motto: Žij okamžikem, protože ta chvíle kterou prožíváš, se už nikdy nedá zopakovat...

sobota 3. dubna 2021

Prý kvůli pokladu...

 Tak jsem zase po dlouhé době obula Toulavky
a nechala jsem se jimi vést...
Chtěla jsem do ticha, pohladit u srdce,
srovnat myšlenky správným směrem
a zkusit nové cesty.
Určitě dál než za humny,
ale zase jen tak, 
abych měla domů blízko.



První kus cesty znám,
 u hrušky zkontroluji moji borovici na dohled
 a pak už vpravo, přímo k lesu...


Někdy je lepší nic neplánovat
a prostě jít jen podle pocitu.
Přesně tak jsem se vydala já,
nikdy jsem tudy nešla,
cestu neznám ani z vyprávění,
takže kdy jindy než na Velký pátek,
kdy pokladům je člověk prý na dosah,
jít a nechat se překvapit...


Hned na začátku cesty a už jsem se usmívala, 
když jsem uviděla před sebou tuhle parádu uprostřed pastvin...
Pro mnohé jen hromada kamení,
pro mě pohlazení, znamení,
že jdu správně...
Kdo mě zná už ví,
že mám kameny moc ráda,
ráda se na ně dívám,
ráda je beru do dlaní
a když mám aspoň kapsu,
je jasné,
že beru s sebou aspoň jeden...


Vím, nemá se to,
vím to,
ale když ony mě o to vyloženě prosí :o))



Takže tušíte dobře,
ano, kapsu jsem měla,
naštěstí tak na kilový je,
ano, jeden šel tedy se mnou,
prostě mě prosil...
A navíc,
vždyť jich tu přece nakonec ještě hromada zbyla.


Nevěděla jsem, co mě čeká,
ale přála jsem si vidět hlavně hodně jarních obrázků v hledáčku
a tak se vlastně ani nedivím,
že jich bylo nakonec tolik a vybrat pár teď,
 je tolik těžké...



Taky jsem chtěla vidět před časem zase smrkový les
a taky mech a pařezy a spousty šišek,
tak všechno na mě čekalo
a já nestačila cvakat spouští.


Už v půli cesty jsme věděla,
že se sem budu často a ráda vracet...
Do tohoto "Smrkáče" na houby


 a na tyhle louky v létě kontrolovat,
jaké luční kytky tady můžu natrhat
a hlavně,
jestli i kopretiny, co je mám tak ráda,
tady budu mít taky...



A taky se půjdu zase podívat sem,
jak dorostou tyhle ovečky,
co k Velikonocům vlastně taky patří...


Byly tam i takové,
co měly snad jen pár hodin,
stála jsem tam řádnou chvíli a dívala se na ně,
na chundelatou krásu pod kopečky...



Když jsem se dívala na nekonečné pastviny
a kopce,
co jakoby je na obzoru velký obr dlaní z velké hromady navlnil,
zase jsme se usmívala 


a vzpomínala na svoje představy už kdysi,
jak se mi líbily všechny domečky pod horami,
kopce,
za kterými na jedné straně slunce vychází 
a na protější straně na konci večer, zase jde spát...


Všechno tohle teď tady mám na dosah,
dokonce to v přímém přenosu vidím denně.
Zase pro někoho samozřejmost,
pro mě vlastně splnění snu, poklad,
co jsem našla,
nebo vlastně on si našel mě 
a já za tenhle domov jsem moc vděčná a děkuji...


Když jsem tak přemýšlela u nerozkvetlých trnek o tom,
že se sem zase brzy vrátím,
abych si třeba tady na zeleném koberci ve slunci sedla,
abych porovnala jejich bílou krásu na Moravě a tady Čechách,


přelétla mi hlavou myšlenka na ten poklad,
co na Velký pátek se zjevuje...
No a v tom, přede mnou...


Tahle prapodivná věc...


Myslela jsem, že je to staré vosí hnízdo,
ale když jsem došla blíž,
myslím, že záhadu jsem rozluštila hned a přesně
a zase se jen usmívala...
Vloni na podzim mě totiž přelétlo v hlavě,
že jsem už spoustu let neměla možnost ochutnat...


No jasně,
Pýchavku obrovskou,
co jsou z ní dokonalé řízky,
co konkurují za mě i těm masovým...
Takže ano,
byl to zbytek jedné z nich, myslím si,
tedy vím to,
protože na téhle louce jsem našla ještě další tři,
je jasné, že letos sem půjdu i v létě...


Takže tohle byl asi ten předvelikonoční poklad,
tedy určitě.
Vždyť tahle houba je tak vzácná kdekoliv 
a náhodně ji najít?
Navíc pro mě,
co tady zatím znám vážně jen cestu za humny,
náhoda určitě ne,
na ty dávno nevěřím...


Takže tenhle, i spoustu dalších pokladů jsem zaznamenala.
Mně stačí vážně málo,
takže i tyhle půl roku staré "misky"
a taky skřivani nad hlavou,
co mi dělali společnost celou dobu...
Nebo slunce,
co se nakonec konečně objevilo,
aby mi zahřálo zase prokřehlé ruce
a posvítilo třeba na moji milovanou kostelní věž na obzoru,


zesvětlilo obrázky do cíle mé cesty domů
a taky obarvilo nebe do modrobílé krásy...




Tohle všechno byly poklady,
co se mi na Velký pátek zjevily,
co mně zase vrátily úsměv i do zmrzlé tváře.



Vím, že jsem každý krok tenhle den zvolila správně,
vím, že se tohle nezmění
a když to půjde,
 budu chodit a nebudu muset ani poklady hledat,
vím totiž, že i tak si ony najdou mě.
Stačí jen přát si, věřit, chtít se dívat 
a nepřestávat děkovat za možnost, příležitost,
obyčejné každodenní věci,
okamžiky a každý splněný sen...


Přeji vám všem pohodové Velikonoce,
ať můžete volně dýchat,
vnímat všechno, co vás potěší,
buďte s těmi, s kterými můžete a chcete
a věřte, že poklad může být i úplná maličkost,
proto je nehledejte,
jen se podívejte okolo,
všichni je máme na dosah,
tak díky za ně...



Nejšťastnější lidé nemají to nejlepší ze všeho,
ale udělají ze všeho to nejlepší...



28 komentářů:

  1. Hani děkuju Ti za hezkou procházku s Tebou a povídání. Přeju klidné prožití Velikonoc ve zdraví. Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To já děkuji za doprovod. Pohodové svátky i vám.

      Smazat
  2. V tvých příspěvcích je tolik poetiky, tolik snění...
    Ráda s tebou chodím, Haničko!
    Přeji krásnou neděli, Helena

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Helenko, moc děkuji. Jsem ráda, že i ty se se mnou ráda procházíš. Měj se moc hezky.

      Smazat
  3. Máte to tam krásné; děkuji za úžasnou jarní procházku.
    Přeji poklidné Velikonoce.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Evu, i vy si svátky užijte pospolu
      a v pohodě.

      Smazat
  4. Mám moc ráda, když nazuješ svoje boty Toulavky !
    Poklidné, hezké svátky jara !
    Han-ka

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Hani, ani nevíš, jak já moje Toulavky obouvám ráda...
      Užij si svátky i všechny jarní dny.

      Smazat
  5. Hani, na krásné místo jsi se přestěhovala. Tvé úžasné fotky jsou toho důkazem, ale to byly i dřív. Ono je důležité tu krásu umět vidět a je jedno, kde zrovna jsme. Ty ji vidíš všude a to ne každý umí. Ráda jsem se s Tebou prošla jarní krajinou pod horami.
    Přeji hezké svátky. D.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Dáši, děkuji a moc. Vážím si toho, od skvělé fotografky to těší o to víc...
      Měj co nejhezčí jarní dny i ty
      a vždycky dobré světlo k tomu...

      Smazat
  6. Ta bys, Hanko, v každé krajině našla krásu a poetiku, o tom jsem přesvědčena. Ty veliké houby na řízky nosila na Verneřicku moje babička, znala místa jejich výskytu, když jsem já byla malá.
    Hezké Velikonoce. Jiřina z N.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Je to vážně zázrak, vědět, kde pýchavky hledat. Zkusím se sem letos v létě vrátit a uvidím.
      Moc díky za vzpomínku a přeji hezké dny i k vám.

      Smazat
  7. Hani, tvé fotky jsou důkazem, že krása je všude, stačí se jen koukat. Krásný zbytek velikonočníh svátků a spoustu jarních a letních cest s toulavkami.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Stáni, moc si tvých řádků vážím. Krásné svátky i tobě.

      Smazat
  8. Prekrásna vychádzka, hneď by som sa pridala :-)
    Páááá

    OdpovědětSmazat
  9. Haničko, krásné a milé povídání spojené s toulkami přírodou. Ráda jsem se s tebou prošla.
    Iva

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ivi, jsem ráda, že se ti se mnou líbilo. Hezké dny i tobě.

      Smazat
  10. Ahoj Hani,
    moc pěkná procházka a krásné fotky s povídáním!
    Měj pohodové dny,
    Hanka z ciculka.cz
    PS: zvu tě ke mně na blog, zrovna tam probíhá knižní giveaway:-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji za chuť se se mnou zase projít a děkuji za pozvání i k tobě.
      Měj se hezky.

      Smazat
  11. Haničko, to je kouzelné, chodit takhle s tebou....Tvoje slova jsou jako od básníka.
    Měj prima dny, Petra

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Peti, děkuji, ale to asi až tak není...
      Snad se jen snažím dát myšlenky do písmenek...
      Ať i tvoje další dny jsou co nejhezčí.

      Smazat
  12. To byla krásná procházka! Baví mě dívat se na svět tvýma očima. To, co by člověk považoval za obyčejnou věc, dokážeš proměnit na něco úžasného. Díky tobě vidím věci úplně jinak.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Moc si toho vážím. Budu ráda, když se mnou půjdeš třeba i příště.
      Měj hezké dny i ty.

      Smazat
  13. Moc nádherné fotografie. ♥ Miluju naší přírodu je taak hezká :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. A ja děkuji za milá písmenka a chuť se mnou jít ;o)

      Smazat
  14. Moc příjemná fotoprocházka:) a ta poslední fotka mě dostala - krása ♥

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, že čas strávený tady za to stál ;o).Mějte se hezky.

      Smazat

Děkuji moc za váš čas, přidat mi sem pár řádků ...