Prostě jen tak...

Asi vážně stárnu, nebo jsem divná, nebo možná obojí, soudím podle reakcí okolí...

Když třeba někde daleko má někdo trápení a potřebuje potěšit,

 pošlu třeba ten den kytku i přes půl republiky...

Nebo když mám něco, co jiný ne, proč mu to neposlat, když mě to nestojí krom chvíle času nic...

Nebo když v obchodě chybí paní přede mnou pár drobných... 

Nebo dětem do školy upéct dobrotu třeba ke dni dětí...

Nebo a nebo...

Poslední dobou se mi občas stává, že udělám věc, kterou ostatní nechápou...

A já zase potom vůbec nechápu je,
že se diví, proč to jako dělám, když nemusím,

 neznám ty lidičky, nikdy je třeba neuvidím a vlastně nic zpátky nechci...

Já se vždycky usmívám a myslím si svoje...

Každému bych přála ten úžasný pocit, udělat něco teď hned,
 protože to tak cítím, že je to správně a je to vlastně maličkost.

Neuvažovat nad tím, proč to dělám, jestli správně, vždyť jsou cizí,

kolik to stojí, proč, proč...

Prostě jen tak, pro momentální pocit, že prostě musím a vlastně jen tak...

Tak jestli jste ještě neudělali nikdy nic, jen tak, pro radost jiných, úplně cizích lidí, 

tak to někdy zkuste, je to jeden z nejlepších pocitů v životě...

Sladcí ušáci ...

Už jsem toho za život upekla řádnou kopu, 

ale pořád někdo vymýšlí něco nového a já pořád zkouším nové a nové dobroty.

Vaření dělám z "musu" ;-) , ale pečení mi dělá radost.

Když jsem zahlédla tento vychytaný řez, musela jsem ho vyzkoušet.

Sice až po velikonocích, ale k jaru se ještě nějaký čas dokonce i hodí.

Je to nakonec úplně obyčejné třené těsto, upečené ve formě na srnčí hřbet, nebo chlebíček,

prostě úzká a vyšší forma, ne plech.

Jediná vychytávka je v tom, že dopředu asi ze třetiny je potřeba upéct placku

a z ní vykrájet třeba "ušáky"...

Ty potom naskládat na sebe a postavit do formy.

Okolo pak stačí jen nalít zbytek světlého těsta a upéct.

Já jen nevychytala objem těsta, dělala jsem dávku jako na muffiny,

takže mí králíci nemají shora ještě světlý vrch.

Ale pro příště jsem upravila poměr a budou dokonalí, tak jako chutnají.

Těsto mám vyzkoušené, dětí nejoblíbenější...
Je dokonale vláčná, žádná dusivka,
můj tatka vždycky říká: " to je ta dobrá, mokrá, tu mám nejraděj".

Takže na příště osvědčenou, tuto už upravenou zdvojenou dávku: 

4vejce,1zakys.smetana,120g vody,120g oleje smíchat

k tomu: 360g hl.mouky,200g cukru,1vanilk.cukr,1pudinkový prášek,sůl,1,5lžičky sody

trochu kakaa na obarvení králičího těsta...

Péct na 180st asi 40min.

A když jsem dnes na té králičí notě, zkoukla jsem přírůstky v králíkárně u naší babičky...

Škoda, že všechny mimina vždycky tak rychle vyrostou ...

Pohledem včelím, dotykem slunečním ...

Dnes si chci jenom uchovat památku na obyčejnou krásu našich prvních tulipánů těchto dní ...

                                                             

 

A "frrrrnk" a zase někdy ...

Někdy je lepší nic nemluvit, nemyslet, jen se dívat a snažit se zapamatovat na dlouho ...