motto: Žij okamžikem, protože ta chvíle kterou prožíváš, se už nikdy nedá zopakovat...

sobota 25. července 2020

Ráno jako kdysi...

Letošní rok změnil dny asi úplně všem,
nic není jako dřív, spoustu věcí se změnilo,
některým, třeba jako mně ještě o krapet víc...
Nevím jak vy, ale hledám proto často maličkosti,
možná jistoty, které jsou neměnné navzdory okolí,
navzdory předpovědím a okolnostem, které na nás doléhají.
Víc než kdy jindy si uvědomuji, jak důležité je,
když v době kdy je dobře, máte s kým sdílet radosti na stejné vlně
a když je hůř, tak o to víc...
Mám to štěstí, že takových lidiček mám kolem sobě pořád dost,
navíc takových, co těší stejné věci jako mě a moje hurá nápady nadšeně podporují.
Jako třeba před časem můj momentální nápad, strávit jedno slunečné ráno v lese.



Mým parťákem v lese byl tentokrát taťka.
Je totiž jediný v mém okolí, který moji zálibu chápe,
jak by taky ne,
vždyť jsem celá po něm...
Cílem naší cesty byly modré ruce a plné konvičky borůvek,
jejich sbírání máme rádi totiž úplně stejně odjakživa.



Když jsem večer snášela z půdy stařičké konvičky a plecháček,
který pamatuje dobu,
kdy se mi do jeho ucha vlezly všechny prsty,
těšila jsem se zase jako malá holka...



Někdo dědí po svých rodičích věci, někdo vlohy
 a někdo jako já, získal po taťkovi krom povahy, taky trpělivost.
Dobrovolné hodiny v lese s bolavými zády jsou tedy odjakživa v naší rodině
výsadním právem nás dvou a já jsem za to neskutečně vděčná.



Mám ráda ten zvonivý zvuk na začátku,
 když tyhle modré korálky cinkají o dno plecháčku.



Vždycky když tam dřepím a společnost mi dělají jen komáři,
a občas i jiní kámoši,




tak si tam tak vždycky přemýšlím nad tím, 
kolik lidí by ještě takto dobrovolně skládalo kuličku ke kuličce?
Jen tak, pro svoji radost a třeba pro radost těch doma, 
co milují borůvkovou marmeládu,
ale na zaplnění víc než dlaně nemají trpělivost...


Tyhle modré poklady se jistě dají koupit,
jako spoustu jiných věcí v téhle době,
ale u stánku nekoupíte ten pocit,
ten zážitek,
ty vzpomínky, které se mi vybavují vždycky,
když v létě plním plecháček...


Jsem ráda, že jsem zase po roce mohla strávit jedno ráno ve vzpomínkách,
navíc letos pro mě s bonusem který nikde koupit nejde-
moci v tom tichu lesa být jen kousek od sebe...



Takže díky, tati,
že jsi mě vzal s sebou a já byla zase jako malá holka,
co klečela vždycky o kus dál, měla modré dlaně, čistou pusu
a taky úplně stejný pocit, jako ty...
Vůbec nevadilo, že už tvoje prsty nejsou jako česáčky co kdysi,
protože o plnou konvičku tady vůbec nešlo.
Dal jsi mi ten hřejivý pocit, co nikde jinde bych nezískala,
že jsem mohla být s tebou, jako kdysi
a obrovská poklona, 
že jsi ve svých skoro osmdesáti,
 byl ty hodiny neúnavně skloněný úplně stejně jako já...


Buď vděčný za krásný den, šálek čaje, kytku za oknem,
 milá slova, pohlazení,
vždyť to co nejvíc je, se nejmíň cení...




22 komentářů:

  1. Hani, upřímné vyznání, tatínkovi, borůvkám, lesu, životu. Moc tě zdravím a děkuji za krásné, slunečné ráno v lese. Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jiřinko, moc děkuji za písmenka, za další zastavení se mnou v borůvčí...
      Měj se hezky

      Vymazat
  2. Hani, to jsou chvíle, které b si měl člověk vědomě užívat, protože jsou neopakovatelné.
    Hezké léto

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni milá, přesně tak, právě proto jsem si sem zrovna tento den, i když zpětně, dát prostě musela.
      Ať i tvoje dny jsou nezapomenutelné.

      Vymazat
  3. Hani, krásné ráno jste si s tatínkem udělali a hezky sis zavzpomínala. Konvička je úžasná, takovou žádnou nemám, ale plecháčky ano. Krásné borůvkové fotky. Já letos byla jen 2x a přinesla jsem si jich jen něco přes litr, ale ten pocit, že nikam nechvátám a jen si sbírám ty fialové kuličky byl k nezaplacení.
    Přeji kouzelné léto plné pohody a sluníčka. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dáši, přesně tak, za ten pocit absolutní splynutí s časem a místem, je k nezaplacení.
      Přeji taky jen samé pohodové letní dny.

      Vymazat
  4. Jééééé hliníková bandaska a plecháček = moje mládí))))
    Taťka je teda pašák, klobouk dolů !!!!
    Měli jste pospolu krásné chvíle. Tak jen tak dál!!! papa Eva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, i moje :O). Stálo to za to, stejně, jako kdysi.
      Mějte krásné léto a užívejte, co se dá.

      Vymazat
  5. Borůvkové potěšení, krásné fotografie a povídání. Já to beru útrpně, prostě to tak je, jde se na borůvky. Ten litřík natrhám, ale pak domů. Na víc trpělivost nemám. Ale ten les, klid a čas s rodiči, ten je k nezaplacení! A když nad tím přemýšlím ani si léto bez trhání borůvek neumím představit .-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji moc za milá slova. Jsem ráda, že je nás pořád ještě dost, co neberou hodiny v lese jako zbytečnost.
      Tak ať se i další letní dny podaří.

      Vymazat
  6. Moc krásné!
    Pozdrav tobě, Haničko, i tatínkovi! Mějte hezkou neděli.
    Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, moc děkuji za zastavení se mnou, moc si toho vážím. Opatruj se a měj pohodové další letní dny i ty.

      Vymazat
  7. Víš, já jsem byla o toto ochuzena, nikdy jsem nic s tátou nesbírala, neradovala se s ním v tichém mlčení, my dva jsme v tomto životě nepotkali. I když jsme žili v jedné domácnosti, nikoliv spolu, ale pouze vedle sebe.
    Užívej tyto vzácné momenty, nejsou samozřejmé.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Simi, vím, že nemá ythle štěstí každý. Že ve spoustě rodin je to úplně jinak. O to víc si toho vážím, o to víc si chci tyhle okamžiky i tady zaznamenat. Děkuji každý den za to...
      Ať i tvoje další dny jsou co nejvíc o letní pohodě.

      Vymazat
  8. Na borůvky už nechodím, ale svým příspěvkem jsi ve mne vyvolala vzpomínku kdy jsem s babičkou a mamkou na borůvky chodívala. Neměla jsem plecháček, ale dávali mi takovou malou skleničku s tlustého skla s vytlačovaným vzorkem. Byla hned plná. Pamatuji se,že hodněkrát obsah zmizel v mé puse. Byly to takové krásné chvíle. V dospělosti jsem na borůvky taky občas šla, ale ta vzpomínka z dětství je silnější.
    Hezké dny, Hanko!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, nechodíš, ale vzpomínky v sobě máš navždycky. Jsem ráda, že jsme je společně v tobě zase takto objevily.
      Měj se krásně a užívej všechny další dny co nejvíc.

      Vymazat
  9. To je nádherně napsaný článek. Je to fajn,mít nějakého takového parťáka. Já nikoho takového nemám. A proto se asi i trochu u mě střídají období plné elánu a období plné depresí a sklíčenosti, kdy si přijdu nepotřebná.
    Ale naštěstí na borůvky chodíme a chodí i děti a NEREMCAJÍ, což je fajn a ikdyby nešli,tak chodím velmi ráda, však by to byl hřích nejít,když máme za humny les plný tohoto fialového pokladu. Bez toho byl ani léto nemohlo být.
    Přeji krásné letní dny.
    Danča

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Danko, moc dekuji za zastavení u mě a tvoje věty. Kazdý den dení slunce, věř, že to moc dobře znám, asi jako každý. Ale jde o to, najít si ten okamžik, který za to stojí si pamatovat. Ať jsou i tvoje dny co nejvíc zalité sluncem.

      Vymazat
  10. Odpovědi
    1. Janko, moc děkuji za návštěvu i za pocit...šťastný den to vážně byl.
      Hezké léto i k vám.

      Vymazat
  11. Haní, četla jsem hned, píši až teď. Při čtení jsem měla slzy v očích, husí kůži o celém těle. Přesně toto jsou ty pravé okamžiky, jedinečnost chvíle, uvědomování si krás a darů života samotného. Krásné vyznání. Jsem neskonale za tento prožitek vděčná. Jak kvůli Tobě, tak kvůli tatínkovi. ♥
    S láskou
    Katka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kačenko milá, jsi zlatá, ze srdce děkuji. Já vím, že víš...
      Krasné a klidné dny i tobě.

      Vymazat

Děkuji moc za váš čas a chuť, přidat mi sem i pár řádků ...