Modelky ...

Vy všichni, kdo sem chodíte,

už mě znáte,

že občas dávám svým příspěvkům názvy,

co malinko můžou zavést myšlení jinam,

než je nakonec pravda.

Přiznávám bez mučení,

že je to asi už i záměr.
Takže vás vážně dneska nevezmu do záře reflektorů,

ale slibuji, že modelky uvidíte a molo tam bude skoro taky...

Zvu vás tentokrát na jednu rychlejší zastávku,

tedy spíš vycházku,

ale blízko civilizace...

Měla jsem možnost projít se kolem řeky,

když bylo ještě docela zima,

slunce na obloze se ten den sice schovalo,

vítr to nevzdával,

ale i přesto mě spousta věcí potěšila a nejen mě...

Třeba tahle čistá voda v řece na splavu, 

jen kousek od posledních domů ve městě, 

kam se vracím moc ráda

a určitě už nejen proto, že má v názvu moji milovanou řeku...

Stála jsem tam na kraji hučící řeky

a říkala si, jaká je to krása,

být tam, vnímat tu spěchající vodu,

jen kousek od ruchu města, kde pořád někdo spěchá...

Všichni máme přece stejnou možnost,

stejně jako jsem měla ten den já.

Taky jsem spěchala, 

taky jsem mířila jinam,

ale zase jsem zvolila chvilku se zastavit

a přestat vnímat čas...

Přesně tady jsem si zase uvědomila,

že všichni máme možnost buď v životě spěchat,

nebo se aspoň na chvíli zastavit

a třeba po sté, kouknout směrem k jedinečné stavbě zámku,

třeba jako já, dnes...

A stejně to nebylo stejné,

stejně, jako se ani v našem životě nic nedá zopakovat...

Ani tento pohled,

ani ten pocit, který jsem tam měla,

i když jsem tam po několikáté, 

ale vlastně poprvé, v životě takto stála...

Stejně jako i seskupení těchto modelek,

které mi pózovaly úplně na dosah vážně dlouho

a bez žádosti o honorář měly premiéru ...

Stály tam na tom přehlídkovém mole nad řekou

a v jeden okamžik až k neuvěření,

jak zíraly stejně,

aniž bych je o to vážně prosila,

ale přála jsem si,

to ano,

tuhle jedinečnost zaznamenat,

tak snad to na mě bylo i vidět,

když jsem se jim v dřepu skoro dívala do očí...

Vyslyšely mě,

obrázky mám a taky ten fajn pocit,

že se mi zase přání splnilo,

tyhle modelkové krasavice zvěčnit

a díky tomu si moci tenhle výjimečný okamžik kdykoliv připomenout,

myšlenky srovnat

a pár důležitých věcí si zase uvědomit...

To nejvzácnější v životě nejsou věci,

nýbrž okamžiky a nezachytitelné vteřiny...

❤