motto: Žij okamžikem, protože ta chvíle kterou prožíváš, se už nikdy nedá zopakovat...

středa 27. června 2018

Oblakům na dosah ...

Vybrat si za místo dovolené Dolní Moravu a nenechat se zlákat Stezkou v oblacích,
tomu odolá asi jen málo kdo...


Nebyla bych to ale já, kdybych nevymyslela nějakou cestu, co nepodnikají všichni,
tudíž pravděpodobnost, že se budu někde zbytek dne tlačit,
jsem hned zavrhla.
Takže jsem vymyslela jednu půli cestu klasickou a druhou....
Prostě jinak, ale o tom později...


Nejdřív tedy jako drtivá většina jsme se vydali na cestu lanovkovou
a stoupali jsme zase výš, ještě výš,
až na úplný vršíček kopce, kde jsme Moravu nechali hluboko pod sebou.


Před námi bylo pro mě spíše kovové monstrum Stezky v oblacích, 
za mě tedy nijak korespondující s krásou okolní,
ale být mrakům na dosah i tady, bylo tak lákavé.
Proto jsem si jen přála, aby s námi bylo když ne minimum lidiček, tak aspoň ne zástupy.
A podařilo se, početné školní výlety opouštěly tuhle zvláštní stavbu, když my jsme vcházeli.
A před námi jen točitá pohodlná cesta, kde každičký pohled dolů nás stále udivoval...


Zvláštní stavba, kombimace studeného kovu a krásy dřeva,
stavba která sem nezapadá, ale ta možnost vystoupat v klidu,
až na úplný vršíček, do výšky 55 metrů,



až tam, kde vidíte všechny kopce a hory kilometry daleko


a mraků se tady lze vážně skoro dotknout... to je vážně nádhera...


Takže za mě, protože jsme měli štěstí na minimum lidí a dokonalé počasí,
úžasný zážitek...


A to jsem ještě netušila, co mě bude čekat dál...
Vzhledem k nutnosti vymyslet program i tak, aby zaujal i naše velké děti,
zvolila jsem zpáteční cestu nezvyklou, ale nabízející se jako zážitková...
Takže nás čekala 15 km dlouhá cesta po vrstevnici nad údolím-
 na koloběžkách...


A protože to byl neskutečný zážitek, hlavně co se týče krásy kolem,
jenom přidám pár obrázků a nebudu je ani nijak kazit písmenky....



Byla to neskutečná paráda na cestě, kde jsme dvě hodiny nepotkali ani živou duši...
Krása všech krás, jen hučící kola, zelené vrcholky stromů na dosah,
 kaňony do údolí a nebi jsme ani tady už nemohli být blíž...




Na konci nás za poslední zatáčkou čekal sjezd kolem klokotající Moravy dolů do údolí,


zastavili jsme jen u vodopádu, který prostě minout jen tak nejde...



A pak už jen šťastný dojezd a cíl cesty,
kdy jsem byla šťastná já, že jsem trasu vymyslela zase dobře
a udělala jsem radost dokonalým výletem všem doma.
I když jsme cítili další den pak všechny svaly v těle,
 vydali se se mnou zase všichni dobrovolně další den na nový výšlap k nebi...
Ale o tom písnu zase příště...


Žádný mrak nemůže být tak tmavý, 
aby přes něj nemohlo prosvítat nakonec zase Slunce ...


14 komentářů:

  1. Hanka, toľko krásy si nám ukázala ... parádny výlet ste si urobili ... Podobnú rozhľadňu stavajú u nás nad Bojnicami ... Vraj sa investor inšpiroval rozhľadňou na Morave ... Nebude to práve táto vaša ? Tá naša má mať tiež tobogan a preliezku, a točitý chodník až do neba ... :)))
    Hanka, maj sa dobre ... L.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám radost, že jsem stezkou blízko nebi potěšila.
      My takových stezek máme u nás v, takže je možné, že se i u vás inspirovali.
      Pohodové slunečné letní dny i k vám.

      Vymazat
  2. No páni, skoro až v nebi jsi Hani byla!! Já bych asi měla svou závrať, takže pro mne nulový bod :o), ale ty koloběžky, ty bych s chutí fakt dala. Super výlet.
    Přeji ti další krásné dny.
    Ála

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alenko, nám výšky nevadí, ale viděla jsem tam paní, co si to moc neužívala, takže chápu...
      Měj se taky moc hezky.

      Vymazat
  3. Ne, že bych se nechtěla dotknout nebe, ale raději zůstanu na zemi. Toto monstrum je pro mne nepřekonatelné. Ovšem sjezd na koloběžkách mohl být prima zážitek, Hani.
    Měj se krásně
    Henrieta

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ono je to z dálky vážně monstrum, ale ten široký chodník je úplně v pohodě.Jde o to nevnímatelné tu výšku...
      Přeji dny plné sluníčka i k vám.

      Vymazat
  4. Hani, to musel být zážitek! Jak ta výška, tak ten sjezd :o) Krásné fotky!
    Měj hezké dny, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, jsem ráda, že se tam vysoko líbilo i tobě.
      Krásné prázdninové dny plné sluníčka a letní pohody...

      Vymazat
  5. My byli v Dolní Moravě kdysi dávno (tak před osmi, devíti lety) - to Stezku v oblacích teprve stavěli. Byla to tenkrát moc pěkná dovolená byli jsme na Králickém Snežníku, u pramenů Moravy, na Klepáči a taky v Králíkách . Na cestách jsme potkávali minimum lídí, jen na Sněžníku a u pramenů Moravy jich bylo víc. Díyk za vyvolání milých vzpomínek
    Stezka v oblacích je uričtě fajn, jestli vám to vyšlo bez velké množství lidí A sjezd s koloběžkami taky. A krásně jsi to nafotlila.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, moc děkuji za tvoje vzpomínky na tenhle krásný kout plný kopců. bylo tam skvěle.
      Přeji jen samé skvělé zážitky a pohodové letní dny i k vám.

      Vymazat
  6. Nádhera nádherná:). Škoda, že to máme tak z ruky. Snad se tam jednou rozjedeme také.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, že se cesta na dosah oblakům líbila.
      Od nás je to taky daleko, ale jako dovolená to určitě za tu cestu stálo.
      Hezké léto i k vám.

      Vymazat
  7. Hani,krásně zdokumentované nebe :-) zdravím přes kopce.Verka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Věriii, mám radost, že se ti můj pohled líbil tam, kde je nebe na dosah :o)....
      Posílám taky moc pozdravů přes kopce.Mějte se co nejlépe všichni.

      Vymazat

Děkuji moc za váš čas, přidat mi pár řádků ...