Vybrala jsem tento zvláštní nadpis záměrně,
protože každoroční borůvkovou radost nám zkazily letošní zprávy.
Před pár týdny se objevily informace, že letošní rok není doporučeno kvůli liškám,
v českých lesích téměř nic sbírat.
Zejména ne borůvky. A o tom to celé je...
Prý je možno z liščí moči, kterou takové borůvkové keře potřísní,
na člověka přenést nebezpečné střevní problémy, končící prý až smrtí.
Jediná možnost, jak se tomu bránit, nic nejíst v lese.
Bakterie nákazy je možno zničit jen tepelnou úpravou.
Jsem typ, co jakýkoliv sběr v lese je pro mě relax, neskutečná radost a to od mala.
Je pravda, že i když v borůvčí dřepím hodiny a hodiny,
ruce mám jako vykoupané v inkoustu, ale pusa je čistá.
Vzpomínám na doby, kdy jsem jezdívala s taťkou na sběr do jižních Čech, už jako malá.
Protože mamka nemá nijak zvláštní potěšení z dřepění v modrých kobercích
a já zdědila lásku k padajícím kuličkám do plecháčku od taťky, jezdili jsme spolu.
Byli jsme vždy za exoty, protože jsme byli jediná dvojka- otec a školou povinné dítě.
Musela jsem na konci na povel taťky sníst povinně aspoň hrst modrých kuliček,
aby nebyl před ženskýma za tyrana,
když jsme za celý den pak vycházeli z lesa s plnými konvičkami
a já před tím s úplně vyleštěnou pusou.
Je škoda, že nic není jako dřív, v lese člověk potká zakleknuté většinou jen bábinky, nebo lidi,
co trhají borůvky jen na kšeft. Což však já nikdy nepochopím, protože než se takový čtvrtlitrový plecháček naplní, je to někdy i třičtvrtě hodiny práce, tudíž, co by ty borůvky musely skutečně stát,
pochopí a ocení jen člověk, který taky někdy klečel v borůvčí ...
A navíc, ty kupované chutnají nějak jinak a ty z obchoďáku, pro mě nejsou žádné borůvky...
Takže letos jsme natrhané borůvky vlivem okolností zužitkovali raději jen pomocí tepla.
Nejlepší knedlíky na světě...
Máslíčko, cukýrek a to pravé hňahňáníčko, znají asi všichni :o)
A od loňska pečeme z borůvek už jen tento TOP
Carolinčin koláč,
od nejmenší andílkové kuchařinky co znám.
Tady na Moravě to bude ale stejně pro nás navždycky "Táč"
co chutná i s názvem po našem výtečně i tak...
A tak si při nenapodobitelné chuti borůvek moc přeju,
aby se ty lišky co nejdřív rozhodly taky emigrovat nebo aspoň aby čůrali navždycky jen tam,
kde já nikdy sbírat nebudu ...
