motto: Žij okamžikem, protože ta chvíle kterou prožíváš, se už nikdy nedá zopakovat...

neděle 10. listopadu 2019

Za snem ...

Před časem jsem vám slíbila,
že se vrátím s vámi na Vysočinu,
kde jsme trávili pro mě dokonalé čtyři dny podzimní pohádky...
Dneska vás vezmu na výlet do mého snu.
Už podle prvních obrázků jistě zjistíte,
kam se po nocích vracím,
o čem moje sny jsou...
Vyjdeme spolu z jedné z nejkrásnější vesniček na Vysočině, 
takže
vítejte v Krátké...



Tahle maličká dědinka o samotě uprostřed kopečků a nekonečných luk,
učarovala už jistě spoustu lidí...
A když se to umí,
může tahle dokonalá stará krása přetrvat století
a ještě víc vyniknnout...



Opustíme první dokonalé domečky, kde ta pohoda a klid dávných časů,
 musí na vás dýchnout z každé z nich.
Vydáme se cestou klikatou,
výjimečnou zase jinak...
Vidíte tu alej bříz?



Mám ráda tyhle bílo černé krásky,
které jsou stejně jako jeřabiny,
pro mě synonymem krásy Vysočiny...



A když máte štěstí, i na sklonku října uvidíte kopretiny,


nebo snahu, 
pokusit se i tady zvrátit zkázu těchto úžasných zelených šipek do mraků...
 



A pak dojdete až na úpný vršíček kopce
a jste přímo ve snu, nebo v pohádce...



A pak ani zatažené nebe nezpůsobí,
aby tahle krása rozesetých samot byla dokonalá...



Tak kterou, kterou?


A když budete mít štěstí jako my, vrátíte se v čase do pohádky
a tady dokonce i do času vánočního
No vážně, u téhle chaloupky neskutečně voněly medové perníky,
ale střecha to přitom nebyla....




A zase další stavení,
 baví mně dívat se do setmělých oken a představovat si...




Cestou kolem těchto krasavic jsme se dostali na místo,
které je tady úplně nejvýš...
Vyjimečné místo, odkud je dokonalý výhled do údolí na všechny strany
 a zároveň je poctou nejvyšším kopcům na světě ...




Tohle místo si zamiloval rodák z nedalékého Nového Města,
horolezec Radek Jaroš.
Tohle místo se totiž stalo památkou na všechny jeho zdolané osmitisícové vrcholky Himaláje.




Nedivím se, že si vybral tohle místo,
něco zvláštního tady krom nebeského výhledu totiž určitě je...
No řekněte, kde se vám to poštěstí a když si deset minut počkáte,
změní se vám obrazy před vámi k nepoznání...


Slunce zase vysvitlo na závěr naší snové cesty
a sestoupali jsme zase do další pohádky.
Snad ještě krásnější,
snad ještě dokonalejší...


No řekněte, může být něco hezčího než třeba tohle stavení?




Kde cítíte, že rychlý svět kolem zmizel,
je to jako kdysi, jen ticho a klid...
kontrast bílých fasád domečků na zelené trávě a seshora rámované jen modrou oblohou...


Tak tady bych třeba ráda žila i svůj sen,
jednou, možná, kdo ví...


Děkuji moc, že jste měli chuť se zase toulat se mnou
a omlouvám se možná za větší počet obrázků,
ale vždyť málokterý sen je krátký
a tyhle moje jsou roky silné a dlouhé vždycky dost a dost,
tak si prostě i tady spoustu prostoru zaslouží...

Může to trvat rok,
může to trvat den,
ale co se má stát,
si vždycky najde svou vlastní cestu k nám...


18 komentářů:

  1. To je úžasné. Domečky jako z pohádky. Musím si tu vesničku zapamatovat, až se zase budeme toulat Vysočinou, abych věděla, kam se podívat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, že se ti líbilo stejně jako mně...Krátká- Samotín- Blatiny...Místa snů...
      Krásné dny i k vám.

      Vymazat
  2. Hani,
    krásná procházka-a domečky...
    Zdravím do sousedni Vysočiny Jarka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jari, jsem ráda za doprovod. M8te štěstí, pokud bydlíte blíko do snu...
      Měj se moc hezky.

      Vymazat
  3. Odpovědi
    1. Evi, moc ráda jsem tě do ní vzala :O). Měj se fajn i u vás.

      Vymazat
  4. Hani, Vysočina umí být kouzelná, o tom žádná. Znám ji líp z jiného konce, ale i tam má své půvaby. A domečky - ty jsem teď objevovala na úplně druhé straně republiky a i tam jsou krásné.
    Hezké dny

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, vím, že kousek, v jiném snu máš štěstí, že můžeš aspoň občas být...
      Všude je krásně, jen chtít si toho všimnout... Tak se měj fajn kdykoliv a kdekoliv...

      Vymazat
  5. Vysočinu milovali jak moji, tak manželovi rodiče. Moc jsem to nechápala. Člověk prostě na některé věci musí dozrát, nebojím se napsat dostárnout. Nádhera, Haničko!
    Měj hezký den, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, tak snad už jsem dost stará...a jsem za to ráda.
      Opatruj se a užívej každý den.

      Vymazat
  6. Odpovědi
    1. Hani, jsem moc ráda, že jsem ti tahle místa mohla ukázat.
      Užívej každý den i ty.

      Vymazat
  7. Dobrý den,nádhera...kde se to nachází...Děkuji a krásné dny..né pohody a zdraví...🤗
    Věrka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Věrko, moc děkuji za milá písmenka u mně. Budu ráda, když třeba nějdy příště se zase stavíte.
      Ať i Vaše dny jsou co nejšťastnější...

      Vymazat
  8. Hani, krásné místo, jak z pohádky. Miluji tyto staré chalupy a ráda jsem s Tebou šla. Hodně mne zaujala chalupa s modrými okny a bucláky na plotě. Jdu se podívat, kde leží Krátká. :o)
    Přeji Ti hezký týden. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dáši, jj. byla to snová cesta. A přesně tenhle obrázek mě dostala už na místě.
      Moc se měj hezky a dávek pozor na všech cestách...

      Vymazat
  9. To je ale nádhera. Usedlosti na samotě mám ráda. Tyhle domečky vypadají pohádkově, a ty hrnečky na plotě nemají chybu...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Katko, jsem ráda, že i z dokonalé Šumavy tě zaujaly místa na Vysočině. Ať i u vás vám dny plynou co nejpohodověji...

      Vymazat

Děkuji moc za váš čas a chuť, přidat mi sem i pár řádků ...