motto: Žij okamžikem, protože ta chvíle kterou prožíváš, se už nikdy nedá zopakovat...

středa 17. dubna 2019

Dotknout se pravěku...

Když jsem o víkendu hledala místo,
kam bych aspoň na dvě hodiny utekla nasát kyslík místo kolotoče v bytě,
vymyslela jsem, zase jak jinak,
trasu v minutě,
když jsem koukala oknem na nebe a přála si,
ať aspoň chvilku přestane poprchávat,
a můžu se vydat kamkoliv,
kde bude čerstvý vzduch a chvilku ticho a klid, zase...

Snad to umím,
nebo si to jen aspoň budu myslet,
ale po pár krocích venku se mraky umoudřily
a já celou cestu šla sice bez slunce,
ale bez deště.
Ne, že bych si ho vlastně moc nepřála, 
konečně, aby všemu v přírodě  pomohl,
ale teď vážně, by se mi to nehodilo...
Vybrala jsem si zase místo,
kde jsem byla naposledy asi zase jako malá.
Chodili jsme sem každé jaro na "tajnačku" s rodiči na žlutá sluníčka podbělu.
Na tajno pochopíte následně,
protože moje cesta vedla do lomu, 
kde se kámen těží co pamatuji, tedy i dnes, naštěstí ne o víkendu...


Šla jsem cestou, pěkně shora,
obkroužila jsem jej celý,
abych zjistila, že na místě, kam jsme chodívali vždycky,
zbylo z dob, kdy tu bývalo žluto,
jen pár trsů těchto žlutých pomocníků při nachlazení...



Tak jsem je ani nesbírala, bylo mi jich líto,
navíc i tady, v tom suchu už měli co dělat i oni,
aby tu nepřízeň okolí ustáli...
Je až neskutečné, v čem a že z ničeho dokáží i vykvést...




Sešla jsem až úplně na dno lomu,
kde se nade mnou tyčily obrovské kamenné kvádry v té nejpřirozenější formě...






Kameny všech možných velikostí, směsí hornin a barev...



Přišla jsem blíž a v tom jsem začínala vidět to,
co bývá ukryto,
co možná zase je jen někdy, někde...



A já to štěstí měla...právě dnes a tady...


Mezi tou neskutečnou hromadou kamení jsem je uviděla...


Další a další a další...
Miliony let staré otisky přesliček a plavuní a kdoví čeho ještě,
tyhle neuvěřitelné němé svědky dob pravěkých...


A tak jsem tam stála, 
pod tou obrovskou masou kamenů a dotýkala se miliony let starých otisků v kameni...
Pro mě neskutečný zázrak...





No, co vám budu povídat,
i když jsem s sebou neměla vůbec nic,
dvě ruce mám,
takže dva mazlíci šli se mnou,
já vím, nemá se to,
ale já je tam prostě nechat nemohla...







A ještě jsem udělala něco pro sebe, v rámci posilovny zcela přírodní,
jsem v každé ruce nesla asi půldruhého kila závaží,
ne daleko, tak tři kilásky :o)...
Pomalu to u nás začíná vypadat jako v kamenolomu
a až se nám začne trhat balkon, aspoň už teď vím, že za to můžou moje poklady z cest...
Jsem blázen,
já vím,
ale když musím, tak prostě musím...

Úspěšný člověk je ten, který z kamenů, jež po něm házejí ostatní,
dokáže stavět pevné základy...


18 komentářů:

  1. To musel být úžasný zážitek. Miluji kamení všeho druhu. Však ho doma trochu máme. Pěkné sváteční dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jj.já jsem taky blázen do šutrů všeho druhu :-).Byla jsem moc ráda, že jsem tam šla...
      I k vám přeji slunecné svátky.

      Vymazat
  2. Hani, ty se umíš krásně dívat. Jsem ráda, žes mne vzala sebou a zase mi něco ukázala. A já taky občas tahám z výletů kamení (jen většinou menší než kilovky ;-))
    Měj se krásně

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, já ti nevím jestli krásně, ale možná poslední roky jinak...
      Jsem ráda, že jsi do našeho lomu šla se mnou.
      Měj se moc a moc hezky.

      Vymazat
  3. Hani, cesty s tebou jsou vždycky zajímavé, kamenolom má své nediskutované kouzlo!
    Přeji krásně zelený čtvrtek, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, děkuji za doprovod, jsem ráda, že jsem tě potěšila zase.
      Užij si krásné Velikonoce.

      Vymazat
  4. Hani,
    úplně jsem si vzpomněla jak jsme jako děti hledali ty stopy pravěku na kamenech :-)
    A to nadšení, když jsme je našli!
    A ty kameny s sebou domů naprosto chápu ! ;-)
    Měj krásné velikonoce !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně, Ilonko, taky jsem se vrátila desítky let zpátky ..
      Byl to fajn zážitek,vpo těch letech.
      Užívejte si krásné slunečné svátky.

      Vymazat
  5. Hani, díky za připomenutí krásných dětských let: když jsme se s našimi, na počátku 80. let stěhovali do nového, ještě nedostavěného sídliště, byly tam všude hromady stavebního kamene. Těch trilobitů, do jsme jako děti v kamenech našli obtisklých! Skoro jsem na naše dětská pravěká dobrodružství zapomněla....
    Měj prima dny, Petra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Peti, jsem ráda, že ses díky mně taky vrátila v čase.
      Užijte si co nejvíc velikonoční dny i za mě,čeká na mě tři dny v práci ..

      Vymazat
  6. Hani, nádherný výlet. V lomu jsem ještě nikdy nebyla, máš odtud pěkné fotky. A ta podívaná do historie je skvělá. Také bych si kousek odnesla, ostatně, jako z téměř všech výletů. :o) Také musím. :o)
    Přeji Ti krásné Velikonoce. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dáši, děkuji za další doprovod.
      Je mi jasné, že stejnou kamennou vášeň má spousta lidí :-).
      Taky přeji krásné a slunečné svátky.

      Vymazat
  7. Mila Hani i já jsem vlastně nikdy nenavštívila kamenolom..moc děkuji za tak úžasnou procházku s Tebou. Že jsem stejně potrefená 😉😉 kamením jako ty to už víš a o to víc jsem si to dnes s Tebou užívala. Přeji ti mnoho krásných toulavých dnů se sluníčkem nad hlavou.Z🖤

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdeni, tak o to víc jsem ráda, že jsem tě mohla vzít s sebou.
      Měj se taky moc hezky a užívej jarního sluníčka a naprosto dokonalých dní.

      Vymazat
  8. Anonymní25 dubna

    Hanko, tohle s těmi kameny naprosto chápu, díky, žes nás vzala sebou.
    My jsme zase chodili rozlamovat kameny a koukat na prehistorické potvory či spíše jejich otisky do lomu u Březin na Děčínsku.
    Řekneš nám, kdes to našla?
    Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jiřinko, je to přímo v údolí, tam kde bydlíme. Je to funkční kamenolom.
      Děkuji moc za doprovod.
      Kameny jsou skvělé všude, jako bych se dotýkala minulosti..

      Vymazat
  9. Já mám stop stav na kameny všech velikostí, barev, brzo bych měla soukromý kamenolom a to fakt nejde.
    Je to vášeň, ale jsou lidé, kterým tohle pranic neříká.
    Až příště bude hříšně odhánět dešťové kapky, prosím, směr Blondýna ....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to já mám taky stopstav, ale někdy prostě musím...
      A jinak kapky nezaháním, ale čaruju aby vůbec byly...neskutečně chybí, strašně moc, tady i u vás, všude...
      Simi, měl se moc fajn.

      Vymazat

Děkuji moc za váš čas a chuť, přidat mi sem i pár řádků ...