motto: Žij okamžikem, protože ta chvíle kterou prožíváš, se už nikdy nedá zopakovat...

pátek 22. února 2019

Kolem zamrzlých hladin ...

Tentokrát vám cíl mého dalšího toulání prozradím hned.
Vrátila jsem se po čase do míst,
která bývají tichá v létě, natož teď,
když slunce hřeje, ale ruce přimrzají ještě ke spoušti...
Zajela jsem si opět vlakem do ticha rybníků a opuštěných polních a lesních cest...


Chtěla jsem stihnout ještě okamžik, kdy mrazivá krusta bude chránit hladiny,
ale aspoň trošku se bude život v těchto končinách tušit...


Sluníčko mi bylo zase parťákem po celou dobu
a svítilo přesně tehdy, kdy mělo...


Procházela jsem zase kilometry napůl vysušených cest,
místy, kde ještě staré pokroucené borovice stojí jako stráž...



Nikdy mě tyhle staré cesty uprostřed nekonečných polí a remízků nepřestanou udivovat.
Je jich teď tak žalostně málo, ubývá jich neskutečným tempem,
tak asi i proto si vybírám většinou cesty tam, kde je na cestě potkám...


Nešla jsem ale nakonec sama, vždycky se nějací parťáci objeví,
tentokrát velké stádo srnek, co se stejným údivem jako já, zíralo i na mě,
 kde se v téhle pustině beru?


Po těchto úzkých cestách,
kde obrázky přicházejícího jara střídaly pomalu vzdávající se zimu,





jsem došla až ke kapličce uprostřed lesa, jako z pohádky...



Zvláštní místo, zase,
chvilka i pro slunce, aby mi uvnitř osvítilo to, co chtělo, co mělo...



A pak jsem šla kousek i po silnici,
kde provoz byl stejný jako před desítkami let,
takže zase sama, pár dalších kilásků...


Dostala jsem se až zase do míst,
kde v hledáčku foťáku byly jen hladké rybníkové hladiny




a nad nimi jen modré nebe a šlehačkové mraky...




Slunce si hrálo
a já zase jen stála a usmívala se nad tou možností tady být
a jedinečné mrazivé divadlo zachytit...



Nikoho jsem nepotkala, všechny chaty na březích byly ztichlé
všechna ta pohoda a klid, jako by byl zase jen pro mě...



Snad to ticho a klid jsem si i sem na památku, dokázala aspoň trošku přenést
a třeba potěšit i vás, co to štěstí jako já nemají a celý týden čekají na víkend,
kdy budou moci třeba svoje Toulavky obout taky a vyrazit...



To nejkrásnější v životě nejsou věci,
nýbrž chvíle, okamžiky a nezachytitelné vteřiny...







18 komentářů:

  1. Vybíráš krásné trasy...díky za nádhernou procházku po vlastech českých:-)
    Hezký víkend. Eva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, moc děkuji za doprovod.
      Trasy vybírám spontánně. Ale tady u nás je všude krásně, to se nejde netrefil...
      Měj hezky víkend i ty.

      Vymazat
  2. Hani, to je zase další nádherný kousek naší země! A úžasně nafocený! A víš co? Nedaleko od nás, vznikla na obrovském poli nová polní cesta, lemovaná stromy a keři. Koukala jsem jako blázen. Konečně někdo moudrý! Pole je teď na dva kusy, zvěř se za pár let, až stromky povyrostou, bude mít opět kam schovat, ptáci kde hnízdit. Kéž by takových počinů bylo víc 😊
    Měj prima dny, Petra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jj.Peti, taky u nás je pár takových nových cest, snad i ta příroda si zase poradí.
      Moc děkuji za milá slova.
      Užij si taky slunečné dny, co stojí za to si zapamatovat.

      Vymazat
  3. Hanko, takovéhle krajině sluší označení malebná. Nevím, kde přesně jsi byla, ale podobné cesty jsou "u nás" na Vysočině. Mám tenhle typ krajiny moc ráda - má svůj půvab v každém ročním období.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, vystihla jsi to přesně a poznala taky...Jj.je zonza štěk Vysočiny, kolem Studence.
      Je tady tak krásně, tady se musí líbit všem, kdo mají možnost tady být.
      Tak ať i další dny se i u vás vydaří.

      Vymazat
  4. Hezký výšlap krásně zdokumentovaný.
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, moc děkuji za nakouknutí a že jsi došla se mnou až do cíle.
      Měj se taky moc a moc hezky.

      Vymazat
  5. Krása! Bylo pár dní jako korálek, škoda je nevyužít...
    Haničko, tahle procházka je opravdu úchvatná!
    Měj hezkou sobotu, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, děkuji a neboj, všechny dny teď jsou před námi slunečné a předjarní. Těším se, kam zavedou tvoje boty tebe. Užívej každičký den.

      Vymazat
  6. Anonymní23 února

    Krásná krajina, ale sama bych nešla, obdivuji tě. Předjaří má svoje kouzlo.
    Díky. Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A já zase jedině sama, je to dokonalý relax.
      Děkuji moc za návštěvu.
      Krásné dny plné sluníčka i k vám.

      Vymazat
  7. Hani, nádherné putování. Ty Tvé výlety obdivuji, já sice také cestuji, ale o víkendu už sama nikam nevyjíždím. Povedly se Ti nádherné fotky rozmrzající krajiny. A ty barevné vrby s kontrastem zelené trávy a zamrzlou hladinou rybníka, to je zase podívaná. Já nedávno fotila rozmrzající Lipno, kde nebylo poznat, kde je břeh a kde voda, ale sluníčko v zádech jsem neměla. :o)
    Tobě se den opět vydařil. Měj spoustu takto krásných dní. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dáši, jsem ráda, že se ti se mnou na výšlapu zase líbilo. Lipno závidím, tohle naše moře jsem viděla jen v létě.
      Tak ať se ti všechny cesty vydaří a užívej i volné dny.

      Vymazat
  8. Hani, ty tvoje všední, nevšední výlety naší krajinou nemá opět chybu !
    Měj krásné před jarní dny !

    OdpovědětVymazat
  9. Ilonko jsem moc ráda,že vybírám místa, která se líbí nejenom mně.
    Přeju sluníčkové dny i k vám.

    OdpovědětVymazat
  10. Hani, bylo zase krásně. Cítím tu vůni až sem.
    Prima dny
    K.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně, bylo tam božsky.
      Děkuji za další milou společnost...Měj se taky moc fajn.

      Vymazat

Děkuji moc za váš čas a chuť, přidat mi sem i pár řádků ...