motto: Žij okamžikem, protože ta chvíle kterou prožíváš, se už nikdy nedá zopakovat...

čtvrtek 30. června 2016

Dovolená ať se podaří ...

Se začátkem prázdnin přijde tak dlouho očekávaná dovolená, 
zasloužené volno i pro nás dospělé.
Pracuji už nějaký ten rok v cestovní kanceláři,
 takže i díky mně, si myslím sobecky,
si už pár stovek lidí svoji dovolenou snad skutečně užilo tak jak si přálo.
Občas se ale stane, že většinou "samovýběr" přes internet nevyjde
a to pak má o zábavu postaráno reklamační oddělení.

Pro rozptýlení před dovolenou, nebo u vybírání vysněného místa na poslední chvíli,
 nabízím pár perliček z reklamací našich klientů:


Na pokoji byl archaický TV přijímač se šesti programy.

Změna času letu z večerního na ranní: Chci vrátit peníze za bolesti hlavy celý den z nevyspání, psychická újma z hádky mezi mnou a přítelkyní v den zjištění změny letu.

Pláž na nic, musela bych se koupat v helmě a chráničích / kamenitá pláž/.

Z mini baru se dala použít jen voda, protože ostatní dražší nápoje nešlo otevřít.

V celém areálu hotelu bylo povoleno kouření- klimatizace nestačila nápor kouře zpracovat 
a stali jsme se tak proti své vůli pasivními kuřáky.


V hotelu byly kousající mušky.

Vykoupaly jsme se v hotelovém bazénu a večer po pohledu do zrcadla jsme s hrůzou zjistily, 
že máme zelené vlasy.Máme je zelené i 10 dnů po návratu domů. V našem zaměstnání jsou brány zelené vlasy jako rušivý element.

V baru na pláži se proháněl kur domácí.

Každodenní oběd zahrnoval obírání kuřecích kostí, ze kterých trčela brka, 
zalité kečupem nebo hořčicí.

Nějaký číšník flirtoval s mou přítelkyní a když jsme si zašel pro jídlo, tak jí dal pod ubrousek telefonní kontakt na něho- amatérismus.


Na místě jsme dostali pokoj bez výhledu na moře a to v přízemí, 
s výhledem na golf  a nafukovacího draka.

Balkon byl zarostlý květinami, takže žádný výhled a jednou nám ručník donesli s dírkou!
-no hotel jako z hororu.

Na palmách u pokoje vysílaly šílené zvuky, až druhý den nám delegátka řekla, že jsou to cikády.
Ty ovšem nešly nijak vypnout ! 

Ze tří delfínů, kteří měli cvičit, cvičil plně pouze jeden delfín. Druhý delfín se snažil, ale moc mu to nešlo a poslední delfín pouze ležel na jednom místě ve vodě a jeho první pohyb jsem zaregistroval až v době, kdy měl odplout z bazénu pryč. Prý na ně bylo velké teplo.





Přeju sobě, i všem, kteří sem zavítali,
aby to letošní léto bylo podle našich představ a aby zážitky z něj byly třeba úsměvné,
ale vždycky jenom příjemné ...

Sluníčkové léto všem



neděle 26. června 2016

Zahrada plná růží ...

 Kdekoliv zasejeme sny, vykvetou růže 
  ♥  
♥ Sen a skutečnost - růže a růžový keř 

   ♥
 
  ♥ Mezi trním se růže rodí 

   ♥
   ♥ Milujícím rostou růže pod nohama 
   ♥
♥ Život bez lásky, je jako růže bez květu 

sobota 25. června 2016

Noc plná Světlušek ...

Včera, na svátek Svatého Jána jsme se vydali po mnoha letech za světýlky do našeho údolí.
Máme to štěstí, že bydlíme kousek od míst, kde ještě tito, pomalu vzácní broučci, zůstali.
Vešli jsme do lesa, ještě když nebyla úplná tma. 
Vydali jsme se lesní cestou asi na dvouhodinovou cestu.
Les černal a ptáci přestávali zpívat, až všechno utichlo úplně.




Mysleli jsme, že už žádné neuvidíme, bylo poměrně pozdě, po desáté hodině.
Ale cestou zpátky se nám začali ukazovat a bylo jich čím dál tím víc.
Než jsme došli kolem jedenácté hodiny na konec cesty, byl už les plný zelených světýlek.
Byly jich stovky, možná tisíce....

To byla taková nádhera ...



Bohužel kolem byla taková tma, že skoro člověk neviděl ani na vlastní ruku,
proto fotit, bylo nemožné.
A možná je to tak dobře, že možná světýlka jsou jen pro ty, kteří mají odvahu na noční les.
Zachytila jsem jen sedící Broučky u cesty a na chvíli je vyrušila...

    



Vůbec jsme netušila, že to jsou samičky, které mají zakrněná křídla
 a na svoje světýlko lákají létající samečky.



Přesně jako u Broučků, které známe asi všichni ještě z doby školní.

 přítel Google
Zavzpomínala jsem si po cestě na moji babičku, 
která mi Karafiátovy Broučky četla jako malinké a já je tolik milovala.

Při pohledu na skutečnou Světlušku se přiznám, 
že jsem si raději vybavovala obrázky ze staré knížky, kde Broučci byli krásní.
Představovala jsem si ty stovky světýlek jako ty krásné malé broučky v kalhotkách,
s lucerničkou v ruce, co svítili a svítili...

přítel Google
Jestli máte možnost, vydat se jen tak v noci, po setmění do lesa, zkuste to, je to taková nádhera...
A nemusíte ani na Světlušky narazit a určitě to bude zážitek.
Třeba si zavzpomínáte jako já na dobu táborů a stezek odvahy
a zároveň do sebe nasajete to ticho a klid 
a uvědomíte si možná pomíjivost věcí hmotných, proti té obyčejné lesní kráse...


A bylo jaro. Všecko, všecko kvetlo, a ty včely tolik bzučely, a ta tráva byla taková veliká, a ta rosa jako granáty, 
a ti ptáčci tolik zpívali, a ti cvrčci - ale ti se něco nacvrčeli! A broučci už neměli stání. Brouček a Broučínek, Broučinínek, a Broučíček, Janoušek, Janínek a Svatojánek. Slunko se teprve klonilo k západu,
 a už byli před chaloupkou, vznášeli se do povětří, jeden výš než druhý... 






čtvrtek 23. června 2016

Levandulová ...

Podlehla jsem zvědavosti a umíchala jsem letos můj první Levandulový sirup.
Barva neskutečná a chuť- jako veliký polštář naplněný fialovou krásou...




Pokud máte doma tuto fialovou nádheru, zkuste.
Do asi 2 litrů převařené, prochladlé vody nasypte hrst otrhaných kvítků levandule,
 já ještě přidala asi půl hrsti meduňkových listů a asi 3 lžíce kyseliny citronové.
Zadělat plátnem a nechat 2 dny stát v kuchyni.
Třetí den přecedit přes plátno a do růžové šťávy přisypat necelé kilo krystalu.
Přivést k bodu varu , nechat asi 10 minut, až se cukr rozpustí na mírném ohni.
Pak slít horké do vyhřátých sklenic a uzavřít.
Vychlazené uchovávám v lednici, ale myslím, že díky kyselině by mohl vydržet i mimo ni.


Takže na zdraví a na provoněné růžové dny...





úterý 21. června 2016

Jahodový začátek léta ...

Dnes podle kalendáře a dokonce i pohledu z okna, začalo LÉTO.
Jako většina lidí, je mám na začátku mimo jiné spojené s vůní jahod
a té nejfajnovější červené, které znám.




Protože u nás se konzumují tyto červené poklady výhradně v čerstvé podobě,
snažím se je občas ale propašovat i do klasického jídla.
Pro tentokrát jsem na večeři vytvořila:

Lívance ze zakysané smetany přelité jahodami
postup jak jinak než bleskový, přesně podle hesla: o půl šesté vymyslíš a v šest už večeříš...



1 zakysanou smetanu prošleháme s 3 žloutky, 2 lžícemi cukru, 150 g hladké mouky
 a špetkou soli.
Zvlášť ušleháme sníh z bílků a přidáme potom k těstu.

Dál už znají všichni- smažit, nechat na ubrousku odsát.
Polít třeba rozmixovanými jahodami s jogurtem, zakysankou nebo tvarohem ...
a pak už jen léto v papulce :o).



Sladké, sluníčkové léto nám všem, v puse i na duši ...

sobota 18. června 2016

Dovolená v Krakonošově ...

Tak konečně po roce jsem se dočkala i já a ještě před sezonou jsem si uplynulý týden dopřála horský relax s celou rodinou.
Pro mě nejdokonalejší místo, lesy, ticho, nekonečné louky co se dotýkají mraků
a dřevěnice, co jsou mým snem.. 



Nabízím pár obrázků, co popisovat nejsou ani potřeba...
Třeba aspoň malinko potěší někoho, co miluje ty naše hory v létě, stejně jako já...





Co  může být lepšího, než zalehnout na louku, počítat kobylky, 
poslouchat ticho a zpěv ptáků ...



A tam vysoko, blíž k nebi, 
nechat si zdát třeba o hnědé dřevěnici vysoko v kopcích, 
kde se i ptákům z té výšky točí hlava...


A pak sednout na kámen v řece a poslouchat,
co voda dokáže zazpívat...







A pak jít zase o kus dál a snažit se zapamatovat tu nádheru...



Je to taková krása, že snad i ty zvonky tam uslyšíte cinkat...


Bohužel ty nejhezčí věci v životě utečou nejrychleji.
Tedy i naše dovolená utekla jako horská řeka.
Já ale i přesto doufám, 
že mi ten božský klid a příslib pohodového léta vydrží co nejdéle...