Květinová terapie...

Dnes nepůjdu daleko, dnes čerpám energii doma,

s hlavou osvícenou jarním sluncem,

nabízím pohled na další dokonalost přírody...

Za každé situace, ať se kolem nás děje cokoliv,

zatím pořád máme jistotu pohledu i na věci kolem,

které jsou snad zatím neměnné...

Když jsem se skláněla nad touto dokonalou krásou,

myslela jsem na to,

že mám štěstí,

jsem zdravá, 

můžu se volně nadechnout,

navzdory těžkým myšlenkám,

musím v sobě najít cokoliv,

co mě, nás potěší...

Zjistila jsem, že nemá cenu přemýšlet nad tím co až a jestli,

snažím se to místy až zakázat,

je potřeba vážně žít teď a tady...

Byli jsme zvyklí hodně plánovat,

hodně myslet hlavně materiálně,

dopřávat si hlavně věci,

dopřávat si luxusu,

mnohdy hodně zbytečně...

Já na to přišla už před časem,

že jsou důležitější věci na světě, než ty hmatatelné věci.

Vyzkoušela jsem si na vlastní kůži,

že ke štěstí mi stačí hodně málo z toho "materiálna"

že můžu najít smysl života a hlavně radost tam,

kde bych dřív stěží hledala.,

žít tam a tak, jak bych nevěřila,

že je to vůbec možné...

A tak mi teď ke štěstí a k lepšímu pocitu,

k alespoň kratšímu vymazání toho, co drtí často i mě,

stačí hlavně zdraví 

a dneska třeba tenhle pohled ...

Mám také obavy, 

ze všech sil se snažím nepodléhat strachu, co i mě čeká až...

Taky mám chvíle, kdy mě drtí všechno,

ale pořád se snažím a věřím...

Denodenně se snažím,

žít z hodiny na hodinu,

nepřemýšlet soustavně nad tím co bude se mnou i s každým okolo, 

naordinovala jsem si nečíst příliš počty,

nepročítat zprávy každou chvíli...

Snažím se najít cokoliv,

co by mě vytrhlo z obav,

abych měla sílu jít dál a nepodléhat obavám.

Snažím se třeba nad rozkvetlou kytkou na chvíli potěšit,

snažím se do sebe nasát co nejvíce jarního slunce,

když mám tu možnost, 

vždyť ne každý ji má...

Snažím se načerpat do sebe cokoliv hezkého,

co mám na dosah,

snažím se pořád věřit v to,

že bude zase líp,

že i když začneme asi většina od nuly,

když budeme zdraví, 

budeme spolu 

a budeme si přát,

prostě to dáme, všichni...

A co vy? 

Čím se snažíte potěšit v téhle nelehké době?

Někdy ta nejlepší věc, co můžeš udělat,

 je nemyslet, neuvažovat, nepředstavovat si,

nebýt posedlý,

prostě dýchat a věřit,

že všechno dopadne nejlíp ...

 

❤