Když jsem dnes přemýšlela, jaký nejlepší název dát dnešním fotkám,
žádný vhodný mě hned nenapadal...
Mohl by být spíš - Nedělní rychlo akce...
Ale já poslední dobou jiné akce vlastně neprovádím,
takže by to bylo trochu závádějící.
Kousek od nás máme les, kde jsem dostala tip na-
lány ostružin...
No jasně- sladká černá- pro někoho obyčejná ostružina....
Už jen proto, že jich bylo tolik a natrhat sklenici byla otázka pár minut,
pro mě zase neobyčejná věc...
Když jsem tak trhala tuhle sladkou dobrotu,
říkala jsem si, jaká je to škoda, že i ti, co mají tyhle dokonalé černé poklady přímo u nosu,
jsou schopni raději zajít do supermarketu a koupit si je tam,
nebo jakékoliv jiné ovoce dovezené kdoví odkud...
Že je strašná škoda, že tyhle poklady, které máme často u nosu,
často míjíme bez povšimnutí...
A navíc bonus ztichlého večerního lesa, to je sen...
A přitom stačí tak málo...
Tam vám bylo tak krásně...
Slunce se chystalo spát a já je ještě prosila, aby mi tu černou parádu pomohlo nasvítit,
aby černé korále vynikly...
A tak mi pomohlo i slunce a já se usmívala ještě o kousek víc...
Nechala jsem slunce osvítit tyhle černé perly na mé ruce a prosila sluníčko,
ať ještě počká, než vyjdu z lesa...
I když chlad podzimu byl cítit víc, než by bylo nutné,
tak mě hřál pocit, že za pouhou hodinku jsem si zase přinesla domů tuhle nádheru,
sladko v puse
a pohled na zapadající slunce, co se odráželo v plné sklenici černých,
lesknoucích se bobulek sladších než med...
Jsem ráda, že se zase jeden můj rychlo plán vydařil víc,
než bych si dokázala přát...
A navíc mám ještě bonus pro všechny, co si všímají hned, nebo až doma, jako já -
na jedné fotce jsem nechtěně zvěčnila i jednoho maskovaného strážce těchto krásných lesních dobrot...
Tak schválně, kdo má dobré oči?
Tak schválně, kdo má dobré oči?
❤
Ostružiny mám moc ráda, jen nemám žádný tip na jejich lány. Jen pár šlahounů na zahradě, které teď o víkendu vydali hrstičku sladkých plodů. I tak to bylo milé. Ale vzpomínám na dovolenou na Zakarpatské Ukrajině - tam jsme potkávali ostružin lány a já pilně zobala... (a manžel brblal, že na výletech pořád zastavuji ;-))
OdpovědětVymazatHezký den
Stáni, když ony ty zahradní ostružiny nejsou ono. Ta vůně lesa je prostě bonus, co se nahradit nedá :o). Ale třeba zase narazíte někdy i tady u nás a budete zobat třeba zase oba ... Měj se moc hezky. H.
VymazatJá už letos sbírám na zahradě, ale před dvěma roky mne vytáhla kamarádka k nim do lesa, zrovna byla ohromná úroda. To jsem nasbírala hodně a uvařila marmelády.
OdpovědětVymazatBohužel, žádného strážce jsem nenašla, takže zrak se neustále zhoršuje - ach jo.
Hani, měj se hezky.
Ála
Alenko, jj. na marmelády mám to štěstí a ještě dostávám příděly od mé milované maminky, takže já jen na chuť a do zásoby- až se zima zeptá...
VymazatA co se týče očí- malá pomůcka- je to na fotce č. 4... vážně se maskuje skvěle, to nebude ani tak moc očima :O).
Krásné sluníčkové dny. H.
Jako malá holka jsem si s kamarádkami malovala ostružinami pusu na červeno :-). Teď už si je sbírám do pusy, pokud na ně někde při mých vycházkách narazím.
OdpovědětVymazatNa té čtvrté fotečce je na listě kobylka nebo něco takového s dlouhýma nohama. Nebo se mýlím?
Měj se hezky- ostružinově :-)
Hanka
Hani,no jasně,fialová rtěnka,na tu jsem úplně zapomněla.;).Díky za milý komentář.H.
VymazatTak takový zážitek se nedá koupit ani v tom nejlepším supermarketu.
OdpovědětVymazatNa té čtvrté fotce - bohužel, už mám asi hodně unavené oči.
Hani, měj hezký večer. Helena
Helenko,přesně a právě proto já musela tenhle výlet a tyhle fotky udělat.Měj se moc hezky.H.
VymazatHani, krásné sladké místo. Já ostružiny sbírám u taťky na zahradě. Má jich tam spoustu a jsou také slaďoučké. Takže jsi mi připomněla vyrazit se skleničkou, dokud jsou. :o)
OdpovědětVymazatPřeji fajn dny. D.
Dáši,tak vyraž,dokud ještě jsou;).Ta sladká chuť se nedá nahradit.Hezké zářiové dny i k vám.H.
VymazatTy časy, kdy lidi vyráželi do lesa a přinesli odtud plné hrnečky borůvek, lesních jahod a ostružin jsou bohužel pryč. Není v módě sbírat lesní plody a přitom je to taková báječná relaxace...
OdpovědětVymazatTvoje fotky a pocity jsou toho Hanko důkazem. Krásné.
Tu zelenou potvůrku tam vidím, ale objevila jsem ji až po Tvé nápovědě:-).
Henrieta
Spousta věcí se nedělá...Ale já jsem tak ráda nemoderní ;)
VymazatA ta potvůrka skákavá tam vážně je :).Měj se moc hezky.H.
Haní, krásně jsem si zavzpomínala. Jak jsme chodily jako děti do lesa na maliny, nacpávaly jsme si jimi pusy - tu slast v ústech. Jak jsme sbíraly do hrníčků a pak jak jsme si stavěly v lese domečky z mechu, větviček, šišek a kamínků. Krásné vzpomínání.
OdpovědětVymazatKrásná procházka, fotečky.
Díky. K.
Kačí, děkuji za tvoje milé vzpomínání. Měly jsme stejné dětství :o). Domečky v lese byly nepřekonatelné a maliny na stéblech a bedly napíchané na klacku... to byly snové prázdniny...Měj se moc hezky i teď. H.
VymazatHani, hned bych si dala :-) A takovou šlehačkovou roládu s ostružinami... hmmm... Hezkou neděli, Karla
OdpovědětVymazatKarli, díky za tip- asi zajedu ještě jednou :o)).Měj se taky moc hezky. H.
VymazatHaničko, krásné povídání doprovázené krásnými obrázky. Ostružiny sbírám sousedovi - má je u nás vedle plotu a jak chutnají. Měj se krásně - jinak i já bych potřebovala silnější dioptrie. Iva
OdpovědětVymazatIvi, děkuji moc za návštěvu a hezké řádky. Takových brýlatých nás asi bude víc :o)). Měj se moc hezky. H.
Vymazat