motto: Žij okamžikem, protože ta chvíle kterou prožíváš, se už nikdy nedá zopakovat...

neděle 11. srpna 2019

Voda, kam se podíváš ...

Dneska vás vezmu na výlet, který bude malinko jiný,
než jste u mě zvyklí.
Nebudu chodit moc pěšky,
spíš se povezu a dnes nebudu ani sama...
Potřebovala jsem překonal delší vzdálenost
a z jednoho dne samozřejmě vytěžit maximum...



Vydaly jsme se tedy tento pátek, brzy ráno,
směr...
No, kdo mě zná už ví, že tam musí být voda a lesy a ticho
a taky...ale to až za chvíli...



Zase jsem vymyslela místa, o kterých jsem slyšela už mnoho,
mí rodiče tam jezdili už před padesáti lety,
už tehdy tahle místa byla synonymem pohody a letního klídku
ale hlavně nekonečných vodních hladin...



Myslím, že mně tam ale nikdy nevzali
a pokud ano, byla jsem ještě mrně, takže tohle si vážně nepamatuju...
Tak nezbývalo, než nasednout do auta a vydat se směr-
opět Vysočina, jen jinde,
kousek nad Telčí, kolem Řásné...


Je až neskutečné,
jak krásné to tady je,
pokaždé, když jsem stála u některého z rybníků
a ranní slunce osvěcovalo modromodrou hladinu,
nechápala jsem, proč většina u nás někam utíká za hranice,
když tady je tak krásně...



Ale je to tak vlastně dobře a i díky tomu,
že i já můžu za to, že pořádný zástup lidí odlétá každoročně za slanou vodou,
mohla jsem v tento den koukat na tiché vodní hladiny jen sama,
kde nám společnost dělaly jen volavky a labutě...


Ten den jsme se koupaly celkem třikrát,
pokaždé jinde
a já tady stejně nakonec zažila svoje první výjimečné koupání,
určitě nejdokonalejší, co jsem kdy zažila...
I když jsem okusila spoustu moří, Atlantik i Tichý oceán,
tak můj sen o hladině byl úplně jiný, vůbec ne s příchutí soli...
Můj sen se mi splnil právě až tady,
musela jsem si ale počkat čekatc  pětačtyřicet let.
Já se poprvé v životě totiž koupala v lomu...
Když jsem přišla na hranu skály
a podívala jsem se před sebe,
jako by mě uvnitř někdo pohladil...



Bylo tam takové ticho,
tyrkysově tmavá hlubina lemovaná skalními bloky
a nad tím vším šipky letitých smrků...



Úžasná voda,
dokonalý pocit nespoutannosti,
ani osmnáctimetrová hlubina pode mnou mi ten dokonalý pocit nezměnila...





A kdybychom toho ještě nechtěly tolik stihnout,
určitě bychom se tam koupaly celý den...



Jenže nás ještě lákal středověk v blízkosti,
tedy na moment...
Dalším cílem byl totiž aspoň na skok
 a dvě skvělé kávy jako bonus,
 na nádvoří hradu Roštejn...





Alespoň chvilku jsme tam pobyly
a nasály obrázky opravených stoletých stěn...



Já jsem si ještě zvenčí pohladila pár obrovských kamenných strážců,
co podepírají tento unikát uprostřed hlubokých lesů
a pak zase vstříc dalším překvapením...





Ujížděly jsme směr poslední cíl, tedy cíle,
dva rybníky,
co jsou v tomto místě pojmemem-
Pařezité rybníky...



Ten malý jsme jen skoukly ze břehu,
protože davy žádná z nás nemusí,
takže jen jeden obrázek na památku
a hurá směr jiný- hlavní.
Velký pařezitý...



Věděla jsem, že tady sice tentokrát určitě plavat nebudeme,
ale možná právě proto, jsem tady měla být právě dnes...
Když jsem zůstala stát na jeho břehu,
uviděla jsem místo rybníku pro mě dokonalý obraz a musela jsem se zase smát...



Momentálně jsou jeho břehy opravovány,
takže místo vody je jen nekonečná letní louka
a uprostřed ní rozházené desítky starých pařezů...



A nad tím vším modré letní nebe a slunce,
co rozehrálo v hledáčku dokonalou podívanou...



No řekněte,
kdo má to štěstí, uprostřed takové rybníkové letní louky stát,
usmívat se od ucha k uchu
a být ještě šťastnější,
než kdyby kolem šplouchala voda...
Tady jsem zase zažila sílu okamžiku,
dokonale naplánovaný čas,
kdy je možno zažít výjimečné...





A když jsem odcházela vysmátá směr břeh,



ještě stačilo pro potvrzení mého pocitu,
prostě zase jenom kouknout pod nohu...



Takže konec naší cesty
 byl zase takový, jaký už mnohokrát
a pro mě se stává pomalu a jistě tradicí.
Už se snad ani nedivím, jen děkuji...
Díky za to, že zase moje přání se opět vyplnila přesně v ten čas,
kdy měla a já v jednom dni dostala vlastně víc,
než jsem si kdy dokázala vysnít a navíc jsem jej mohla sdílet
a nebýt na něj tentokrát sama...



Je velmi pohodlné žít stejně jako ostatní a pořád si stěžovat,
mnohem těžší je plnit si své přání a sny,
chce to veliký kus odvahy,
ale stojí to za to...




20 komentářů:

  1. Hani krása! My jsme se koupali v lomu u Řásné loni několikrát, nemáme to zase až tak daleko a za tu chvíli cesty to stálo. Kam se hrabe moře, bylo to to nejlepší koupání jaké jsem kdy zažila. Letos nám to nevyšlo, dovolenkové cesty nás zavály na jiná místa naší vlasti a bylo to taky moc prima. No a zítra už zase do práce.
    Přeji ti krásný zbytek léta a spoustu takových výletů :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vlasti, tak to vám v dobrém závidím...Je tam vážně božsky...
      Pohodové srpnové dny i k vám.

      Vymazat
  2. Hani, to je zase nádhera...díky za krásné vodní fotky. Já plavání v lomu nikdy nevyzkoušela a vidím o co přicházím. Srdíčko máš zase za odměnu.
    Už mávám z domova, bylo opět fajn (se Standou obzvlášť) :-)
    Ahoojjj a krásný týden.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evinko, mám radost, že jsem potěšila i neslanou vodou.;-)
      A jsem ráda, že vaše dovolená vyšla na jedničku.
      Měj se moc krásně.

      Vymazat
  3. Hani, tentokrát ses vypravila do míst, která máme z chalupy blízko. Na Roštejně jsem byla několikrát (se sestřenkou jsme tam kdysi, ještě jako holky, došly pěšky), stejně jako u Velkého pařezitého (ale bez vody jsem ho viděla až na tvých fotkách :-)). Tohle je v podstatě ten "můj" kout Vysočiny... Jen v tom lomu jsem se nekoupala. Mně teď dva víkendy zhatila nějaká viróza, takže ten příští určitě nebude čas na výletování, ale budeme se muset trochu věnovat údržbě chalupy, takže jsem ráda, že jsem se prošla aspoň prostřednictvím tvých fotek a nakoukala si hezkou krajinu do zásoby.
    Hezké letní dny

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stání a víš, že jsem si na tebe vzpomněla, kdeže tu chaloupku máte. Tam je to prostě dokonalé všude.
      Tak si užijte každý den v tak dokonalém místě.

      Vymazat
  4. Co k tomuhle dodat - prostě úžasný den!
    Hani, přeji ještě hodně takových. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, moc děkuji.To stejné ze srdce přeji i tobě.

      Vymazat
  5. Anonymní12 srpna

    Hanko, tys mě ale naladila, jezdívali jsme do Slavonic v zimě, v létě, na jaře a na podzim, přes různá městečka a tohle koupání neznám. Krása.Musím hodit oko do mapy. A zapsat do hlavy.
    Díky moc. Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jiřinko, tyhle místa jsou výš, ale to je nakonec jedno, tím směrem je krásné všude.
      Posílám moc pozdravů až do Čech.

      Vymazat
  6. Nádherný fotky a povídání, dík
    Pavel

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A já moc děkuji za chuť se mnou jít a písmenka mi tu zanechat.
      Mávám k Orlici.

      Vymazat
  7. Hani, to je zase nádhera. Ty dokonale modré hladiny rybníků, to ticho, které slyším až sem a koupání, které určitě nemělo chybu. Další úžasný den. A bonusové srdce na závěr ... :o)
    Přeji Ti víc takovýchto dní. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dáši, přesně, jako bys tam byla se mnou...den za odměnu...
      Taky se měj skvěle, letně.

      Vymazat
  8. Je tady u nás prostě krásně. Tvůj výlet je toho dokladem. Nádhera!
    Hezké dny!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, je ;-).Taky se měj krásně a ať všechny srpnové dny stojí za to.

      Vymazat
  9. Někdo se mi vkrádá do revíru?! :o))) ... a já jsem za to moc vděčná, protože v tomto koutu země je to prostě nádhera. Bylo mi jasné, že budeš nadšená.
    Prima dny
    K.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A ty bys mi to klidně zatajila :-):-).Teď jen o to víc chápu, proč jsi tady nechala kus srdce...

      Vymazat
  10. Odpovědi
    1. Moc děkuji za nakouknutí.
      Mějte se hezky.

      Vymazat

Děkuji moc za váš čas a chuť, přidat mi sem i pár řádků ...