motto: Žij okamžikem, protože ta chvíle kterou prožíváš, se už nikdy nedá zopakovat...

sobota 25. dubna 2020

Brno jinačí ...

Před časem jsem musela do našeho blízkého velkoměsta
a i když se jednalo o návštěvu pravidelně- lékařskou,
vzala jsem ji jako výlet.
Snad i proto jsem viděla neviděné,
zažila co nikdy ne...
Tak pojďte se mnou projít jarním Brnem,
Brnem "jinačím"...


Hned na začátku vás vezmu po "Masarykové",
nejznámější a nejlidnatější ulicí v centru...



Běžně jsou tady proudy lidí,
co míří tam a zase zpět, co vás mnohdy tlačí směrem,
který ani nechcete,
protože prostě nemůžete odbočit, vyhnout,
těm proudům lidského hemžení...



 Tentokrát jsem šla po ní skoro sama
a došla až na "Svoboďák",
kde mě krom skoro prázdna, dostala řada kol,
která v téhle době bez člověčí
tady vypadala značně nepatřičně.



 Jedno z největších náměstí Brna v poledním slunci téměř bez života...




 Dál proběhnu s vámi kolem Jakuba,


 
v rychlosti koukneme aspoň do zářících oken od slunce,
 když dovnitř nás nikdo nepustil...


 

Seběhneme k Janáčkovu divadlu,
kde je to jaro na dosah ruky,
kde tenhle záhon tulipánů je jako pohlazení ve vyprázdněném městě.
Takže rychle potěšit a vzhůru na vyšetření...


Super pocit, když po půl hodině jsem zpět,
i když na vylidněné ulici,
s pocitem, že je všechno v pořádku,
že se můžu zase nedechnout a slunce mě osvítí tvář,
že můžu jít tam, kam se mi zachce
a směju se i přes zakrytou pusu a vysílám tam...
tam... od srdce: "děkujuuuu".
Tak super, zase si můžu dál v klidu vychutnat každou ulici,
obraz jedinečnosti, obraz města, co neruší šum a věčný shon...
Projít náměstími,
třeba přes "Dominikán"

 

a Dominikánskou uličkou,


kde jsou tyhle dokonalé schody a úžasná mříž,



pohledem zpět je vidět hra světla a stínu,
obraz protikladu v přímém přenosu...



 Na "Šilingráku" jsem se pozdravila s tímhle modelem


a proběhla kolem něj kouknout na Brno trošku z výšky...






Pohled shora byl fajn, 
ale pohled přes rozkvetlé stromy na Petrov neměl chybu...

 


 Právě tady jsem si uvědomila,
že i když do Brna jezdím takových let,
nikdy jsme tady na těchto místech na jaře nebyla
a tenhle pohled přes květy třešní do věží,
si budu pamatovat ještě dlouho...



Procházela jsem se po hradbách a přemýšlela,
co nám tahle "doba roušková" vzala,
 ale o co víc nám i dala?





Za mě, mě mimo jiné naučila, ještě víc si vážit každodenních obyčejných věcí,
které skoro zevšedněly a málem se staly samozřejmostí.
Naučily mě ještě více vděčnosti a prohloubily snahu vidět maličkosti,
jako třeba zrovna tady srdce, co mi tady pro změnu slunce ukázalo
a tentokrát dokonce růžové...

Pak už zbývalo jen proběhnout pod Petrovem,
v rychlosti nad "Provázkem" vyfotit tyhle zvláštní schody,
co mě přitahují jako magnet


a seběhnout přes "Zelňák" bez zeleniny a lidí,
 zase zpět na vlak...


Tak snad jsem vás nenudila a v rychlosti bleskové a době rouškové vás protáhla tam,
co běžně tady nikdo nevidí.
Zvládli jsme to skvěle a v rekordním čase,
díky vám za doprovod.
Snad můj úsměv jako vděčnost za váš čas bude vidět i přes schovanou pusu.
Mějte se hezky,
užívejte každý den ve zdraví
a nezapomínejte na to,
že skutečně důležité věci v životě nejsou věci...



18 komentářů:

  1. Včera jsem si na jiném blogu prohlížela podobně zachycenou matičku Prahu a přiznám se, na mne to emočně působí špatně.
    Já jsem extrovert, lidé do mého obrazu patří, když tam nejsou, cítím po nich hlad.
    Když město pulzuje, dýchá, prostě žije. A nyní je to mrazivě sterilní, nebarevné, smutné.
    Fotograf vždy kličkuje, aby měl záběr bez lidí, dnes nemusí, je prázdno ... zároveň smutno.
    Mám nádhernou vzpomínku, před dvěma lety v Brně na Zelném trhu jsem zažila jeden z nejkrásnějších pocitů, trh voněl čerstvou zeleninou, ovocem a květinami, to byla takový koncert emocí, vjemů, skvost. Nikdy nezapomenu.
    Vím, že se mne nebudeš zlobit, ty víš, jaká jsem.
    Když sleduji tvé kroky v přírodě, jsem šťastná, tam nás nemusí být kromě ptáků, zvěře a slunce, tam nás může být málo.¨
    Ale město bez lidí je pro mne skličující, bolavé.
    Krásnou neděli.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Simi, vůbec se nezlobím. Jen chci objasnit můj úhel pohledu a s čím jsem sem tyhle obrázky dávala.
      To víš, že mě taky napadalo ledacos, když jsem šla prázdným městem, ale snažila jsem se od začátku takové myšlenky zapudit. Takže jsem v sobě udržovala výjimečnost toho pohledu a raděj nic víc.
      Tak pohodové dny i tobě, bude dobře, musí...

      Vymazat
  2. Prošla jsem se s Tebou moc ráda. V Brně jsem už dlouho nebyla. Přikláním se k pocitu Blondýny- pro fotografa dobré záběry, ale ti lidé tam prostě chybí, vdechují městu život.Jenže nic netrvá věčně a města začnou- začínají přeci jenom ožívat.
    Hezké dny, Hanko!
    Hanka(bavi-mne-to)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, jsem ráda, že jsi měla chuť se mnou probrouzdat jiné Brno. Příště už by to zase byly fotky, co má každý, a to já prostě nechtěla :o).
      Měj se co nejlépe a užívej jarní dny.

      Vymazat
  3. Když jsem v Brně a nespěchám, procházím se skoro po stejných místech jako ty. Loni jsem byla v Brně na školení a dojela jsem dřív, tak jsem zvládla mini procházku hned ráno s minimem lidí. Byla to paráda.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jiné město, výjimečné, šlo mi o to zažít hejna zaznamenat.
      Jsem ráda, že jsi šla se mnou zase. Měj se moc hezky i další dny.

      Vymazat
  4. Hani, v Brně jsem nikdy nebyla, ale projíždím jím celkem pravidelně. Moc děkuji za parádní prohlídku a krásný citát na závěr.
    Přeji Ti pohodové dny. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dáši, ty jsi nebyla v Brně? Taková světoběžnice :-)? Tak snad jednou...jsem tedy moc ráda, že jsem ti město ukázala jinak. Opatruj se na cestách a užij si jaro, co to půjde.

      Vymazat
  5. Hani, i já se s tebou ráda prošla Brnem. Já to v pondělí vzala odpoledne z práce kousek pěšky a prohlížela si Prahu, která teď není mraveništěm, ale poklidným městem. Ve mně narozdíl od Blondýny nebo Hanky prázdné město nevyvolává skličující pocity, připadá mí, že se Praha se teď chvíli ukazuje ne v podobě turistického mumraje, ale jako město pro lidi, co v něm bydlí a žijí své (momentálně orouškované) životy.
    Měj se krásně

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stání, přesně tak, myslím si,vže i to město se muselo na chvíli jakoby nadechnout. Praha bez lidí, když pomůže slunce, musí být taky neskutečná krása. Vyniknou domy, ulice, jako kdysi. Tak užívej téhle "jinakosti" a ať si pamatuješ jen to hezké. Hezké dny i k vám.

      Vymazat
  6. Hani, díky za Tvé fotky a úhel pohledu. Mě nejvíce doba roušková vzala kontakt s lidmi. Člověk si uvědomí, jak moc je doslova závislí na dotecích, objetí, políbení, podání ruky, úsměvu. To je pro mě moc. To mi doba roušková vzala. Dala mi ohromné těšení na toto vše. Opět na kontakt s lidmi. Jsem od 12.3. doma a nebo v lese či u ohrady. Není to dostačující...
    Přeji pohodové dny. Věrka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Věri, díky moc za zastavení u mě. Taky jsem se před časem tady zastavila a přemýšlela, co za důvod možná tahle doba měla...
      Přeji ti, ať brzy můžeš zase mít blízkost lidí na dosah, kdykoliv budeš chtít.
      Měj se moc a moc hezky.

      Vymazat
  7. Děkuji za městské toulání)))
    Už si skoro nepamatuji, kdy jsem tu byla naposled.
    Díky tobě jsem to malinko napravila.
    Měj se hezky a opatruj se!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, nedivím se, když tahle naše poslední zatáčka před Vídní, je přece jen od vás malinko bokem :-). Taky se opatrujte a užívejte dokonalé jarní dny, i když jsou letos hodně jiné.

      Vymazat
  8. Haní, děkuji. Město je zcela jiné, ale sama za sebe mohu říct, že se mi velmi líbí. Dýchá na mě i minulost, kdy se žilo klidněji, volněji ne tak hekticky jako dnes. I město a jeho ulice to odráží a teď jako bychom se vrátili o desítky let zpět. Kdysidávno se mi vždy líbilo a přitahovalo mě. Skoro jako bych zaslechla koňská spřežení a kočáry, co kříží brněnské ulice.
    Věže mezi rozkvetlými třešněmi, kovaná brána, růžové srdce... - naprostá náááádhera!
    Děkuji!
    Krásné jaro
    Katka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kačenko, nic z toho, co píšeš mě nepřekvapilo. Mám to stejně, taky jsem se snažila prostě vidět tyhle ulice a domy prostě jinak.Nechtěla jsem být smutná, chtěla jsem si jej užít ve světle jiného okamžiku, jiných možností.
      Tak ať i tvoje letošní jarní dny jsou co nejhezčí.

      Vymazat
  9. Ahoj Haničko, děkuji za procházku jarním Brnem, které znám v podstatě jen vánoční. Snad se do Brna podívám i v jiném období. Měj se moc hezky a krásné jarní procházky, nejenom Brnem. Iva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivi, tak to jsem ráda, že jsem ti město mohla ukázat i ve slunci. Opatruj se a užívej jarní dny.

      Vymazat

Děkuji moc za váš čas a chuť, přidat mi sem i pár řádků ...