Zkrátka pro všechny milovníky těch klasických,
vůbec ne dietních, buchet kynutých...
Je to klasika, kterou všichni znají.
Znají, ale ne všichni umí,
nebo se vůbec o ně ze strachu nepokusí...
Vyrostla jsem v rodině, kde se buchty, moučníky, prostě cokoliv sladkého
dělalo na každý víkend.
Nepamatuju si, že bychom jako děti neměly na neděli něco dobrého v troubě na plechu.
Proto i každá návštěva si u nás vždycky přišla na své.
Moje mamka je za ty roky učiněná "sběračka receptů".
Stejně jako já, tuhle její zálibu opisovat, vystřihovat a zkoušet vyzkoušené,
jistojistě po ní podědila.
Příznivci zdravé stravy a dietáři by z nás určitě radost neměli,
ale když ta "buchta ke kafi" je taková lahoda
a navíc klasika je klasika ...
Receptů na kynuté buchty máme taky na kuchařku,
ale tenhle je roky prověřený a povede se vždycky na 100%.
Díky sádlu, jsou buchty pořád měkké a pokud je ubráníte, jsou fajn i třetí den :o).
Takže opět rychle, stručně, jednoduše...
Kynuté buchty
250 ml mléka
3 lžíce cukru
30g kvasnic
2 žloutky
1 vanilkový cukr
110g sádla
citrovová kůra
1/2 kg hladké mouky
sůl
Mléko nechat přihřát, dovnitř lžíci cukru a rozdrobit kvasnice.
Pořádně rozkvedlat - nechat vykynout
Tip:Uvnitř kvásku nechávám kovovou lžičku, nevím, ale prý pak kvasnice rychleji vzejdou :o)...
Žloutky rozmícháme se zbytkem cukru, nalijeme rozpuštěné sádlo, vanilkový cukr, citr. kůru
Přidáme mouku, sůl a přilijeme vykynulý kvásek.
Zpracujeme těsto, které je hladké a nelepí se.
Nechat vykynout asi hodinku.
Pak vyválet dva válečky, nakrájet stejné kousky
/- tím odpadne lžičkou odebírat a pak teprve dělat placičky/.
Dovnitř tvaroh se žloutkem+ s cukrem / rozinky/
nebo povidlí+ skořice+ cukr+rum nebo mák+cukr+ trochu mléka,marmeláda, nutela...
jak kdo má rád.
Uzavřít, zakulatit, dávat spojem dolů na pečící papír vedle sebe.
Potřít dokola a shora ještě trochu sádlem.
Nechat ještě asi 15 min pod utěrkou a pak péct na 170 st asi 30 minut.
Toť vše....
Vím, že to není nic moderního, převratného, žádné raw ani cool,
Přesto se pečou staletí a snad ještě pár let budou.
Spoustě lidí pořád chutnají,
takže i Honza z pohádky by je do ranečku do světa určitě ještě bral....
Jestli zkusíte, ať chutnají jako nám...