Poslední dny mi chybělo slunce.
Vím, že se letos snažilo víc, než kdo si z nás pamatuje,
ale tenhle skokový nástup podzimu, zimy,
byl na mě možná bleskový až moc...
Ale protože se už nějaký čas snažím,
na každém dni si najít aspoň jednu pozitivní věc nebo chvilku,
tak jsem i v jednom, asi nejponurejším dni, zašla kouknout na mlhu.
Jen na skok, na pár chvil, zažít ticho a hru mlhy,
co všechno barevné změnila na tmavou, černošedou záclonu...
Doufala jsem zároveň, že mě nějak zase změní náladu čerstvý vzduch
a třeba i zdánlivě smutný obraz za oknem...
Když jsem tak šla ztichlou ulicí k lesu,
nikde nikdo, jen já a šustění padajících kapek,
přemýšlela jsem zase nad tím,
že pocit "hezky" nebo "škaredě" jsme si vytvořili zase jenom my lidé.
Zase z věčné nespokojenosti,
kdy něco chceme a ono je to jinak,
místo abychom se snažili užít výjimečnost třeba toho jednoho, jedinečného dne,
hledáme negace a viníky, proč nám dobře není.
Že když prší, chceme slunce,
když svítí víc, chceme změnu zase...
Že když nám není dobře, hledáme většinou vinu v ostatních,
nesnažíme se změnit náš pohled na sebe i okolí...
Věčně hledáme důvod proč nám není dobře,
ale nehledáme způsob, jak se změnit...
A někdy stačí tak málo, jenom chtít,
vidět věci jinak,
být vděční, třeba i za pouhé divadlo tmy a mlhy
v pošmourném dni...
Vždyť nic není samo sebou,
všechno má svůj důvod a největší pro nás.
Jenom chtít vnímat, změnit svůj pohled a být vděčni-
třeba za znamení na konci rychlé cesty za šedou mlhou...
Já vděčná na konci byla,
zase za úplně obyčejné věci.
Že jsem viděla víc, než jsem si myslela, že vidět lze,
že jsem v tichu padající mlhy srovnala myšlenky a mohla být venku právě v tento den...
I když fotky bohužel nevyšly jako do katalogu,
ale to je zase jen úhel pohledu.
Někdo vidí chyby, někdo obrázky, co zachytily výjimečnost
a já už teď vím, že nakonec o fotky ten den vůbec nešlo...
Přeji nám všem do dalších dní,
ať i v mlze najdeme správnou cestu,
nehledáme důvody, ale způsoby, aby nám bylo dobře.
A ono bude, stačí si přát a věřit...
Díky za doprovod
Život je někdy zamlžený, ale stojí za to věřit, že zase vyjde slunce ...
❤
Moje babička říkala, jaký si to uděláš, takový to máš. Čím jsem starší, tím víc se pod to podepisuji a přidávám ještě text písně skupiny Poetika ...zkouším žít jako by po noci nepřišlo ráno.
OdpovědětVymazatSimi, je skvělé, když v sobě člověk najde vždycky to pozitivní a je pravda, že když člověk chce, dokáže někdy i nemožné...
VymazatTak ať jsou tvoje další dny jen pozitivní.
Hani, se sluníčkem je vše veselejší, ale na druhou stranu i ten déšť příroda potřebuje. A máš pravdu, je to jen o nás, jak si to sami vnitřně nastavíme. Mlhavé dny a večery mají taky své kouzlo.... zapálím svíčku, udělám si horký skvělý čaj a nebo svařené víno, natáhnu teplé ponožky a pěkně si vegetím. Ve dnech, kdy je slunečno a teplo, to většinou neudělám. Jsem aktivní, dělám na zahrádce nebo něco doma. Takže mně i pošmourné dny přijdou vhod. Trochu sama sebe zabrzdím a bez výčitek si ten klid užiju :)
OdpovědětVymazatHani, užívej si krásně dny bez ohledu na počasí :)
Petra
Mám taky ráda ty "válecí" chvilky. Svíčky pálím od podzimu na kila.Mám ráda jejich plamínky.
VymazatOno každé období je výjimečné, jen si to umět vždycky uvědomit.
Tak ať i tvoje další dny jsou co,nejhezčí.
Hezké zamyšlení i fotky s podzimní atmosférou, kdy návrat domů z procházky volá po hrnku horkého čaje (nebo grgu ;-)).
OdpovědětVymazatHezké dny
Stáni, odhadla jsi to správně,hrnek čaje byl nejlepším zakončením.
VymazatMěj se taky moc hezky.
Hani, hezky jsi to napsala. I já jsem poslední dobou tak pozitivní, že ani nevím, kde se to ve mně bere, ale dělá mi to dobře. Kéž by i ostatní vnímali tu krásu každého dne kolem nás. Já vím, že jsou chvilky, kdy je opravdu těžko, ale čas vše srovná a pak zase vyjde slunce. Moc ho přeji všem.
OdpovědětVymazatHezký večer D.
Dáši, jsi šťastný člověk, co si umí dny i život správně zažít a užít. Tak ať je pořád tak hezký.
VymazatTo byla krásná prochýzka Hani. Tedy i pro mě tady u tebe na blogu .-) Ivana
OdpovědětVymazatIvi, moc děkuji za doprovod.
VymazatMěj se hezky i další dny.
Napadlo mě přesně to samé, co napsala Simča!
OdpovědětVymazatOno prostě slunce nesvítí pořád, je to taky na nás...
Haničko, měj hezkou neděli, Helena
Helenko, já vím, jde o to si to slunce najít i v mlze...
VymazatMěj se moc a moc hezky pořád.
Moc se mi líbí tvoje foto.
OdpovědětVymazatKrásno se dá zažít všude ;) jen ho musíme umět hledat:))
Evi, je to tak.Proste někdy stačí jen chtít třeba vidět hezké i v mlze.
VymazatTak ať i ty další dny jsou co nejhezčí.
Haničko pěkně jsi to napsala a vyfotila … díky
OdpovědětVymazatIvi, to já děkuji za návštěvu, doprovod a přeji fajn předadventní dny.
VymazatNádherné fotky. Umíš krásně zachytit okamžik.
OdpovědětVymazatMoc děkuji za doprovod a milá slova.
VymazatHezké dny i k vám.
Hani, možná ten fajn den byl i proto, že bylo komu poděkovat za doprovod?
OdpovědětVymazatDěkuji, že můžu dík Tobě vidět pořád víc.
Peti, fyzicky chodím sama, ale přesto nikdy sama nejsem...
VymazatTo já děkuji za písmenka, co potěšila zase mě. Měj se fajn.
Milá Hani moje bábinka mi pokaždé říkávala, slunko svítí každičký den i když ho nevydíš. Záleží na každém z nás zda své sluníčko máme uložené v srdíčku.A i když mi mnohokrát nebylo veselo, pokaždé jsem si na jeji slova vzpomněla. A tvé sluníčko je s Tebou neustále, i když se na chvili momentálně schovává.Ten čas tak strašně rychle utiká.. za chvilku bude opět zase sluníčkově.
OdpovědětVymazatMoc děkuji za procházku s Tebou a krásné dny ti přeji.Z🖤
Zdeni, ne nadarmo se říká, že nejmoudřejší jsou babičky...
VymazatJe to Svatá pravda.
Tohle si budu pamatovat navždycky."Slunce svítí každý den, i když ho nevidíš..."
Moc děkuji.