motto: Žij okamžikem, protože ta chvíle kterou prožíváš, se už nikdy nedá zopakovat...

čtvrtek 21. března 2019

Vytahovat jaro ...

Ještě sem dlužím jedno toulání,
kdy jsem si minulý týden vymyslela jeden rychlo výlet.
Rozhodla jsem se, 
že to jaro prostě vyvolám,
i když předpověď ani teploměr jaro vážně nepřipomínalo.

Když jsem vystupovala tentokrát na nádraží,
slunce se schovávalo a vítr připomínal spíš únor.
Vydala jsem se ale odhodlaně cestou za město,
do kousku stepi mezi poli,
na jedno výjimečné místo.



Chtěla jsem možná trošku popostrčit jara čas
a vidět první fialkové zvonečky Konikleců jinde, než jsem zvyklá.


Ze začátku jsem se už začala bát,
že tenhle termín asi byl vážně ještě brzy,
protože po zvoncích nebylo ani vidu.
Ale stačilo jen vyjít menší kopeček
a tam se mi první krasavci,
deroucí se starou trávou ukázali.








Našlapovala jsem opatrně, 
abych tuhle dokonalou, chlupatou krásu neponičila.







Připadala jsem si občas jako blázen,
když jsem v té zimě,
s přimrzlými prsty na spoušti zaklekávala blíže zemi,
abych byla schovávajícím se květům co nejblíž.





Ale stálo to zase za to,
sice nebyly rozkvetlé,
ale mě to prostě zase stačilo,
vidět je na tomto místě,
kde jsem nikdy předtím nebyla.



A ještě zase jeden zázrak pro mě,
vlastně dva,
jeden v podobě jediného suchého slunce Pupavy, co přečkalo celou zimu
a já jsem ho viděla až tady od doby, co jsem byla malá.




 No a druhý bonus?
Poslední dobou mi dělají na mých cestách doprovod pravidelně srnky.
Vídám je s železnou pravidelností,
tentokrát se mi na místě neukázaly,
ale stejně byly se mnou, minimálně tedy jedna.
Zjistila jsem to ale až doma,
na téhle fotce,
kde jsem chtěla vyfotit jednu rozhlednu,
kam jsem kvůli počasí už tentokrát nestihla zajít
a místo pohledu z výšky,
mám srnku v běhu...


Takže mě to potěšilo ještě i doma,
že i tady mě holky přišly podpořit
navzdory mrazivému větru.



A já už teď vím, že se tam určitě ještě vydám, 
kouknout do kraje z výšky ptačí.
Až přijde zase správný den, nastane pravý čas,
stejně jako tenhle, na vytahování jara ze země...

Všude kvetou květy pro ty,
kteří je chtějí vidět...




18 komentářů:

  1. Opět nádherné fotky a krásná procházka.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji.Co nejhezčí slunečný víkend i k vám.

      Vymazat
  2. Hani to je nádhera! Vidět koniklecovou louku to je můj sen snad se jednou zadaří :)
    Přeji ti krásné jaro!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vlasti, my takových míst kolem máme spoustu, stačí si jen vybrat. Ještě možná jiná místa stihnu.
      Držím palce, ať i tobě se to jednou podaří. Krásné jarní dny.

      Vymazat
  3. Hanko, tolik konikleců. To je nádhera!
    Děkuji, že jsi nás vzala na procházku sebou. A já dneska potkala srnky cestou do práce, přebíhaly mi před autem přes silnici.
    Tak se měj krásně a užívej si jarních procházek :o)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji za doprovod.
      Srnky na silnici nejsou nic moc, ale tyhle v lese a v polích jsou kámošky :-).
      Mějte se tam na Šumavě fajn.

      Vymazat
  4. Našla jsi je, to je krása, Hani. Tyhle krásky mám moc ráda, jen jsem jich tolik pohromadě nikdy neviděla.
    A srnky, to je láska od dětství, kdy jsem potkala na Šumavě ochočenou, byla jsem jak Alenka v říši divů, když ke mně přišla a nechala se hladit.
    Měj krásné jarní dny
    Jindra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, ochočená, tak tak daleko jsem ještě nedošla...stačí mi ten doprovod.
      Měj se, Jindři, moc hezky a děkuji žes mě zase doprovodila.

      Vymazat
  5. Krásné zvonečky, co přivolávají jaro :-). Díky - zase jsem s tebou šla ráda.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, mám radost, že jsem potěšila i tebe.
      Taky se měj moc fajn.

      Vymazat
  6. Haničko, to je krásné! Víš, že jsem nikdy takhle v louce koniklece neviděla? Vlastně takhle ve velkém jsem měla štěstí asi jen na divoké petrklíče. Těch je hodně okolo Mariánských Lázní :)
    Hani, měj prima dny, Petra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Peti, tady těch lokalit na koniklece máme kolem hodně.Brno- viz v textu, psala jsem tady o nich. Pak nad Jihlavkou kousek od nás. Máme tady na ně štěstí.
      Petrklíče jsem viděla kdysi v údolí Oslavy.
      Tak ať nám slunce svítí a všechno kolem kvete.

      Vymazat
  7. Haničko, nemám slov - nádhera!
    Přeji hezkou sobotu, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, jsem ráda, že jsem tě potěšila. Už vytahují boty na další toulání;-).
      Měj se taky krásně.

      Vymazat
  8. blondýna23 března

    Tvoje jarní přivolávání se skutečně zadařilo, to je taková nádhera a navíc kontrast, staré a nové.
    Přesně o čem jaro je, opouštíme suché a nevzhledné a těšíme se na krásu mladého a svěžího.
    Přeji už jen svěží jarní toulky a že jich budu, viď ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Simi, vystihla jsi to přesně.
      Když staré střídá nové...
      Přeji i tobě jen samé fajnové jarní dny.

      Vymazat
  9. Hani, koniklec jsem asi ještě naživo neviděla, takže moc děkuji za skvělé fotečky s ním. A nějaký před Tebou rozkvetl. :o) Zase Tě přepadla krásná toulavá. Já jsem cestou na poradu měla dvě malá zastavení a ta místa mne nabila energií. Fotky teprve stahuji. :o)
    Měj prima víkend. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dáši, tak to jsem ráda, že jsem tě mohla jen kousek od nás vzít s sebou.
      Taky se moc těším, kam zavedeš zase ty mě.
      Měj se moc a moc hezky.

      Vymazat

Děkuji moc za váš čas a chuť, přidat mi sem i pár řádků ...