motto: Žij okamžikem, protože ta chvíle kterou prožíváš, se už nikdy nedá zopakovat...

úterý 2. března 2021

Když se pohádka rozplyne ...

 Jsou místa, která zná většina z nás,
víme o nich, mnohokrát jsme o nich slyšeli,
viděli je mockrát zprostředkovaně
a myslíme, že je známe,
i když jsme tam nikdy ani nebyli.
Přesně na takové místo vás dneska zavedu,
vrátím se v čase do půli února,
kdy jsem poprvé v životě měla uvidět
bájný Karlštejn...


Vždycky jsem říkala, že sem se podívám jednou,
až přijde pravý čas,
vždyť to byla pro mě cesta přes půl republiky...
Nikdy by mě nenapadlo,
že jednou budu bydlet jen kousek odsud a napořád...
Jela jsem sem ale už s malinko "vyspraveným" obrazem poetického místa,
který jsem v sobě měla zapsaný hlavně podle filmu
a skutečný obraz mi byl poupraven tak, 
že k poetičnosti měl dost daleko.
Nezbývalo nic jiného,
než se přesvědčit sama 
a v téhle už tak dost zvláštní době zajet k naší jistotě...


Na úvod musím říct,
že jsme měli vlastně štěstí,
protože skutečný obraz Karlštejna, myslím městečka,
se naštěstí díky omezením této doby,
 neukázal v plné síle.



Karlštejn, tedy městečko, je totiž momentálně jenom rozkopanou ulicí,
kde ale pořád vládne zejména reklama na všechno.
Je to místo, kde jde hlavně a jenom o obchod a prodej
 a to bohužel čehokoliv a kdekoliv...


Měli jsme ale štěstí,
a tím, že je všude zavřeno,
neprodírali jsme se aspoň davy a ani nemuseli kličkovat mezi stánky,
kterých tu bývá, v ještě tak dost úzkých uličkách, prý skoro víc než lidí...




Díky tomu mi tak neuniklo pár domečků, 
které pohladily i moje oko,
protože jsou určitě výjimečné
a stojí za to se u nich i opakovaně zastavit.


Prvotní smíšený pocit jsem si nenechala pokazit úplně,
vždyť krásně svítilo slunce,
vždyť byl i ten Valentýn
a vždyť za ruku mě držel můj nejmilejší průvodce
a to nejen na cestách karlštejnských...



Dokonce jsme našli nakonec i vyhlídkové místo,
díky kterému jsem vymazala všechno to hemžení kolem
a vnímala jenom majestátnost na obzoru...



I když bylo zavřeno,
asi bych si neodpustila nesáhnout si aspoň na hlavní bránu
a zvednout hlavu do věží...




Slunce mi pomohlo,
vymazala jsem na okamžik kolemjdoucí,
zavřela oči
a v myšlenkách mi začalo znít stokrát přehrané:
"Prozraď mi můj pane vážený,
kampak vedou dveře zamčený,
kudy kráčí tajně ten, kdo je láskou popleten...?"



Škoda,
že většina lidí kolem řešila jenom zavřené restaurace,
špatný výhled, jiné všechno...
Vždyť někdy stačí tak málo,
jen trošku změnit úhel pohledu,
přestanete vnímat hlasy kolem
a na okamžik nevidíte třeba ani pomalované zdi
a raději si místo všeho kolem povolíte v sobě jenom:

"Asi do věží, asi do věží..."

 

Takže i když jsme mohli vlastně jen k bráně
a viděli jsme starobylé zdi jen zdálky,
byla jsem i přesto ráda,



že jsem jej viděla a nakonec přesně tak, 
jak jsem chtěla jenom já...
Majestátní,
v mrazu, pod bílým závojem
a v zapadajícím únorovém slunci,
skvost, co tu stojí staletí,
navzdory času, době,
 i změněným lidem kolem...


A třeba se sem jednou vydám zase,
až poslední rampouchy nenávratně zmizí,
až Berounkou proteče spousta vody,
abych se prošla i třeba tam, 
co chodili ruku v ruce královna i král
a budu té skutečné pohádce třeba ještě blíž...


Jistě tohle místo uvidím zase jinak,
s odstupem času,
protože nikdy nelze vidět ani dvě úplně stejné věci stejně,
nic se nedá opakovat.
Vždy máme možnost jiného pohledu,
jestli převáží černá nebo bílá,
jestli si povolíme třeba ne moc dobrý prvotní pohled vylepšit,
zkouším to celý život,
určitě to stojí za to, 
nikdy nic dopředu nevzdávat...

A co vy? 
Byli jste na Karlštejně?
Potěšil, překvapil?

Jsou dny,
kdy si musíš vytvořit vlastní slunce
a věřit, že všechno přijde v pravý čas...






32 komentářů:

  1. Ano, několikrát, ale takhle krásně v zimě nikdy. Vždy jsme jeli vlakem do Srbska, pak pěšky na Malou a Velkou Ameriku a Mexiko a pak hezky ke Karlštejnu a dolů k vlaku.
    Děkuji za nevšední zážitek. Jiřina z N.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tahle vlaková cesta mě ještě určitě čeká. Už jsem tudy mockrát jela zpátky domů, takže zase až přijde ten pravý čas...

      Smazat
  2. Haničko, byla, ale je to spousta let. Musím říct, že z městečka už tenkrát nebyl zrovna nejlepší dojem (číšník se neobtěžoval vrátit drobné, automaticky to považoval za spropitné - to se mi fakt stalo jen taky), ale hrad to všechno vynahradil.
    Takže moc ráda půjdu "asi do věží" znovu...
    Děkuji za krásné fotky a přeji hezký večer, Helena

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Helenko, někdy takový zážitek je nadlouho stopkou. Ale třeba, jednou?...
      Měj se moc hezky.

      Smazat
  3. Vychytaný výlet jste měli))))
    Studovala jsem v Berouně; jezdila jsem tam často. Od té doby jsem tam nebyla. Budu to muset napravit. Díky za připomenutí.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jojo, svět je malý. Tak třeba se tady u nás jednou potkáme, když už to běží světa kraj. Opatruj se i ty.

      Smazat
  4. Ještě jsem tam nebyla Hani, ale třeba to jednou napravíme. Takže ti děkuji za krásné fotky.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tak od vás ze Šumavy je to tedy taky kus, ale třeba jednou?...
      Mávám k jihu ;o)

      Smazat
  5. Na Karlštejně jsem byla skoro před třiceti lety. Bydleli jsme tenkrát kousek od Berouna. Měli jsme štěstí, že jsme tam byli někdy na jaře, kdy nebyl v obležení turistů. Bohužel jsme neměli štěstí na pochopení kastelána, že i s malým dítětem se dá jít na prohlídku. Za to na Křivoklátě měli mnohem víc pochopení. Nejraději jsem ale jezdila na Točník a Žebrák. Tam se mi líbilo moc.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Taky bydlíme jen kousek od Berouna, ale pořád ;o). Točník a Žebrák už mám ta sebou z léta, taky jsem o něm psala. Ale je tu tolik krásných míst, že na to mám vyhrazenou druhou půlku života :o)...

      Smazat
  6. Hani, na Karlštejně jsem byla jen jednou před mnoha lety. Líbil se mi, ale bylo tam tehdy strašně lidí. Moc hezky jsi to všechno napsala. Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Já moc děkuji ta chuť se sem vrátit .
      Mějte se moc hezky I u vás.

      Smazat
  7. Karlštejn znám jen z fotek, dokumentárních filmů a z Noci na Karlštejně. Nějak nebyla příležitost jet se na tuto majestátní historickou stavbu. Ale co není to může být.
    Ale teď zrovna jsem si užila Tvoje - jako vždy- krásné fotky.
    Hezké dny!
    Hanka

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Hani, máš to přesně jako já. Já ale věřím, že člověk je přesně tam, kde má být. Takže třeba jednou budeš i pod Karlštejnskou věží.

      Smazat
  8. Na Karlštejně jsem byla celkem třikrát, naposledy vloni v srpnu. Lidí bylo málo, výběrový okruh "Vyhlídka z Velké věže" byl zajímavý, mám jenom krásné vzpomínky. Cestou zpět jsem si koupila v antiku krásnou kabinetku, takové věci mě udělají radost, hlavně na duši. Bydleli jsme v kempu přímo v Karlštejně. Za mě to byla pohodová několikadenní dovolená trávená v Českém krasu.
    Přeji hezké dny, Jitka

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jity,je fajn, ze máš na Karlštejn jen samé hezké vzpomínky. O to víc díky, že jsi měla chuť jít se mnou na tahle místa zase.

      Smazat
  9. Já na Karlštejně byla několikrát - ještě před 89, kdy tam těch turistů nebylo tolik. Pak už se mi tam nijak moc nechtělo. My ty rušné "destinace" moc rádi nemáme. Teď je tam určitě klidněji, ale momentálně pro mne jiný okres... ;-)
    Hezké dny

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jj.je to jiný okres pro většinu:o).
      Ale věřím zase v lepší časy, jen vydržet a věřit.
      Opatrujte se, Stáni.

      Smazat
  10. Haničko, na Karlštejně jsem byla, ale pouze jako malá holka ještě před revolucí. Takže je to strašně let. A to, co ty popisuješ, ty davy lidí a komerčnost, to je asi důvod, proč jeho další návštěvu stále odkládáme. Ale děkuji moc za fotky, ráda jsem nakoukla s tebou.
    Měj prima dny, Petra

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Peti, to já tam nebyla nikdy, až teď. Vím, že to tak mělo ale taky být. Takže jestli i ty sem někdy zavítáš, bude to v pravý okamžik. Měj se hezky.

      Smazat
  11. Hani, na Karlštejně jsme byli s dětmi, když byly ještě malé a líbilo se nám. Na nádvoří tenkrát stříkala voda, bylo moc horko, tak aby se turisté mohli osvěžit. Jinak ta fotka s rampouchy je úžasná, ta se Ti povedla.
    Přeji pohodové dny. D.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Dáši, děkuji za vzpomínku i radost z mých obrázků.
      Ať se vám daří a jste brzy zase úplně zdraví.

      Smazat
  12. Přiznám se, že Karlštej miluju. Jezdíme tam s dětmi každý rok, prošli jsme všechny prohlídkové okruhy. I krajina kolem je nádherná, je tu příležitost pro mnoho krásných výletů. Jedny prázdniny si ze mě děti dělaly legraci, že ať se vydáme kamkoliv, skončíme na Karlštejně. Ano, lidí je tu v sezoně spousta. Ale i tak je to lepší než bývalo. Pamatuji si doby, kdy se tu valily autobusy plné cizinců, nebyla vůbec šance projít. To si myslím, že poslední 3-4 roky se trošku zlepšilo. Většinou jsou tu návštěvníci individuální, ubyly ty šílené masy zájezdů. Plánovala jsem výlet na Karlštejn tento týden, když máme prázdniny. Žel ti nahoře rozhodli jinak. I tak na výlet okolo Karlštejna vydám, jak jen to bude možné.
    Psát Ti, že Tvoje fotky jsou dokonalé, je skoro zbytečné, opakuju se pořád, ale musím - jsou DOKONALÉ!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tak to vypadá, že nemáte tenhle kraj taky daleko. Určitě vám výlet vyjde později.
      Děkuji za chuť se sem kouknout i mýma očima.

      Smazat
  13. Zabery jsou uzasne, a je pravda, ze nektera mista jsou v zime lepsi - hlavne kvuli poctu lidi. Ja na K. nemam uplne nej, vzpominky, po ceste k nemu na zastavce u Ameriky mi ukradli kabelku, ale vse uz je odzito:-), M.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tak to vážně není zrovna hezká vzpomínka. Ale chápu, Amerika je eaky neskutečná masovka. Tak třeba jednou si ten zážitek vypráví. Měj se moc hezky.

      Smazat
  14. Nepotěšil, šíleně zklamal.
    Vydala jsem se tam se třemi cestovatelskými kamarádkami a bohužel v létě. asi bych tento čas zásadně vyměnila třeba za podzim.
    Celá oblast byla přeplněná stovkami lidí, na hradě se nedalo ani pohnout.
    Prohlídku nás absolvovalo 50 lidí ve skupině, řvaly tam děti, průvodkyni to nebavilo a byla to pouze komerční záležitost, rychle dovnitř, rychle ven.
    Když jsem procházeli po nádvořích, byla jsem nesmírně zklamaná a nasraná. / slušněji to nejde napsat /
    Přišla jsem o iluze, o sen a to zklamání v nás všech třech, co spolu rády a hodně cestujeme, nešlo naředit.
    Ale abych nebyla jen negativní, po procházce jsme zakotvily v rodinné cukrárně, kde jsme si daly luxusní domácí zákusky, letní levandulovou limonádu a naprosto dokonalou kávu.
    Svěřila jsem svou deziluzi majitelce a ta mi řekla, že je stálý obyvatel již mnoho let a bohužel se to magické místo ztrácí v komerci a jí to také šíleně bolí.
    Přesto, tvé fotky jsou krásné a hladí.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Simi, díky za vzpomínky, i když dost podobné mému hlavnímu pocitu z tohoto místa. Jsem ráda, že aspoň sladká tečka na závěr vyspravila renomé tohoto místa...
      Měj se hezky a děkuji za chuť jít se mnou i zavzpomínat...

      Smazat
  15. Když jsi psala o těch obchodech - babička s vnučkou byly na Karlštejně na výletě a v jedné cukrárně si chtěli posedět. Ale pan prodejce se do nich pustil tak, že nakonec z kafe a zákusku nic nebylo a radši odtamtud odešli. Asi neměl svůj den, ale udělal šmouhu na hezkých vzpomínkách ze společného výletu. Neměli bychom si nechat takto špinit vzpomínky. Vždyť je tolik krásných míst a tolik dojetí a úsměvů, když je obdivujeme s těmi, které máme rádi.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Presně tak, vždycky máme na výběr...
      Jen občas jeden nemilý zážitek pokazí většinu...
      Přeji jen samé fajn dny, kdy stojí za to si z nich cokoliv pamatovat.

      Smazat
  16. Odpovědi
    1. Děkuji, za zastavení i vzkaz. Mějte se hezky.

      Smazat

Děkuji moc za váš čas, přidat mi sem pár řádků ...