motto: Žij okamžikem, protože ta chvíle kterou prožíváš, se už nikdy nedá zopakovat...

neděle 30. září 2018

Alej u koní ...


Před pár dny jsem dostala nápad,
že bych ráda získala pár obrázků dalších symbolů podzimu-
což pro mě jsou jablka...


Letos jich jsou u nás všude plné stromy,
mám pocit, že rodí všechny stromy nějak víc než kdy jindy.
Jen nevím, jestli to není jen poslední záchvěv,
takové sucho a stromy byly letos obsypané až k zemi....



Sice máme na zahradě jabloní dost,
ale nebyla bych to já, abych si nevymyslela něco míň jednoduchého.
Tak jsem v jednom hodně mrazivém ránu šlapala směrem k jabloňové aleji...



Tahle alej je kolem silnice, kde už moc aut nejezdí.
Jablka červená i žlutá se válejí na cestě, i v poli.
Stromy stařičké desítky let,
ale jablky jsou úplně obsypané...




Dalším bonusem je tady navíc výběh koní,
který s jabloněmi přímo sousedí.




Takže v tom mrazivém dni mi krásní hnědáci dělali společnost
a za podané jablko dokonce ochotně přestali přezkoumávat můj batoh ...




Když jsem tam tak stála a sbírala z příkopů jablka velká i jako dlaň,
myslela jsem na ta dokonalá jablka, co je denně vidím v obchodním centru.
Naleštěná, jedno jako druhé,
dokonalost za astronomickou cenu...



A přitom by stačilo tak málo...  
Zajít občas k nějaké stařičké jabloni
a občas sebrat to jablko, co možná není dokonalé,
ale určitě není minimálně přechemizované.


Sebrat jablko jen tak, když máte zrovna chuť,
navíc můžeme přitom zavzpomínat na dobu,
kdy všechna jablka, aspoň ta nejhezčí, byla většinou sesbíraná.
Protože čerstvé jablko, nebo mošt a chuť křížal byla dobrota, 
výjimečná jen pro tuhle podzimní dobu,
co jsme si na ni vždycky s vděčností museli dlouhý rok počkat...


Tak jsem tam ukusovala z jednoho jablka jako pro Sněhurku,
smála se na hnědé krasavce, co jim jablka chutnala jako mně
a vzpomínala taky...
A i když mi ruce mrzly,
slunce a obsypaná stařičká krása mi zase rozsvítila den a já byla vděčná,
za nápad s chutí jablek v jednom mrazivém podzimním ránu...


Jsem jako jablko, zvnějšku mě každý pozná,
ale vnitřek můžete jen tušit ...



18 komentářů:

  1. Krásný jablečný příspěvek ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, děkuji moc za nakouknutí. Hezké dny i k vám

      Vymazat
  2. Můj dědeček říkal, že dřív se jabloně vysazovaly podél cest, aby se pocestný mohl nasytit. Všimla jsem si, že v příkopech, v remízkách jsou jablka málokdy červivá a dlouho vydrží.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, a uprostřed polí hrušky. Vydržely jen ty nejodolnější všemu a všem...
      Pohodové podzimní dny přeji.

      Vymazat
  3. Povedlo se ti moc pěkně nafotit jak jablka, tak koníky :-).
    Hezký další týden

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, jsem ráda, že jsi zase šla se mnou a tu parádu viděla.
      Měj se taky moc fajn.

      Vymazat
  4. Anonymní30 září

    Příspěvek plný moudrosti a krásný fotek. Koně mají jablka rádi, já taky.
    Haničko, měj hezký večer, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, moc děkuji za milý slova. Jablíčka jsou stejně nejlepší ovoce.
      Krásné podzimní dny plné slunce i tobě.

      Vymazat
  5. Haničko, moc hezky jsi to napsala. I já mám radši sebrané jablko, než koupené v obchodě.
    Přeji ti pohodový pracovní týden. Iva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivi, jablka jsou stejně nejlepší, myslím hlavně pro nás nejpřirozenější ovoce.
      Měj se moc hezky.

      Vymazat
  6. Hanka, krásny príspevok ... To je to čaro starých odrôd jabloní ... nikto ich nestrihá, nikto nestrieka a predsa majú krásnych jabĺk plnú korunu ... U nás máme také hnutie ... za záchranu starých odrôd ... Štepia ich odrezky do mladých podpníkov, aby zachovali ich dobré vlastnosti a zachránili odrodu ako takú. Lebo tieto nové jablonky, čo predávajú v škôlkach sú podľa mňa prešlachtené ... rovnako ako umelé jablká z dovozu v supermarketoch ... Hanka, prajem úspešný nový týždeň, i mesiac ... maj sa fajn ... L.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lauri, to je paráda, takové organizace jsou skvělé. Určitě bohulibá činnost, krása. Přesně, ty staré odrůdy má určitě význam zachovat.
      Tak ať jablíčka chutnají a dny jsou co nejhezčí.

      Vymazat
  7. Haničko,
    jablíček je letos, i přes to obrovské letní sucho, všude asi hodně. Vidím to i u nás. Úplně obsypané stromy. Nedaleko od nás jsou velké sady, pravidelně si jezdíme pro mošt i jablka těch odrůd, které v obchodech vůbec k vidění nejsou. Jak nám paní vysvětlovala, obchody je neberou, protože se nemohou přesýpat, byly by natlučené. A tyhle odrůdy prý obchody nechtějí. Potřebují takové, co vydrží i hrubší zacházení. Přitom ta chuť a vůně!! Takže my máme jasno, kde nakupovat :)
    Měj se prima, Petra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak ještě že to máte pro takové poklady kousek. Určitě je skvělé zakousnout do jablíčka, co není umělé.
      Měj se moc a moc hezky.

      Vymazat
  8. Hani, letos je jablíček opravdu nadúroda a kolem silnic jich vidím spousty. Také se divím, že si je občas někdo nenasbírá. Tvé putování kolem jabloňové aleje je kouzelné a koníci jsou nádherní. Těm jablíčka chutnají, ať jsou dokonalá, nebo ne, viď?
    Přeji Ti příjemné procházky naší krásnou krajinou. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dáši, myslím, že je to i o změně myšlení lidí, nač udělat zbytečný pohyb, když si můžu něco koupit...
      No nic... tak aspoň zbudou pro mě a i ty koníky, chutnají nám stejně :o).
      Měj se hezky a spoustu skvělých míst na tvých cestách.

      Vymazat
  9. Haní, moc prima vycházka. Červeňoučká jablíčka lákají k nakousnutí, pravda. Jako pocestný se zakousávám kdykoli mám příležitost. A jak váječně chutnají.
    Prima dny.
    Katka

    OdpovědětVymazat
  10. Kačí, přesně, není nad "jabko ze škarpy" 😉.
    Tak ať všechny podzimní dny chutnají jako to nejčervenější jablíčko.

    OdpovědětVymazat

Děkuji moc za váš čas a chuť, přidat mi sem i pár řádků ...