Levandulová ...

Podlehla jsem zvědavosti a umíchala jsem letos můj první Levandulový sirup.

Barva neskutečná a chuť- jako veliký polštář naplněný fialovou krásou...

Pokud máte doma tuto fialovou nádheru, zkuste.

Do asi 2 litrů převařené, prochladlé vody nasypte hrst otrhaných kvítků levandule,

 já ještě přidala asi půl hrsti meduňkových listů a asi 3 lžíce kyseliny citronové.

Zadělat plátnem a nechat 2 dny stát v kuchyni.

Třetí den přecedit přes plátno a do růžové šťávy přisypat necelé kilo krystalu.

Přivést k bodu varu , nechat asi 10 minut, až se cukr rozpustí na mírném ohni.

Pak slít horké do vyhřátých sklenic a uzavřít.

Vychlazené uchovávám v lednici, ale myslím, že díky kyselině by mohl vydržet i mimo ni.

Takže na zdraví a na provoněné růžové dny...

Jahodový začátek léta ...

Dnes podle kalendáře a dokonce i pohledu z okna, začalo LÉTO.

Jako většina lidí, je mám na začátku mimo jiné spojené s vůní jahod

a té nejfajnovější červené, které znám.

Protože u nás se konzumují tyto červené poklady výhradně v čerstvé podobě,
snažím se je občas ale propašovat i do klasického jídla.
Pro tentokrát jsem na večeři vytvořila:

Lívance ze zakysané smetany přelité jahodami
postup jak jinak než bleskový, přesně podle hesla: o půl šesté vymyslíš a v šest už večeříš...



1 zakysanou smetanu prošleháme s 3 žloutky, 2 lžícemi cukru, 150 g hladké mouky
 a špetkou soli.
Zvlášť ušleháme sníh z bílků a přidáme potom k těstu.

Dál už znají všichni- smažit, nechat na ubrousku odsát.
Polít třeba rozmixovanými jahodami s jogurtem, zakysankou nebo tvarohem ...
a pak už jen léto v papulce :o).



Sladké, sluníčkové léto nám všem, v puse i na duši ...

Dovolená v Krakonošově ...

Tak konečně po roce jsem se dočkala i já a ještě před sezonou jsem si uplynulý týden dopřála horský relax s celou rodinou.

Pro mě nejdokonalejší místo, lesy, ticho, nekonečné louky co se dotýkají mraků

a dřevěnice, co jsou mým snem.. 

Nabízím pár obrázků, co popisovat nejsou ani potřeba...

Třeba aspoň malinko potěší někoho, co miluje ty naše hory v létě, stejně jako já...

Co  může být lepšího, než zalehnout na louku, počítat kobylky, 

poslouchat ticho a zpěv ptáků ...

A tam vysoko, blíž k nebi, 

nechat si zdát třeba o hnědé dřevěnici vysoko v kopcích, 

kde se i ptákům z té výšky točí hlava...

A pak sednout na kámen v řece a poslouchat,

co voda dokáže zazpívat...

A pak jít zase o kus dál a snažit se zapamatovat tu nádheru...

Je to taková krása, že snad i ty zvonky tam uslyšíte cinkat...

Bohužel ty nejhezčí věci v životě utečou nejrychleji.

Tedy i naše dovolená utekla jako horská řeka.

Já ale i přesto doufám, 

že mi ten božský klid a příslib pohodového léta vydrží co nejdéle...