motto: Žij okamžikem, protože ta chvíle kterou prožíváš, se už nikdy nedá zopakovat...

středa 25. dubna 2018

Když sněží v dubnu ...

aneb, zase si stačí jenom přát...
Ne, nezblázila jsem se, ani nechytla úpal od sluníčka,
jen jsem zase zažila další zhmotnění mého přání ...


Zase jsem dnes obula toulavé boty a vyšla vstříc dokonalému slunečnému dni,
kdy tentokát trasa byla jasná dopředu.
Chtěla jsem si vychutnat dalších pár hodin se sluncem nad hlavou,
v tichu, dokonalé jarní zelené kráse, co byla jistota, že bude,
ale jen jednu věc jsem si vysnila-
jít cestou lemovanou trnkovými keři oblečenými do svatebního
a pak vidět i nějaké třešňové stromy, co jsou letos obaleny jako nikdy...
Šla jsem ale cestou, kde krom polí a nekonečných lesů by nikdo žádné třešně nehledal,


ale ...
Napadlo mě sejít z cesty a šla na místo, kde jsem naposled byla jako malá.
Vzpomínala jsem, jak jsem tady naposledy 
 sbírala na podzim na loukách bodláčí pupavy a trhala plané švestky.
Zavedla mě sem zvědavost, kolik se za víc než třicet let změnilo...
Hodně, ani jsem to tam nepoznávala, jen staré keře a spousta staré trávy...
A pak až úplně nahoře-
uviděla jsem třešeň...


Tak jsem vyšplhala až na úplný vršek kopce a pak...


Zůstala jsem v údivu stát 
a pak už se jenom usmívala a nevěděla, jestli mám jen stát,
nebo se dívat, nebo si tu krásu zaznamenat...


Přede mnou byl starý třešňový sad,
na místě, kde by jej nikdo nehledal,
vlastně ani já nehledala, ale prostě jsem tam zašla...


A tak vás zvu, pod koule bílých květů, co sahaly až k zemi,



kde se slunce opíralo do každičkého lístku,
kde bzukot včel přehlušil i můj dech...



Kde bílá byla ještě bělejší a každičký trs trávy ještě zelenější...


Kde ticho rušila jen kukačka v dálce a zpěv kosů, co mi dělali společnost...



A když pak zafoukal vítr,
začalo sněžit...


No vážně, prostě sněžilo, teď uprostřed letního dubna
a já tam stála a tu bílou krásu chytala do dlaní a děkovala...


Za splnění jednoho nevyřčeného přání,
co se zase splnilo,
prostě mi to vyšlo a mně stačilo postát,
pohladit stařičké třešňové kmeny, užít si zhmotnění snu
a jít zase dál...

Dokud máš své sny, máš se na co těšit...







20 komentářů:

  1. Toto sneženie je nádherné a teplé :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky mi tohle sněžení vyhovuje víc ;-).
      Mějte se hezky i u vás.

      Vymazat
  2. Je to prostě boží krása na zemi. Taky si moc užívám!
    Haničko, měj hezký večer, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Škoda, že tahle krása tak rychle mizí... Helenko, děkuji za zastavení a přeju jen samé sluncem zalité dny.

      Vymazat
  3. Hani, je to kouzelné, tohle období. A příroda, o té ani nemluvím. Ta umí zázraky.
    Krásný den, Petra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Petro, přesně tak,ví já mám Garo nejraději.Jen letos nějak rychleji utíká...
      Měj se oč fajn.

      Vymazat
  4. Příroda prostě umí ! A je štěstí pro každého z nás, kdo umí z jejího kumštu čerpat.
    Hezký den, Hani!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hai, děkuji za zastavení a milá slova.Tak ať té krásy načerpáme všichni do zásoby.
      Ať máš všechny dny co nejhezčí.

      Vymazat
  5. Krásné pohlazení....
    Hezké dny přeji. J.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji moc za zastavení,jsem moc ráda,že bílá záplava potěšila.
      Hezké dny.

      Vymazat
  6. Hani, opět Ti bylo přáno. Nádherné místo jsi objevila a krásné fotky pořídila. Jak píšeš o tom sněžení, musela jsem se usmívat, protože to samé jsem zažila v úterý na silnici. Místy bylo tolik bílých lístečků, létajících před jedoucími auty, že to také vypadalo, jako když sněží. Nádhera.
    Přeji krásné dny. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dáši, tohle místo byl zase zázrak, jsem ta to moc ráda.
      Děkuji za milé řádky.Měj se moc a moc hezky.

      Vymazat
  7. Třešně v bílém jsou krásné. Jsem zvědavá, jestli už nám rozkvetly ty naše na chalupě :-).
    Hezký den

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně, tyhle bílé koule jsou taky zázrak. Tak ať je u vás na chalupě ještě taky stihnete.
      Měj se moc a moc hezky.

      Vymazat
  8. Haničko, jedním slovem nádhera. Nádherné staré třešně, které se pokryly bílým závojem, jakoby se chtěly vdávat. To musel být krásný zážitek, jsem ráda, že jsem ho s tebou mohla malinko prožít.
    Iva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivi, přesně jak píšeš, byl to závoj a ta vůně a bzukot včel, ještě teď se tam vidím...
      Jsem moc ráda, že jsem ti to mohla zprostředkovat. Měj se krásně.

      Vymazat
  9. Haní, překrásné. Cítím a vnímám tu nádheru až sem... to kouzlo místa a okamžiku. Díky za to. Jedno slovo mi znělo při čtení tvých řádků a prohlížení fotek stále v hlavě - RÁJ.
    Kačka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kačenko, chápu. Když jsem stála na tom kopci, první co jsem řekla- "Bože, to je krása, tohle je ráj..."
      No vážně, mluvím i nahlas, když to tak mám tam uvnitř a tady to byla vážně pecka- všechno.
      Měj se taky moc hezky a díky za nakouknutí.

      Vymazat
  10. Jůůů, Hani, to je nádhera!!!! K.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Karli, díky moc za zastavení, jsem ráda, že jsi šla...

      Vymazat

Děkuji moc za váš čas a chuť, přidat mi sem i pár řádků ...