Možná je to tím, že mě poslední dobou oči neslouží tak, jak bych si přála,
určitě i kvůli tomu jsem dneska musela zase nazout svoje Toulavky
a urazit cestu dost dlouhou na to,
abych viděla jinak...
Navzdory předpovědím, navzdory tomu,
že vše nasvědčovalo tomu,
že minimálně zapadnu někde po pás do bláta,
že bude zázrak, pokud slunce se konečně po týdnu objeví
a já nebudu mrznout, podobně jako my všichni poslední dny...
Nikdo nevěřil, jen já...
Když jsem o tom cestou přemýšlela,
řekla jsem si,
že právě o tom se pokusím dneska psát,
že tímto doprovodím pár obrázků,
co mi dnes musel pomoct udělat jenom můj placatý volací kámoš.
Celý život máme možnost volby, jak chceme svět kolem sebe vidět,
stejně jako jsem měla dneska já...
Buď dát na našeptávač jako nejde, nemůže, nelze,
nebo obout třeba stařičké boty a věřit,
že to vyjde a uvidím to, co bych si přála, co potřebuju...
že to vyjde a uvidím to, co bych si přála, co potřebuju...
Já volila druhou variantu.
Když jsem vyšla na první polní cestu a místo bláta nad kotníky,
na mě čekaly jedny z mých nejoblíbenějšíh kytek,
bláto jsem neřešila
a věděla jsem, že nakonec uvidím správně...
Mohla jsem být zoufalá z toho,
co jsem kolem sebe viděla umírajícího lesa,
ale volila jsem radost z dokonalého nebeského divadla nad ním...
Mohla jsem brečet nad tím, že moje zamilované borovice všude kolem umírají,
já měla radost, že ještě nějaké naštěstí odolávají.
Když jsem docházela k této, pro mě nejpohádkovější vesničce,
někdo by řekl pár starých domů kolem silnice,
já volila pohled na zázrak dokonalých domečků, uprostřed polí,
kolem jediné silnice, která nikam nevede a s výhledem na louku, které se nic nevyrovná...
Jeden dům pro mě kouzelnější než druhý,
zázrak minulosti,
co přetrval do současnosti...
Když jsem pak šla dál,
po cestě, co někdo by řekl plná plevelu,
já volila jinak- kde to uvidíte- bylinky uprostřed cesty?
A zastavila jsem se nakonec asi proto,
abych si všimla téhle pracovité frajerky...
A dál, jedno jediné místo,
které bych minula, kdybych šla jinudy,
pro někoho obyčejná tráva,
za mě díky za to,
že jsem tenhle nejskvělejší květinový koberec mohla vidět...
A nakonec řeku,
co by někdo jen viděl, že je v ní žalostně málo vody,
já volila místo toho, díky za to, že bylo vidět dno, co ukrývá poklady
a tyhle obrovité kameny, co bych při více vody neměla nikdy šanci vidět...
Slunce svítilo pak až do cíle mé cesty,
a já viděla zase o kousek líp a děkovala i za to,
že jsem nikde nakonec v blátě nezapadla
a i moje čtvrtstoletí staré Toulavky přežily...
Jediný pohled ale nelhal a to, že tentokrát Toulavky nakonec budu muset definitivně vyměnit,
ale zase super příležitost, jak si nadělit za týden dárek z narozeninám,
abych zase mohla našlapovat v suchu,
se sluncem nad hlavou,
abych se mohla toulat
a všechny věci, co mě budou hřát, zároveň i ostře vidět...
Tak tohle byl můj pohled a přání v dnešním dokonalém jarním dni,
kdy oči chtěly vidět jenom to,
co mi pomůže a potěší,
zkrátka ten správný úhel pohledu pro mě...
Vám děkuji za doprovod,
a že jste se mnou viděli všechno,
jako už po tolikáté..
Nechtějte vidět to, co chcete,
ale vždycky jenom to, co potřebujete...
❤
Hani, hezké povídání i fotky. A máš pravdu - na všechno se dá koukat z různých úhlů a je na nás, jaký si vybereme )a jestli tu sklenici uvidíme poloplnou nebo poloprázdnou ;-)).
OdpovědětVymazatMěj se krásně a dobře vyber nové toulavky, ať ti to dál dobře šlape a můžu se s tebou virtuálně toulat.
Stáni, mám radost, že to vidíš stejně, že jsi zase šla se mnou.
VymazatMěj se krásně a tyhle skvostné dny ať stojí za to.
Hani, napsala si to moc krásně! A vyfotila, to je jasné...
OdpovědětVymazatVyber si honem nové botky a vyraz - těším se na další cestu.
Pa, Helena
Helenko díky.Botky musím vyřešit brzy, ale s těmi starými se budu loučit moc těžko, něco nahradit nejde, i když je to věc.
VymazatMěj se krásně.
Moc hezky napsané a doložené fotkami. Tak ať nové toulavky dobře vybereš, aby šlapaly na jedničku.
OdpovědětVymazatPěkné dny, Hanko!
Hanka
Hani, děkuji moc za doprovod , za milá slova.
VymazatUrčitě vám nové parťáky taky ukážu.
Měj se moc a moc hezky.
Máš Hani dobré očko :-)Vyber si zasloužené nové botky, ať si můžeme dál číst tvoje krásné příspěvky. Eva
OdpovědětVymazatEvi, s těma očima to bohužel teď dobré není, ale nevzdávám to.
VymazatStejně jako chuť toulat se neopustím.
Užívej taky těchto krásných dní co to půjde.
Víš, někdo se k takovému poznání nikdy nedopracuje, protože prostě na to není nastaven.
OdpovědětVymazatA věkem a zráním se mnoho věcí učím a vidět některé důležité aspekty, nu, nebudu kecat je ta dřina.
Ale učím se, zdokonaluji a chci, to je důležité.
Tobě k narozeninám přeji nejen vhodnou obuv, ale stále stejnou chuť do života, je nakažlivá.
A také zdraví !!!
Simi, přesně tak.Někdo tohle asi nikdy neuvidí, ale je to pořád jen o tom, chtít nebo se třeba vymlouvat.
VymazatMoje heslo je mmj.kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod...taky jeden úhel pohledu...
Celý život je o tom se učit, každá zkušenost je lekcí.
Moc děkuji za přání, to zdraví je vážně nejvíc.
Hani, a o tom to je. Úhel pohledu záleží jen na nás, jak co chceme vidět. A ty jsi viděla opět krásná místa, pohled na vesničku u cesty, která dál nevede, je úžasný. Mám ráda takováto zastavení.
OdpovědětVymazatNedávno jsem si i já pořídila nové toulavky a šlape se v nich dobře. Ale zatím jen svátečně, na procházky s Terri nosím ještě ty původní.
Přeji krásný víkend. D.
Dáši, přesně tak.Jsem tak moc ráda, že i tady jsem mezi těmi, co vidí jinak, možná umí číst mezi řádky.
VymazatJsem za to neskutečně vděčná.
Botky budou, jen s těmito se mi bude hódně těžko loučit.
Měj se taky moc krásně.
Hani, pohodlné botky, vidoucí oči a tu tvoji pověstnou, neotřelou poetiku, to vše přeji a pevné zdraví k narozeninám! Jiřina z N.
OdpovědětVymazatJiřinko milá, děkuji moc.Za krásná slova, za přání, ty oči jsou teď nejvíc, tak snad budu mít štěstí.
VymazatMěj se hezky.
Hanko, když čtu vaše příspěvky, koukám na vaše obrázky, tak pokaždé si říkám, že mi dovedete tak krásně číst myšlenky.
OdpovědětVymazatCelý život máme možnost volby, jak chceme svět kolem sebe vidět,
stejně jako jsem měla dneska já...
Buď dát na našeptávač jako nejde, nemůže, nelze,
nebo obout třeba stařičké boty a věřit,
že to vyjde a uvidím to, co bych si přála, co potřebuju...
Já volila druhou variantu.
Ano, jsou to má slova. Zdravím Vás a moc se těším na další obrázky a putování naší zemí. Zdraví Iwka
Iwko, že by další spřízněná duše? Super, vážně, spousta věcí se nám děje jen podle toho jakou cestu zvolíme.
VymazatMějte se moc a moc hezky a přeji, ať vždycky je váš směr i úhel pohledu ten spravný.
Hani, je to tak. Nejen naše oči se dívají, ale hlavně duše :) Moc hezky jsi to napsala :)
OdpovědětVymazatMěj prima dny, Petra
Přesně, děkuji, že ses dívala zase se mnou.
VymazatMěj se moc a moc fajn.
Haní, krásné pohledy. Botky již splnily svou povinnost, viděly a zažily mnohé a je čas, aby odešly do botkového důchodu. Přeji, ať vybereš ty pravé "toulavky" na tvé výpravy.
OdpovědětVymazatZdravím a mávám
K.
Kačenko milá, je to tak. Ale nějak se s nimi nemůžu rozloučit.Byly se mnou často a jediným parťákem.
VymazatJsem ráda, že jsi mě zase doprovodila.
Užívej dokonalé jarní dny.
Kéž bychom vždycky byli schopni vidět svět takto, to by bylo úžasné. Je za tím velká práce na sobě samém a není jednoduché se to naučit. Díky za krásnou procházku Hani a ať Ti nové botky slouží stejně dobře jako ty staré.
OdpovědětVymazatJindra
Jindři, je to přesně jak píšeš.
VymazatVelká práce, ale jde to. Vím o tom svoje ;-).
Měj se hezky.
Moje milá Haninko, mluvíš mi z duše. Každý den máme možnost volby a je jen na každém z nás co si vybereme.
OdpovědětVymazatTvůj výběr byl náramný a já moc děkuji za tvá srdíčková písmenka a nádherné fotky.
Jsi úžasná a Tvé nové TOULAVKY budou určitě také.
Měj se moc krásně, sluníčkově.Z♥
Zdeni a já děkuji že srdce za milá písmenka a doprovod, co zase nezklamal.
VymazatMěj se taky co nejlépe.