Když přišel poslední můj dovolenkový den,
chtěla jsem se rozloučit s milovanou Vysočinou,
věděla jsem, že půjdu zase jenom sama za sebe...
Nenáhodně jsem objevila v mapách hned za humny Křížovou cestu
o které jsem neměla ani tušení a to sem jezdíme už přes třináct let...
A tak jsem v tom dokonalém horkém odpoledni vyšla vstříc nepoznanému...
Když jsem vyšla na první odbočku do polí,
slunce pálilo jako o závod a o místo se přetlačovalo s kopci mraků,
co byly bělejší než ta nejskvělejší šlehačka...
Dívala jsem se na zlatá pole a dokonalou zelenou,
kterou tady naštěstí udržuje ještě pořád pravidelná dávka deště
a hlavně do nebe a nemohla jsem odtrhnout oči ...
Byla to taková krása.
A já se jen usmívala a věděla, že propocené triko a opálená pusa zase o trochu víc
mi bude stát zase za to...
A pak už jsem kolem chaloupky pod lesem a
lánu fialkového jetele plného motýlů došla i na začátek cesty,
kvůli které jsem sem původně šla.
Nádherně vytvořené spojení řezbářských obrazů a ušlechtilé oceli,
co lemuje cestu mezi loukami pro všechny,
co se dokážou zastavit ...
Čtrnáct zastavení, čtrnáct obrazů
a na konci...
Obrovská louka, které nebylo vidět konce,
co ji lemovaly jenom zelené šipky smrků
a zase to dokonalé letní nebe...
A já tam zase v úžasu stála a jen se dívala na tu krásu...
A snažila se ji nasát do sebe i na památku...
A tak jsem si tam uprostřed prostě zase lehla
a s nejlepší zelenou dekou pod hlavou koukala jen na nebe...
Na divadlo, co mě nikdy neomrzí,
nechala myšlenky plynout a zase si i přála ...
A pak jsem se podívala tam, kde jsem chtěla... a ...
Nebeská srdce...
Bylo tam a ne jedno, vidíte?
Jakoby jen počkaly, než je stačím zaznamenat a klik
a jiný nebeský obraz...
A nakonec ještě znovu... až jsem odcházela, jakoby pro jistotu...
a pak už poslední pohled na rozloučenou,
s tímhle místem, co hřeje u srdce, dnes i vždycky, když se sem vrátím i v myšlenkách...
A já se smála a byla vděčná, zase...
Za to, že jsem viděla to, co jsem si přála a ještě mnohem víc.
Za to, že asi možná vážně mám dar přát si, vidět a uchovat v sobě zážitky i obrazy jinak...
Možná pro spoustu lidí jen obyčejné věci, okamžiky,
ale pro mě výjimečnosti a sekundy, které jsou dílem okamžiku,
díky za ně, někomu, někam...
Díky i vám všem, co máte chuť je prožívat se mnou...
Největší síla štěstí je v přítomném okamžiku ...
❤
Hani, to je zase podívaná. Nádherné místo, skvostné záběry a krásně popsáno. Nebeská srdíčka jsem nedávno také viděla a vzpomněla jsem si ne Tebe. Pohledy do mraků se nikdy neokoukají, jsou to úžasné obrazy a nic nestojí. A Ty ses krásně dívala a ty obrazy nám zaznamenala.
OdpovědětVymazatPřeji spoustu takovýchto skvělých dní. Pa D.
Dáši, tak to mám radost, že ti nebeská srdce připomněla mě😉.
VymazatPřeji ti taky jen samé pohodové letní dny s dokonalou oblohou nad hlavou ...
Hani, krásné fotky, krásná cesta, krásné místo - co víc říci. Ráda jsem šla do polí a luk s tebou. A ta křížová cesta je nádherná. S Vysočinou jsi se pro tentokrát rozloučila opravdu skvělou vycházkou - věřím, že vyčistila hlavu, dobila baterky...
OdpovědětVymazatHezké další dny
Stáni, mám radost i že i ten "můj" kus Vysočiny oslovil i tebe.Užívejte krásné srpnové dny.
VymazatDíky za krásnou dnešní procházku s tebou ;-)
OdpovědětVymazatPřeji hezký víkend. Eva
Evi a já děkuji za další tvůj doprovod.
VymazatMějte se taky moc fajn.
Hani, to je nádhera! Takové kouzlo přírody. Děkuju za tvé povídání, to mě vždycky tak krásně naladí, uklidní....
OdpovědětVymazatMěj se moc hezky. Petra
Petřík, to já děkuji, za zastavení, milá slova.Jsem moc ráda, že jsem potěšila i tebe.
VymazatPohodové dny i k vám.
Moc ráda jsem se s Tebou prošla krásnou krajinou. Křížová cesta je opravdu moc hezká. Nebe s nadýchanými polštáři , které probouzí naši fantazii.
OdpovědětVymazatVše skvěle zachycené.
Hezké dny!
Hanka
Hani, jsem tak ráda, že jsi měla chuť jít se mnou a vidět věci stejně.
VymazatTak ať i další dny jsou co nejhezčí
Mila Hani,krasně vše zaznamenane,fotky užasne.
OdpovědětVymazatSrdička na nebi často vidim a taky vim od koho jsou.Mam užasnou radost,když čekam,koukam a přeji si je vidět.
Krasne dalši dny a mnoho takovych srdci.
Vlasta
Milá Vlasti, moc děkuji za zastavení a krásná slova.
VymazatJsem tak moc ráda, že tolik lidí si všímá a třeba i hledá srdce.
Mějte se moc hezky a zase se někdy stavte, budu ráda.
Haničko, s tebou je radost chodit. Nádhera, jako vždy! Tuhle křížovou cestu jsem už viděla, nebo podobnou - u Nového Měst na Moravě?
OdpovědětVymazatMěj hezké dny, Helena
Helenko, jsi moc hodná,děkuji.
VymazatTahle cesta je za milovanými Třemi Studněmi...za Novým Městem.
Měj se moc hezky i u vás.
Milá Hani, věřím, že se ti na dlouhou dobu uloží takova nádhera do srdéčka.
OdpovědětVymazatA já moc děkuji za opět nádhernou procházku s Tebou..Kochám se a nepotím se. Úžasné... 😊 Posílám mnoho pozdravů a měj se moc krásně i po dovolené.❤❤❤
Milá Zdeni, to já děkuji za tvoje milá slova.Jsem ráda, že moje srdcová cesta i tebe potěšila.
VymazatMěj se moc a moc hezky a ty vedra zvládej pokud možno v pohodě.
Hani, ani nevíš, jak ti rozumím, taky jsme měli jedno takové oblíbené místo v nízkých Tatrách, kam jsem jako holka roky jezdila s rodiči a partou kamarádů, a i když jsem už od té doby navštívila hodně míst, tohle jedno jediné zůstane navždy zapsané v mém srdci. Marki
OdpovědětVymazatMoc děkuji za nakouknutí a milé vzpomínky.Myslím, že kdo si umí najít srdeční místa, nikdy na ně nezapomene...
VymazatMěj se moc hezky a užívej ukázkové letní dny.
Haní, přesně to jsou "ty dny" a "ty prožitky", které nás neskutečně obohatí. Na všech rovinách. Takové, které nám dávají křídla a pocit, že můžeme cokoli, kdykoli, bez omezení... Krásné!
OdpovědětVymazatK.
Kačenko milá, kdo jiný než ty do posledního písmenka mě pochopí, ví a cítí podobně.To i díky tobě jsem schopná vnímat obyčejné a uchovat jako znamení a výjimečnost...děkuju
VymazatHaní, ta hlavní zásluha a práce je na tobě a jde ti to skvěle ♥ Někdy stačí malinko popostrčit a člověk se rozpomene a už to "jede". Jsi báječná! Já děkuji...
VymazatDěkuji...
Vymazat