motto: Žij okamžikem, protože ta chvíle kterou prožíváš, se už nikdy nedá zopakovat...

sobota 24. dubna 2021

Na břehu řeky ...

 Včerejšek jsme měla zase ve znamení mnoha poprvé v životě...
Měla jsem poprvé v životě možnost vcítit se do pocitu všech,
 kteří pravidelně nebo jenom občas dobrovolně ujíždějí pryč z civilizace
a usedají na břehy rybníků, jezer a řek.
Nechytám, nepouštím, nerybařím,
ale jsem žena rybáře,
takže jsem zažila naše i svoje první ráno na břehu,
na břehu Berounky...


Přijeli jsme, když se slunce vyhouplo nad obzor
a začalo pomalu rozmrazovat všechno živé na březích...



Pochopila jsem už doma,
 že jít na ryby už dávno není o přerytí zahrady kvůli žížalám,
jenom nachystat všechny návnady jsou hotová alchymie,
takže než se nachystalo vše potřebné i na břehu,
měla jsem možnost rozehřát se chůzí proti proudu,



abych zaznamenala rodící se den
i jaro na břehu
a vrátila se pak na místo, 
kde jsem měla ležení přímo královské
a ranní káva chutnala jako v nejdokonalejší kavárně...


Prý nač stát,
prý nač sedět,
 když můžu rovnou ležet,


pod touhle rozeklanou krasavicí,
letitou vrbou,


pod dokonalým baldachýnem z rašících větví...


Když jsem tam potom tak ležela
a přemýšlela, kolik let tu asi roste?
Po chvíli jsme si uvědomila,
jak jednoduché je pro nás lidi, pokud chceme,
pokud to ještě vůbec dokážeme, 
odpoutat se od všedních starostí 
a absolutně splynout s přírodou...


Stačí si obyčejně sednout nebo lehnout
a bez hnutí za chvíli zjistíme,
že ani pro ostatní obyvatele řeky už nejsme vetřelci...


Tolik ptáků, co mi zpívalo nad hlavou,
co se přišlo předvést přímo před nás,
by člověk snad ani nečekal...
Desítky druhů zpěváků v korunách,
Vznešené labutě, stejně jako kachní letky
nám dělaly společnost.
Snad proto, že jsme měli štěstí,
nebo prostě proto,
že jsme chtěli být součástí života u řeky,
přišla nás navštívit ještě jedna výjimečná obyvatelka...


Nebála se ona, naštěstí ani já,
takže jsem měla možnost zažít její několikaminutové představení,
kdy jsme kompletně zapadli do její přehlídky...
Byla skvělá, pro mě zůstane nezapomenutelná.
Hvězda, kterou jsem pojmenovala bezmyšlenkovitě hned,
byla to prostě Klaudie...


Svoje absolutní říční sólo si užila jako jedinečná berounská hvězda
a my s ní...


Slunce se snažilo,
ale přece jen zima pořád zalézala pod kůži,
tak jsem poslechla ještě volání svých Toulavek,
co chtěly kouknout ještě i na druhou stranu řeky,
aspoň kousek po proudu...



A tak jsem poslechla
a došla až na tenhle most,


abych tuhle krásnou řeku měla jako dlani,


abych si užila polední zrcadlení slunce
a abych taky tomu mému rybáři do dálky proti proudu zamávala...



Když jsem se pak vrátila,
už na mě čekalo i sluneční lehátko,
kterému by málokdo odolal...


Nechala jsem se tedy zlákat
a ještě na chvíli ulehla pod dokonalou jarní oblohu
a zase jsem splynula s řekou, s dokonalým ptačím koncertem,
se slunečními paprsky,
co konečně dosáhly i na mě,
ležela jsem, nepřemýšlela,
jen byla...



Já i můj rybář,
co ten den sice nechytil zlatou rybku,
vlastně ani žádnou jinou,
ale zase jich pár určitě nakrmil,
oba jsme si odváželi pocit dokonale prožitých pár hodin,
díky kterým jsme načerpali energii,
odpočinuli si,
na pár chvil odpoutali od všednodennosti
a dostali jaro pod kůži...



Chápu už všechny rybáře,
že vlastně na tom břehu spoustě z nich o ten úlovek vůbec nejde,
jde o mnohem víc...


Dneska už vím,
že až můj rybář bude zase chystat pruty,
tak mu určitě řeknu,
aby určitě jel,
protože pár hodin na břehu,
kdy vyčistí hlavu, kdy zapomene,
je nejlepším lékem
 a nemusí chytit vážně ani zlatou rybu...


A třeba sbalí zase lehátko i pro mě,
abych mu pomohla zase ty jeho udice strážit,
jsem na to prý vážně dobrá...



Užívejte si v životě malých věcí,
jednou se ohlédnete 
a zjistíte,
že byly ty největší...


24 komentářů:

  1. Hani, u vody je krásně. A ještě když máš sebou postýlku...Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  2. Jsem dcera rybáře, dobře vím, o čem mluvíš, i když jsem s rybářem už snad sto let u vody neseděla...
    Haničko, měj hezkou neděli, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Co není, může být...a u vody se dá sedět nakonec i bez prutů ;o).
      Měj se, Helenko hezky i ty.

      Vymazat
  3. Doma mám dva rybáře a už dlouho chápu; proč k té vodě utíkají🐟🐟🐟
    Hezkou neděli Hani.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to dokonalý relax, chlapi si to umí užít.
      Měj pohodové dny i ty.

      Vymazat
  4. Anonymní25 dubna

    Doba strávená na rybách se do odžitých let nepočítá.......ta nastavuje život.... z Jizerek zdraví Olina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jeee, tak v tom případě už hledám, kdy pojedu zase ;o).
      Krásné jarní dny i k vám.

      Vymazat
  5. Hanko, můj muž, dokud pracoval ve Spolaně, jezdil na ryby ( čti máchat vlasec ve vodě ) a já jsem za ním obvykle, když byl na Jiřické nebo Mlékojedské tůni, později, k večeru jezdila na kole a byla tam s ním do pozdního večera, tenkrát se mohl dělat i malý ohýnek a tak jsme si tam často pekli večeři. Také jsme občas jeli na nějakou větší výpravu, na Želivku, na Štěchovice, a tak různě po Čechách, třeba do Chlumu u Třeboně, ke Zvíkovu, někdy jeli i známí a to i s dětmi, tak to znám a naprosto s tebou souhlasím.Ale takové kanapátko, to jsem tedy neměla! Povedly se ti krásné fotky, z nich patrný klid a pohoda.Když muž odešel do důchodu, nechal ,,vercajk,, bráchovi a na ryby už nechodí a ani je nikdy moc nejedl.
    Těším se na tvé další články. Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jiřinko, děkuji za vzpomínání. Muselo to být moc fajn. Přeji co nejhezčí jarní dny i bez rybaření.

      Vymazat
  6. Moc krásné fotky. Pohodové,uklidňující. A to Tvoje kanceláří to ještě umocňuje :-). Prostě super příspěvek! Hezký den! Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, jsem ráda, že se ti se mnou u vody taky líbilo. Tak ať i další dny máš co nejvíc v pohodě.

      Vymazat
  7. Anonymní25 dubna

    Hanko děkuji za krásné chvilky u Berounky. Usmívám se, protože před chvílí jsem strávila krásné chvilky s Rijou kolem Věstonické přehrady. Balzám na duši, díky vám. Zdraví Iwka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak tomu věřím, že muselo být dokonale i tam. Mějte se moc hezky i další dny.

      Vymazat
  8. Hani, u vody je vždycky prima. Mne pokaždé okouzlí zdrcadlení stromů a mraků ve vodě. A ten strom - trojstrom je úžasný. Vůbec všechny fotky jsou moc pěkné.
    Měj se fajn

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, i tobě moc děkuji za chuť se mnou být ráno u vody. Opatruj se a ať i další dny jsou co nejhezčí.

      Vymazat
  9. To jsi měla krásný den. Také si užívám, když chodíme do přírody pozorovat hvězdy. Máte krásné okolí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem moc rada, že i ráno na břehu potěšilo. Mějte se hezky.

      Vymazat
  10. Ahoj Hani,
    moc pěkný článek s úžasnou dámskou návštěvou:-D
    Měj se krásně,
    Hanka z ciculka.cz

    OdpovědětVymazat
  11. Tak příjemně strávený den docela závidím. Ono to rybaření opravdu nebude jen o těch rybách, ale o prožitku. Parádní fotky i povídání od břehu Berounky, díky za procházku. Zdravím ☺☺☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, vše je jen o úhlu pohledu.Bylo tam skvělé. Těším se, až tam budeme zase.
      Děkuji za milé řádky i vám přeji jen samé hezké dny.

      Vymazat
  12. Hani, to je dokonalé poprvé. Já jsem nikdy ty rybáře nechápala, sedět hodiny u vody ...
    A díky Tvému příběhu jim začínám malinko rozumět. Věřím, že to musí být nádhera, čekat na rybu jestli se chytne a u toho relaxovat a nic neřešit. Být u vody, v tichu a v přírodě. Tak snad Tě ten tvůj rybář na tato místa vytáhne častěji, je tam opravdu božsky.
    Užívej krásných dní. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dáši, je to přesně jak píšeš...dokonalost, co si tě vtáhne a nepustí, jen pokud jí to dovolíš...
      Už se těším na další sezení, nastěstí mám slíbeno brzy ;o).
      Měj se taky moc hezky a užívej co nejvíc jarní dny.

      Vymazat

Děkuji moc za váš čas a chuť, přidat mi sem i pár řádků ...