Dnes na Tři krále, přesně před pěti lety,
jsem poprvé napsala svoje první slova na tuhle blogovou stránku...
Tehdy jsem vůbec netušila,
proč se sem budu vracet,
co tady budu zaznamenávat,
jak moc pro mě postupem času bude tohle psaní důležité
a jak moc se toho zároveň i změní...
Spoustu dní uteklo,
spoustu okamžiků jsem tady pro sebe zaznamenala,
změnila se spousta věcí,
změnil se svět kolem mě,
změnilo se moje psaní,
změnilo se mi doma,
můj pohled na svět,
změnila jsem se já...
Přesně o tom jsem uvažovala i dnes,
když jsem se vydala na svoje první letošní toulání,
i když jen kousek od domu.
Chtěla jsem se zase volně nadechnout bez zakrytého obličeje
a hlavně ucítit na tváři první letošní vločky sněhu
a to jsem netušila, že ještě pár dalších "prvních" zvládnu neplánovaně.
Hned na začátku jsem zahlédla třeba svoje první srdce kamenné,
jako jistota, že je dobře,
že jsem se právě dnes rozhodla vyjít ven...
Přešla jsem zase pastviny,
chytala první sníh do dlaní
kazila cestičky myším a nakukovala do jejich domků...
Moje první letošní cesta musela vést na místo,
které si myslím, že si možná našlo mě,
spíš než já našla jej...
Už jsem vám ho tady ukazovala,
je to další můj magnet,
který jsem tady našla.
To je ona, tahle dokonalá borovice mezi loukami je v dnešní době,
kdy postupně všechny jehličnany odumírají,
pomalu vzácností.
Aspoň pro mě má určitě zvláštní význam,
podobnou, stovky kilometrů odsud nad řekou jsem milovala,
naštěstí jsem ji zaznamenala ještě v době,
kdy v celé kráse byla jako strážkyně údolí
a dnes už bohužel stojí na skále jenom uschlý kmen...
Před pár lety jsem si ji vyfotila
a dneska zdobí dokonce i naši chodbu,
snad aby mi vždycky připomněla moje toulání daleko odsud...
Moje cesta tedy musela vést zákonitě poprvé sem,
taky abych vám všem poprvé popřála v novém roce,
právě odsud,
neplánovaně, ale o to víc od srdce...
Snad nevadí, že to bylo jen za humny,
mě tedy tahle první letošní rychlo cesta zase nezklamala,
pohladila jsem si oko
a šla jsem tam, kam jsem jistě zároveň i potřebovala...
Teď v noci, kdy doťukávám poslední slova,
je za okny místo dopoledního poprašku už bílá peřina,
takže zítra bude zase možnost letos poprvé slyšet křoupání sněhu pod nohou
nebo setřást pořádnou peřinu z větví,
které mám tak ráda...
Už teď se těším,
protože počítám, že i tohle si nenechám ujít
a s těšením na cokoliv je člověku hned líp...
Mějte se co nejlépe,
v mlze, slunci,
ve sněhu i v dešti,
zkuste si zaznamenat pro sebe aspoň jedno letošní poprvé...
Je fajn vidět věci pokaždé jako poprvé,
neboť poprvé je všechno nejhezčí ...
❤
Haničko, člověk jako ty, který se umí dívat a radovat asi všude najde "své" místo. I ta kamenná srdce jsou stále s tebou...Tu potřebu volně se nadechnout chápu a mám ji taky.
OdpovědětVymazatMěj hezký den, Helena
Helenko, moc děkuji. Přeji i tobě jen samé fajn dny, kdy se bude dát co nejpohodlněji dýchat...
VymazatHani,moc krásné povídání i fotky .U nás je od včera nádherně bílo,tak dneska určitě bude vycházka do přírody.Zdravi Marie
OdpovědětVymazatDěkuji. Jsem ráda za doprovod.
VymazatTahle bílá krása je snad taky jako vysvobození po dlouhé době tmy.
Krásné blogové narozeniny. A moc pěkné první toulání.
OdpovědětVymazatPěkné toulání a nacházení krás v tomto novém roce.
Danča
Moc děkuji za zastavení a milá slova. Budu ráda, pokud budete mít chuť se sem i vracet. Šťastné dny i k vám.
VymazatBlahopřeji k půlkulatému blogovému výročí. Já jsem moc ráda, že jsem Tvůj blog objevila. Čtu moc ráda Tvoje věty, prohlížím si ráda Tvoje krásné fotky. Tak do nového roku šťastné dny a šťastnou cestu s Tvými toulavými botami.
OdpovědětVymazatHanka
Hani, moc si vážím všech návratů ke mně. Budu ráda, pokud tady budeš pořád nacházet pohlazení a důvod se vracet.
VymazatMěj se taky moc a moc dobře.
Ať se ti Hani daří, ať tvé dny jsou stále šťastné a dáváš nám na blog své krásné fotografie a píšeš ta kouzelná slova...
OdpovědětVymazatRáda se toulám s tebou.
Alenko, jsi hodná. Budu se snažit, abych zachytila pro mě zásadní a třeba byl stále důvod se vracet i pro vás. Moc si toho vážím.
VymazatGratuluji k výročí, milá Hanko a těším se, jistě i s ostatními tvými návštěvníky blogu, na další spoustu výletů a zamyšlení. Hodně zdaru do dalších let blogování. Jiřina z N.
OdpovědětVymazatMoc děkuji, vážím si toho , že se vracíte. Přeji taky jen samé šťastné dny.
VymazatMoc hezké fotky, tak tedy hodně krásných fotek v roce 2021 a všechno nejlepší k "blogovinám"
OdpovědětVymazate
Ze srdce děkuji. Budu ráda, pokud se vrátíte.
VymazatMějte se hezky.
Hani, je super, mít takto krásná místa za humny. Ono pak stačí kdykoli vyběhnout a kochat se a usmívat se a užívat si ty pohledy. K pátému výročí blogu moc gratuluji a jsem ráda, že jsem ho před léty objevila a mohu se toulat s Tebou.
OdpovědětVymazatPřeji nádherné zimní dny. D.
Přesně tak, je skvělé takové místo mít na dosah. Dáši, moc si vážím tvé přízně, budu moc rada, když se budeš mít proč vracet.
VymazatVelká gratulace k blogu. Ráda jsem se stala tvou věrnou čtenářkou))))
OdpovědětVymazatP. S. Ne nadarmo se říká; že změna je život )))
Evi, moc děkuji, vážím si toho.
VymazatMěj se taky co nejlépe.
Gratuluji k výročí blogu. Ráda se sem vracím.
OdpovědětVymazatJé, tak jste se také dočkali sněhu. Tvoje fotky jsou krásné, procházky na čerstvém vzduchu jsou potřeba a užíváme si je.
Milá Katko, děkuji moc. Pozdravuj Šumavu a zase se vrať;o).
VymazatHani, gratulace k výročí blogu. Jsem ráda, že jsem tě našla a že se můžu toulat s tebou.
OdpovědětVymazatPodobnou borovici máme u nás na chalupě na Vysočině - kousek od cesty k rybníku. Já mám borovice moc ráda (a v kombinaci se skalami, jako jsou nad "tvou" řekou, moc ráda).
Krásné a šťatné dny
Stáni, nesmírně si vážím toho, že nechybíš u žádné mé cesty už tolik let.
VymazatBudu ráda, když budeš mít chuť mě doprovázet dál.
Měj se co nejlépe.
.. a já si přesně pamatuji, kdy jsem tě poprvé zaregistrovala.
OdpovědětVymazatByla to fotografie s nádhernou klečí nad vodním tokem, nad strání a já si ji navždy uložila uvnitř.
A říkala jsem si, ta ženská má u sebe stále srdce :)
Dnes jsem i já vydala bilanční článek, mám za sebou 10 let a trochu delší cestu.
Aby člověk stále nacházel ve svých článcích radost a naplnění, měl by být na světě rád, stejně jako jsi ty, pak to lidé cítí a rádi se vrací.
Hodně štěstí přeji a od srdce.
Simi, krásně jsi to napsala, ostatně jako vždy. Velice si tvé přízně vážím a za krásná slova moc děkuji.
VymazatMoc si přeji pro nás pro všechny, ať je pořád vůle i možnost jít po šťastných cestách...
Haňulko,
OdpovědětVymazatať Ti to i dál prima chodí, hezky píše a krásně fotí. Ať dál rozdáváš radost, hladíš duši.
Ať jsou Tvé cesty plné košatých borovic, zurčících potůčků, prosluněných skal, kulatých kaštánků, kamenných srdcí na zemi a vřelých a láskyplných srdcí vedle Tebe.
Ať uvidíš, objevíš a přijmeš dary, které máš nadosah. Ať neděláš překážky sama sobě.
Změň to, co změnit můžeš. Přijmi to, co změnit nemůžeš.
Prostě a jednoduše - ať jsou Tvé dny ŠŤASTNÉ!!!
S láskou ♥ K.
Kačenko, ty jsi báječná, vážně.
VymazatNěkdy i slova dojdou a tak jen snad:
Děkuji, děkuji, děkuji❤
Přemýšlím nad mým letošním poprvé. Asi ta práce, do které jsem šla natěšená, asi ta procházka s dcerou, asi to kafe na benzíně... :-) Člověk nemusí pro radosti chodit daleko. Děkuji za milý článek.
OdpovědětVymazatJá děkuji za zamyšlení, všechno je o úhlu pohledu, o tom, jestli promarníš, nebo zachytíš. Přeji jen samé takové dny.
VymazatHaninko milá.. po dlouhé době jsem se tak 💙s tebou prošla. A užívala jsem si to jako když jsem šla s tebou poprvé, či po xté.😊
OdpovědětVymazatA přestav si já jsem si vypěstovala závislost na procházkách. Snad přišel ten správný čas až teď..a nebo je to ta možnost jít a meditovat bez omezení. Je to pokaždé tak osvobozující dobití baterek 💙💙. Přeji ti nádherný celičký nový rok protkaný štěstím a zdravím. Z💙
Zdeninko milá, zdravím tě moc v novém roce a děkuji i tobě za přízeň po dlouhou dobu. Preji ti jen to nejlepší a ať ti to v novém roce jde jen po šťastných cestách...
Vymazat