motto: Žij okamžikem, protože ta chvíle kterou prožíváš, se už nikdy nedá zopakovat...

úterý 29. listopadu 2022

Když si dovolíme...

 Tak už jsem zase ve skluzu...
Čas zase vede a moje počty nezpracovaných fotek 
se začínají opět nebezpečně zvětšovat.
Snad to nevadí,
ale dneska se chci vrátit do dnů,
které pro mě byly po delší době jako pohlazení.
Chtěla bych se vrátit o dva týdny zpět,
kdy jsem prožila vánoce...
 
 
 
Ne, nezbláznila jsem se,
jenom moje dlouho skrytá přání se v tu dobu zázračně plnila
 a já pochopila, že moje často přehrávaná věta:
že "přání se plní,
když jim bude člověk věřit
a ze srdce si přát",
se vážně plní...
 
Ten den, jsem se vydala po dlouhé době zase do Čech,
abych objala ty,
které mám uloženy hluboko v srdci
a i když nás dělí stovky kilometrů,
vím, že jsem s nimi uvnitř sebe denně, 
jsou všichni mojí součástí
a navždycky zůstanou... 
 
 

Ten večer jsem zase zažila pocit jako u vánočního stromečku,
ten čas,
kdy cítíte zvláštní radost a pokoj uvnitř sebe.
V okamžiku,
kdy jsem si uvědomila,
jaké štěstí vlastně mám,
že mám šanci tohle zase prožít
a ucítila vděčnost, 
tak mi najednou nad hlavou začaly z nebe padat
po roce první sněhové vločky rovnou do dlaně...


To byla takové krása,
světla lamp a miliony bílých hvězdiček
snášející se k tmavé zemi...
Moc jsem si přála,
aby tenhle skvělý pocit uvnitř mě a pro mě, 
tam zůstal napořád 
a vánoční kouzlo vydrželo co nejdéle...

 
Ráno jsem naplánovala,
že probudím schované slunce
a vyjdu do polí,
abych si pro mě tento čas za odměnu,
zaznamenala napořád...
Když jsem vyšla ven
a za mraky vyšlo slunce,
napadlo mě podruhé zopakovat slovo "vděčnost"...
 
 
 


Věřím,
že i ten sníh přišel v pravý čas,
aby potěšil nás všechny, 
aby nás ten tmavý svět,
kterého jsme všichni poslední dobou 
nedobrovolně součástí, úplně nepohltil.
 
 
 
Bílá krása,
která přišla z nebe dřív než na vánoce,
 určitě jako potěšení pro všechny,
kteří si obyčejné věci ještě definitivně nezakázali
a slovo vděčnost úplně nezapomněli...
 
 
 
Fotila jsem tuhle bílou nádheru v poledním slunci
a hledala odpovědi na myšlenky,
které mi běžely v hlavě.
 Třeba na to, že jsme dnes a denně 
pod tlakem rozhodnutí,
jak se budeme cítit, 
co v životě bude pro nás důležité,
kterou cestou se každodenně dáme...
 

 
 Napadlo mě,
že by možná stačilo,
abychom se vrátili do dětství,
kdy jsme jednali podle našeho pocitu,
ne podle toho, co se od nás čeká,
nebo čím jsme okolnostmi tlačeni.
Kdybychom v sobě mnohdy uměli 
znovu probudit sebe jako děti,
pak bychom se uměli bezprostředně radovat,
bylo by nám víc dobře samotným se sebou,
nikam bychom už nespěchali,
dělali bychom hlavně to, co máme rádi
a co je správné pro nás,
prostě bychom si více užili přítomný okamžik
a nečekali na žádné až a pak...
 
 

A tak jsem si tam v tom tichu 
a kouzelnému třpytu slíbila,
že přesně o tohle se nyní budu snažit.
Dovolit si žít a vnímat hlavně teď a tady,
přesně tak,
jako když jsem byla malá holka.
Poslouchat co nejvíc intuici,
která to se mnou od dětství myslí úplně nejlíp, 
jenom jsem na ni během života 
bohužel skoro zapomněla.
 Dneska už ale vím, že nikdy na nic není pozdě,
jen si dát sebe vždycky na první místo
a to nejlepší pro sebe si pak už jen prostě stačí dovolit
a jenom poslouchat...
 
 
 


Tak až budete zase řešit nevyřešitelné,
svět se vám bude zdát černý,
necháte se zcela pohltit vnějším tlakem,
zastavte se a třeba uprostřed cesty...


Představte si sebe jako malé děti 
a svoji bezstarostnost tehdy.
Třeba jak běžíte po takových sněhových pláních bez cíle
nebo setřásáte bílou peřinu z větví,
ten smích...
Prostě jen tak pro radost,
jen a jen kvůli sobě a pro sebe...
 



Vím, že asi takto žádné problémy ani pak sami neodejdou, ale ta představa,
kdy se na chvíli dokážete zastavit
a vybavíte si ten jedinečný obraz a okamžik,
kdy vám bude dobře 
a půjde konečně zase jen a jen o vás,
ten stojí za to vyvolat...



Tak krom toho,
 že aspoň na chvíli odvedete pozornost od tmy,
dovolíte si zažít ten dokonalý pocit teď a tady
a vrátíte se uvnitř tam,
kdy vám bylo dobře...
A to v dnešní uspěchané době není zrovna málo,
na chvíli být sami v sobě jenom za sebe,
spokojení jako děti,
když si to dovolíme...
 

A tak tedy buďte šťastní a spokojení co nejvíc,
ať už bude slunce, sníh nebo mlha jako šedá deka.
Ať v každém dni najdete aspoň chvíli radosti
a dovolíte si rozpomenout na pocit vděčnosti 
třeba za to, 
že máte každodenně možnost,
cokoliv prožít, změnit, 
prostě žít další den svého života přesně tak,
jak chcete pro a podle sebe...



Užijte si předvánoční čas,
co nejméně spěchejte,
vnímejte hlavně všechny hezké 
a ty nejobyčejnější věci kolem sebe,
protože bez nich by náš život zůstal napořád složitý
a zbytečně příliš smutný...

Pokud v životě spadneš,
tak vstaň...
Nezáleží na tom, co se stalo včera,
dnes máš další novou a jedinečnou šanci...




16 komentářů:

  1. Hani, určitě má smysl si uvědomit krásu okamžiku a naplno si ji užít. Myslím, že právě tyhle chvíle nám pak umožní lépe projít těmi chvílemi, které jsou spíš těžké než krásné. Vlastně i ty zdánlivě obyčejné chvíle, které si užijeme mohou být při ohlednutí zpátky krásné :).
    Měj se krásně a užij si každou chvíli.
    P.S. Ty fotky jsou moc pěkné

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, děkuji za každé slovo, které bych podepsala. Jsem ráda, že je spousta lidí, kteří tohle všechno dovedou vnímat..Měj se krásně nejen před vánoci...

      Vymazat
  2. Hanko, podařilo se ti nafotit krásné snímky a jsem ti za ně vděčná a to, co píšeš, snažím se dělat již několik let. Musím...
    Jsem ráda, že se vracíš na blog! Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To já jsem ráda, že je tady dost lidí, kteří vděčnost, štěstí a pokoj vnímají stejně...Moc děkuji za písmenka. Měj co nejhezčí předvánoční čas.

      Vymazat
  3. Vnímat, cítit a prožít ty důležité maličkosti, to je dar. Nedá se koupit a ti, co ho nemají mají hodně chudý život...
    Hani, děkuji za tvá slova a krásné fotky. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, přesně jak píšeš. Nic z toho se nedá koupit, ani pořídit, všechno je jen v nás a na nás..Na ochotě být sami sobě nejlepšími posluchači a rádci v životě. Ať všechny tvoje dny jsou co nejhezčí a v klidu...

      Vymazat
  4. Anonymní30 listopadu

    Krásná a moudrá slova doplněná krásnými obrázky. Snažím se také vnímat kouzlo okamžiku. Pohodové adventní dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, že všechno, co jsem tímto chtěla předat, se podařilo....Ať Vaše dny jsou co nejvíc šťastné a ta pohoda a klid nikdy nevymizí...

      Vymazat
  5. Anonymní30 listopadu

    Haničko, tak jsem už chtěla jít spát, ale najednou mne napadlo podívat se k Vám ........co kdybych s Vámi mohla někam jít..........a přání se splnilo. Děkuji za procházku a nádherná slova od srdce (projdu se a počtu si ještě párkrát). Vím moc dobře, o čem mluvíte. Přeju Vám hodně chvil a chvilek, co stojí za to. Pokojný adventní čas z Brd přeje Eva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, ze srdce zdravím do Brd.To já jsem vděčná za další doprovod a písmenka tady. Přání se plní, když jsou od srdce a ze srdce...akže až zase bude potřeba, určitě tu další čtení najdete. Mějte se co nejlépe, pozdravujte ode mě milované kopečky a ať je adventní čas i pro Vás co nejhezčí...

      Vymazat
  6. Tvoje slova a fotky spolu vždy souzní. Když pročítám Tvoje věty, tak se mi někdy doslova tají dech. Je v nich poezie, je v nich tolik pravdy.
    Měj klidný čas adventu, Hanko !
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, jsi zlatá..Moc děkuji, moc to prp mě znamená. Jsem ráda, že myšlenky vyzní tak, aby souzněly s těmi, kteří je potřebují a chtějí vnímat...
      Hezké adventní dny i k vám...

      Vymazat
  7. Máš pravdu Hani, jen si to vše uvědomit, jak mnohdy řešíme neřešitelné, trápíme se věcmi, které změnit nedokážeme a ani nemůžeme, stresujeme se, protože kolem nás je chaos a zmar. Ale když své kroky nasměřujeme do ticha, naše myšlenky se začnou skládat a najednou máme pocit, že přeci je spousta věcí jednoduchých. Jako děti jsme měli vnitřní volnost, a o tu jsme s dospělostí přišli...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak jsem to Alenko, myslela...kéž bychom ten pocit, co jsme měli jako děti, byli schopni užít si co nejčastěji. Měj krásné sváteční dny.

      Vymazat

  8. Hani, to je nádherně napsáno. V současné době, je vnímám mnohem intenzivněji, než dřív. Krásné adventní dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Že srdce děkuji, jsem ráda, že moje slova doletěla tam, kam měla...měj se moc krásně napořád...

      Vymazat

Děkuji moc za váš čas a chuť, přidat mi sem i pár řádků ...