Na skok dobít baterky ...

Musela jsem ještě v rychlosti stihnout, i když už slunce zmizelo.

Jen tak na hodinku, jen já sama s foťákem, ticho a klid a zatím spící stromy.

                                 

Neskutečný relax ...

Máme štěstí že jen pět minut od domu a jsme v lese.

Tady nejlíp vyčistím hlavu a připravím se na pár dní zase nonstop práce v mraveništi lidí.

    

 Není lepší polštář než tento -

žádný designer nikdy podobný nedokáže vytvořit a tu barvu určitě nikdo nenamíchá. 

Neskutečné, jak i ten nejobyčejnější pařez je dokonalý, nikdy nenajdete stejný.

                                

Obyčejně dokonalé stromové zrcadlení.

  

   
                              

      

                                                                            

              

           

 

A na rozloučenou- konečně snad už poslední letošní hrstka sněhu...

Nejkrásnější věci na světě jsou nakonec ty nejobyčejnější.

Snažím se je poslední dobou na co nejdelší dobu zapamatovat...