Minule jsem vám slíbila, že vás příště vezmu znovu na Vysočinu,
svůj slib dodržím,
jen ještě to nebude dnes...
Na myšlenku napsat tento příspěvek, mě přivedla minulá noc,
kdy můj spánek byl krátký a já se nemohla do něj vrátit...
Určitě to znáte, že čím víc se snažíte někdy usnout,
tím víc pracuje mozek...
A tak jsem i já v tom úplném tichu spícího domu přemýšlela
a zastavila jsem se na myšlence štěstí...
Kdysi se mě jedna moje zlatá kamarádka zeptala,
jestli jsem šťastná...
Jednoduchá otázka, zdá se,
ale kolik z nás na ni dokáže skutečně popravdě odpovědět,
nebo vůbec odpovědět?
Už jste si to někdy zkusili?
Spoustu z nás si myslí, že na štěstí se dá počkat,
že k nám přijde, odněkud zvenčí.
Vypočítáváme v duchu většinou podmínky,
za kterých bychom šťastní být mohli...
Taky jsem si to myslela,
že budu šťastná, když budou šťastní ti kolem mě,
když budu dělat to, co se ode mě čeká a je běžné a tím i správné, asi...
Že když budu dělat šťastnými ty okolo,
ono ke mně prostě přijde
a pak to štěstí budu cítit i já ...
ono ke mně prostě přijde
a pak to štěstí budu cítit i já ...
Někdy člověk musí ujít velký kus cesty aby pochopil,
že je všechno úplně jinak, vlastně obráceně...
Zjistila jsem, že štěstí odnikud nepřijde,
nikdo nám ho nedá,
pokud to skutečné štěstí nenajdeme hluboko v sobě samotných,
v tom, že jsme tady, jedineční, výjimeční,
my, každý z nás originál...
Že když se začneme přesně takto vnímat,
uvědomovat si svoji hodnotu, mít se rádi,
nebudeme na nic a nikoho čekat,
tak pochopíme, že štěstí nemusíme hledat,
protože ho každý máme v sobě,
rodíme se s ním,
je naší součástí...
Přála bych nám všem,
abychom si to svoje vnitřní štěstí uměli najít nebo i třeba znovu objevit,
abychom našli v sobě to nejdůležitější, co je s osobním štěstím spjaté.
Dokázat se mít rádi za to jací jsme a jakou cestu v životě volíme.
Pak přestaneme čekat na někoho, něco
a začneme si skutečně užívat ten pocit štěstí,
který si v sobě neseme sami, odjakživa...
který si v sobě neseme sami, odjakživa...
Protože pokud budeme šťastní my,
bude to štěstí na nás vidět,
pak je konečně začneme rozsvěcovat i kolem a rozdávat ostatním.
Pak přijde to skutečné pravidlo bumerangu:
co vyšleš, to se ti vrátí a štěstí u nás pak zůstane napořád...
Věřím v to a přeji to každému jednomu z nás...
Lidské štěstí je jako fotografování:
Musíš
- zaostřit na to, co je důležité,
- zachytit to úžasné
a když se ti to nepovede, zkusit to znovu...
PS: Takže Kačí, ano, já jsem šťastná, už to vím...
❤
Haničko, děkuji za krásné fotky, moudrá slova a úžasný citát na závěr. A zase srdce? Doteď jsem si myslela, že nechodím s hlavou v oblacích a koukám, kam šlapu... :o)
OdpovědětVymazatMěj hezký den, Helena
Helenko, to já děkuji za kilá slova. A ty srdce? Něvím, moc lidí se na mě ptá, já je tam prostě mám, vždycky...
VymazatMěj se moc hezky a buď šťastná.
Víš, mnoho lidí by se mělo v noci zamyslet, nespat a přestat lamentovat.
OdpovědětVymazatVšude čtu, nesnáším podzim, šílený listopad, chci jaro. Proč si do háje každý nenajde na tomto období kus štěstí, kus pohody. Jasně, je tma, chodí kolem nostalgie, jsou dušičky a já jsem prvotřídní depresář, nesnáším tmu.
A přeci, já tu nechci přežívat, nechci se těšit na jaro.
Chci teď a tady být, chci žít. Co seu nás v rodině objevila nemoc, mám to úplně jinak a úplně jinde.
Štěstí si nás našlo, žijeme a jdeme mu naproti a představ si, v listopadu.
Myslím si, že právě proto spoustu lidí prostě být šťastných ani nemůže. Kvůli přístupu k životu, kvůli věčnému čekání na až...
VymazatSimi, moc děkuji za opět skvělý komentář.
Já vím, že ty patříš k těm, co pochopili...
Přeji ti, ať ve štěstí, co máš uvnitř, nikdy nepřestaneš věřit.
Nádherná slova, plná pravdy.
OdpovědětVymazatU nás se toho ale semlelo tolik,že je těžké to štěstí zrovna teď někde hledat. Ale ono se zase objeví,až se vše uklidní.
Přeji plno šťastných dnů.
Danča
Milá Dnčo, jsem moc ráda, že jste ke mně zabloudila, jistě ne náhodou a právě dnes...
VymazatJsou okamžiky v životě, kdy přijdou neskutečné pády a bolesti, ale nezbývá právě než tam někde uvnitř sebe, najít aspoň jednu, jedinou věc, myšlenku, jak uvěřit, že to štěstí je a zůstane a zase začne být i vidět...
Mějte se co nejlépe a ze srdce Vám přeji, ať to štěstí Vás zase obklopí...
A vida, co se zrodí v mysli, když člověk nemůže spát...:-). Krásné, Haničko! Je to přesně tak, jak říkáš. Stejně jako nepřijede princ na bílém koni, tak nepřijde štěstí k nám. Musíme sami sobě dovolit být šťastní. A teprve potom budeme.
OdpovědětVymazatJindra
Jindři,vše se nám děje přesně tak jak má. Ať chceme, nebo ne, ale někdy si stačí přát a umět se dívat kolem a pak i pohádky se stanou skutečností. Já v to prostě věřím... Být šťastný záleží vážně často jen a jen na nás...
VymazatPřeji i tobě, ať to svoje štěstí máš pořád při sobě.
Hani, souhlasím, že čekání na štěstí je past - past, do které se chytají dny, které pak proklouzávají mezi prsty. Štěstí musí člověk hledat v přítomném okažimku.
OdpovědětVymazatŠťastné dny přeju....
Stáni, tk přesně každé tvoje slovo bych podepsala i já. Život není čekání, život je cesta podle naší volby.
VymazatMěj co nejhezčí dny a o štěstí nikdy nepochybuj.
Haní, jsi BÁJEČNÁ! Ušla si velký kus cesty a mám z tebe ze srdce obrovskou radost. Poslední věta je třešínkou na dortu. Za prvé, že jsi si dovolila to tak mít, cítit, vyslovit. A za druhé ti to ze srdce, upřímně a ohromně moc přeji.
OdpovědětVymazatZázraky se, když si je dovolíme prožívat, opravdu dějí...
S láskou K.
PS: v mailu jsem se rozepsala o krapet víc .o)
Kačenko milá, ty víš, jak dlouhá moje cesta byla, abych pochopila...Já vím, že ty víš, už dávno...
VymazatMěj to svoje štěstí pořád u sebe.
Hani, to je takový kus pravdy, pod který se ráda podepíši (protože já bych to tak krásně nenapsala).
OdpovědětVymazatČím jsem starší, tím si to své štěstí víc a víc uvědomuji a jsem za něj moc vděčná. A že toho štěstí je. :o)
Škoda, že někteří lidé kolem nás ho vůbec nevidí a tím pádem ani nenajdou.
Přeji Ti hodně šťastných dní. D.
Kačenko zlatá, ty víš, ty znáš, ty mě -znáš...Děkuji a neboj, teď už nepřestavu vědět, že to štěstí vážně mám...
VymazatDěkuji ze srdce za všechno
Hani,
OdpovědětVymazatkrása Tvých fotek a cesta ke štěstí..
A tak je dobře, že jsi nespala a napsala jsi tento příspěvek plný nádherných pravdivých slov.
Tvé přání nakonec je krásné,
chtěla bych, aby si jej přečetli prostě všichni!!!
Jarka
Jarko milá, moc děkuji za krásný komentář tady. Jsem ráda, že moje myšlenky si našly i tebe.
VymazatMěj se krásně a buď štastná i ty napořád...
Také o tom, zda jsem skutečně šťastná, často přemýšlím. V rodině jsem spokojená, ale je na čase vyřešit moji nespokojenost v zaměstnání. Vaše slova jsou tak upřímná a pravdivá, že mně dodávají odvahu k radikálnímu řešení.
OdpovědětVymazatDěkuji a přeji krásné dny.
Jitka
MIlá Jitko. Jsem ráda,že jste zablodila, jistě nenáhodně, právě teď ke mně. Všechno v životě se nám děje z nějakého důvodu a je jen na nás, jak na své cestě životem půjdeme. Nikdo za nás nám směr neudá, jen my sami.
VymazatTakže držím palce, abyste se rozhodla jít tou správnou cestou. A nebojte, ono Vám to Vaše štěstí uvnitř třeba napoví...Mějte se vážně co nejlépa a buďte šťastná.
V práci s kolegyní říkáme, že štěstí se dělá v hlavě, ne na běžném účtu nebo v peněžence. Je to radost, když si přečteme krásnou knihu, projdeme se lesem a nasbíráme košík hub nebo ze stromku obereme jablíčka. Štěstí je, že vidíme krásný divadelní kus, projdeme se po turistické značce a vystoupáme tam, kde je hezký výhled a klid, štěstí je, že máme kolem sebe své lidi a své milé. Štěstí je nasbírat si kaštánky nebo šípky. Štěstí jsou bílé mráčky plující po obloze, vonící sušené seno a ……. všechno, co nás dělá šťastnými. Přeji štěstí. Zdraví Iwka
OdpovědětVymazatMilá Iwko, každou větu podepisu.
VymazatI já na moji cestě šla přesně touhle trasou...
Preji, ať to štěstí v sobě nikdy neztratíte.
Možná to bude znít otřepaně a frázovitě, ale "každý den je dar..." To je pořádný kus štěstí...Věrka
OdpovědětVymazatMilá Věri, není to fráze, je to nejvíc.
VymazatHodně štěstí i tobě, napořád...
Štěstí podle mě spočívá v tom, když si člověk plní svoje přání a dělá to, co si přeje. To s sebou nese i jistou míru (nejen) finanční svobody. Já si třeba splnil sen v sobotu, když jsem viděl, jak bojuje Karlos Vémola. Můj velký vzor v oblasti sportu – lidsky se spolu trochu míjíme a myslím, že by zasloužil více pokory. Na druhou stranu díky té povaze, kterou má, je dnes tam, kde je.
OdpovědětVymazat