motto: Žij okamžikem, protože ta chvíle kterou prožíváš, se už nikdy nedá zopakovat...

sobota 4. června 2016

Vzpomínka na Šípkovou Růženku ...

V tuto dobu nakvétají moje nejoblíbenější růže- ty plané, šípkové...


Když jsem se snažila alespoň trochu zachytit jejich krásu,
okamžitě mně naběhly rýmy pohádky, které jsem se učila jako úplně malá.


Rýmy mi v hlavě zůstaly už napořád, 
možná abych je pak učila i svoje děti,
které je recitovaly snad od tří let po mně...


Krásné rýmy z knížky Šípková Růženka staré dnes už víc než půlstoletí určitě.


Rýmy tak jednoduché, jako květy té nejkrásnější růžičky na světě:
 

Jednou se jednomu králi narodila panenka
a že růže rozkvétaly, říkali jí Růženka...


Dávno byla ještě malá, vyběhla si po schodech,
když si v hradní věži hrála, náhle stojí, tají dech.


Vidí síň v ní starou babku, které přede dlouhou nit,
vrčí kolo kolovrátku, slyší babku promluvit:
"Co tak dupeš? Počkej ztichneš, ztichne s tebou celý hrad,
v zahradě se o trn píchneš a budete všichni spát ! "


Všechny růže, záhon celý, král dal z parku vykopat,
jenom jednu zapomněli, rostla u rozbitých vrat.


Růženka pak vyrůstala, až jí bylo dvacet let,
jednou z hradu pospíchala, vidí u vrat růže květ.


"Růže, tu jsme neviděla",
 Růženka se naklání, náhle trn se dotkl čela 
a Růženka spí a spí...


Usnula tam tvrdě spící, usnul s ní i celý hrad,
král, královna, služebníci, kuchař, stráž u hradních vrat...

Čas plynul, jen šípek voní, všichni spali, spali dál,
když tu jednou, na svém bílém koni, švarný princ se ubíral.


Vidí dívku, čelo, oči, všechno šípkem obrůstá,
tu ze svého koně skočí a líbá ji na ústa.

Růženka se probudila, probudil se celý hrad,
nu a slavná svatba byla, já byl taky tancovat.


A zazvonil zvonec a pohádky je KONEC ...



Je fajn si občas vzpomenout na něco, co jste už málem zapomněli,
 ale tam někde hluboko zůstalo, aby se připomnělo v ten pravý čas a na správném místě...

8 komentářů:

  1. Ahoj Hani. To bylo hezké ;-). Vrátila si mě do dob, kdy jsem svým holkám četla pohádky a říkanky. Byly to krásné chvíle a stejně jako Tobě mi zůstaly mnohé v hlavě a ráda je ještě dnes přeříkávám. Je mi líto dnešních dětí, které sedí u televizí, počítačů nebo s tablety a ještě neumí ani pořádně mluvit. Jsem ráda, že moje dcery vyrostly v době, kdy si na PC hrály tak max. Mária, stavěly vesničky a neměly internet =0). Přeji Ti pohodový vstup do nového týdne. Ivana

    OdpovědětVymazat
  2. Milá Ivi,děkuji moc za hezké povídání.Jj.bohužel dnešní doba je moc splašená,přepočítačovaná a šíleně neosobní :-(.Já jsem to s mými miláčky chytila aspoň ze začátku za minutu dvanáct.Tak fajn dny další.H

    OdpovědětVymazat
  3. Moc děkuji za básničku. Mám roční vnučku a Šípkovou Růženku jí vypravuji, ale bohužel bez konce, na který jsem si nemohla vzpomenout. Opravdu moc díky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé,to jsem ráda ;-)Já ji mám tak hluboko v paměti,že snad nezmizí.H.

      Vymazat
    2. Anonymní28 února

      Vnučka ji recituje ve škole na recitační soutěži, ale neznáme autora. Nenašel by se někdo chytřejší než já? Dík za případný email zuza.byt@seznam.cz

      Vymazat
  4. Anonymní19 října

    to je nadhera ☺moc dekuji...pohadka kterou mi cetla babicka...krasna vzpominka

    OdpovědětVymazat
  5. Jsem strašně ráda,tuhle pohádku mi taky četla babička,je to rodinný poklad.Myslím že ta knížka je tak k padesátých let.Pohádkové dny přeju.H.

    OdpovědětVymazat
  6. Ahoj Hani,tuhle básničku jsem se naučila ve 4letech. I v noci kdyby mě někdo vzbudil ji odrecituji nazpaměť. Vůbec mě nikdy nenapadlo, že existuje leporelo. Mohla by jsi mi poslat fotku toho leporela. Pokusila bych se ho najít v antikvariátech. Budu nesmírně vděčná. Ale co jsem se teď koukala na stránky Můj antikvariát, tak tam nic podobného nenabízejí.Prosím mohla by jsi mi poslat foto přední strany. Email: paulimar@seznam.cz facebook: pavla maršálková vyškov- blondýnka s copánkem:)

    OdpovědětVymazat

Děkuji moc za váš čas, přidat mi pár řádků ...