Okna plná listů ...

Před časem mě na netu zaujal úplně jednoduchý nápad,

co můžou vyrobit dospělí, ale i děti.

Stačí k tomu listy, kterých je všude ještě na zemi plno,

obyčejná potravinářská folie a půl hodinky času...

Folii roztáhneme do požadované délky- výšky okna,

na to rozmístíme listy

a přes to pomalu postupně přetáhneme folii zase  zpět.
Pomalu hlavně zároveň dlaní  urovnáváme, aby bylo co nejméně záhybů.

 

Půl hodinky fajnové práce a podzimní výzdoba je na světě...

 

PS: a ještě tip jak neztratit nervy u přidělávání na okno-

nahoře stačí dát až na rám a obyčejnou průsvitnou izolepou přilepit do stran...

Zkuste, je to fajn i na tvoření s dětmi, když všechny pohádky už jste viděli

a počasí venku není zrovna vycházkové ...

První mráz ...

Už jste někdy místo delšího spaní, nebo hromady práce, co vás doma čeká,
volili mrazivou cestu do lesa?

Já si to dneska zkusila...

Chytla jsem foťák a vyrazila opět směr les.

Zvu vás tedy na procházku se mnou, na výlet za prvními letošními mrazivými obrázky...

Bylo tam skvěle, zase jen ticho, já a zmrzlé ruce na foťáku...

Už jste někdy slyšeli jak padá listí, no vážně, já ho dneska slyšela...

  A ještě do polí ...

  

  Skvělé ráno, i když vám ruce mrznou a z pusy se valí pára,

stojí za to občas vyhrát nad pohodlností a udělat něco jen tak,

vždyť ty neplánované věci jsou v životě nakonec stejně vždycky nejlepší...

Mějte se krásně, ať už vám ruce mrznou venku, nebo pálí od horkého hrnku doma...

Dušičky nebo Halloween?

Je zvláštní, co všechno se časem a dobou změnilo...

Já jako dítě měla spojený 1. a 2. listopad se vzpomínkami na ty, co navždycky odešli.

A třeba i na počítání světýlek na kopečku, na kterém byl hřbitov, 

kam jsme zajížděli až jako poslední v řadě, až v úplné tmě...

Dnešní doba přinesla dýně, masky, netopýry a duchy...

Přiznám se, že i já jsem částečně podlehla době.

Vzhledem k tomu, že mám ráda vyzdobení bytu podle období,

právě dýně, bubáci, netopýři a pavouci přišli vhod...

Nej výzdoba byla myslím u nás ale pár let zpátky,
kdy jsem si dokonale s dětmi vyhrála
 a měli jsme strašidelný hrad dokonce přímo doma.

A když se k tomu přidala naše Any, coby čarodějka první kategorie,

byl maximální strašidlácký dojem dokonalý...

Letos jsme s vyřezávání dýně pozadu, hold neurodili se nám

a bratru za 100 Kč kus, se mi zdál na výzdobu na pár dní trochu příliš drahý.

Ale prosby byly vyslyšeny a i dýně zlevnili, tak i u nás nakonec budeme stylově svítit, 

snad od dnešního večera...

Zatím místo dýní zahradních svítíme těmi,

co moje malé děti před  lety vyrobily jako lucerničky.

Nejsou dokonalé, ale pro mě mají kouzlo, co nikde koupit nejde.

Mám je schované a s nostalgií vytahuju každoročně v tyto dny.

A vzpomínám večer při svíčkách na časy minulé, 

kdy jsme objížděli na Dušičky hřbitovy jako dnes
 a svítili blízkým, co odešli někdy až příliš brzy...

PS: Tak nakonec letos máme Mildu ;-)