Někdy člověk musí ujít dlouhý kus cesty aby zjistil,
že ty nejlepší přání a okamžiky má vlastně na dosah.
Miluji slunce,
východy i západy mě nikdy nepřestanou udivovat
a celý život si přeji,
být tomuto každodennímu zázraku aspoň občas blízko...
A když se mi podaří a uvidím vstávat slunce,
nebo zaznamenám ten okamžik, kdy se ukládá k spánku,
vždycky je mi tak nějak lépe na duši...
Možná jsem pro někoho divná,
možná mě prostě jen potěší obyčejné věci,
ty nejlepší totiž máme denně na dosah...
Pochopila jsem, že stačí občas třeba jen udělat krok mimo vyjeté koleje,
nebo se na věci podívat prostě jen jinak,
nebo když selže všechno a nemáte sílu na nic,
stačí jen dát ruce do klína,
přát si a nechat všechny věci plynout...
A pak se může stát,
že se i přání plní,
vlastně sama, bez našeho přičinění,
že mnohdy nemožné,
máte najednou na dosah...
Přesně jak třeba právě svítání,
za kterým se roky honím,
najít místo,
kde bych je měla na dosah,
kdykoliv...
Kdysi jsem ho měla možnost zaznamenat každodenně,
jen pro mě nebyl důležitý,
stejně jako spousta věcí a událostí,
které časem zevšední,
pokud si jich nevážíme,
nedokážeme je ani zaznamenat...
Muselo spoustu let přejít,
musela jsem si toho asi spoustu odžít,
abych mohla dostat tento, pro mě dokonalý každodenní dárek...
Protože právě teď, po spoustě let,
mám tento každodenní zázrak na dosah...
Vždyť nejlepší vzpomínky v životě většinou máme na dobu,
když jsme byli malí a bydleli doma,
jen jsme na ně mnohdy zapomněli...
Tak přesně tady,
blízko mrakům a nad slunečnou postelí,
mám tento zázrak zrození nového dne možnost zaznamenat...
Po letech,
zase jako kdysi...
Takže mohu konečně vítat ranní slunce a nikam nemusím běhat,
slunce je mi blíž a to není pro mě vůbec málo...
Tak přeji i Vám spoustu slunce do tváře
a sny co se jednou splní...
I malé světlo dokáže ukázat člověku tu pravou cestu pro něj...
❤
Hani, krásné fotky. Tak hodně slunce do života i splněné sny.
OdpovědětVymazatStáni, moc díky, toho slunce je mi vážně potřeba...nám všem...
VymazatJéje, když to světlo svítí na konci dlouhého, tmavého tunelu, to je zázrak.
OdpovědětVymazatPřemýšlela jsem, zda mám nejkrásnější vzpomínky na dětství, jak píšeš.
Nedokáži říci ano, chyběla mi láska, chybělo mi pohlazení, ale čas mi tak rychle neběžel, nechvátal.
Děkuji za tvá slova, okamžitě jsem si vybavila chvilku, kdy vystavím tvář paprskům, moc a moc se těším.
Simonko, a když si uvědomíme, kolika lidem a možná i zvířátkům to sluníčko dokáže pozlatit tvář a zahřát kožich, bez nároku na cokoli.Jen tak, každý den a zas a znova. Všem bez rozdílu.
VymazatHezký den Jiřina z N.
Simi, já mám to štěstí, že já na dětství vzpomínám ráda a mám i štěstí, že si je teď vlastně připomínám doma znovu.
VymazatTak ať i tobě slunce svítí co nejvíc, není nad pohlazení i od něj.
Slunce je jedna z nejlepších spravedlností na světě, svítí pořád a pro všechny stejně bez rozdílu.
VymazatPřeji tedy jen samé slunečné dny nám všem.
Hani, je úžasné vídat takto krásná svítání. Mně se to moc nedaří, protože tím směrem máme jeden velký obchoďák a ten mi na fotkách vadí. Ale západy...., ty si užívám pokaždé. Buď jen vyběhnutím před zahradu a nebo i pohledem z okna, když myju třeba nádobí. :o)
OdpovědětVymazatPřeji krásné dny. D.
Dáši, ani nevíš, jak moc jsem po letech za tu možnost také vděčná. Poslední dobou mi vážně stačí málo a svět je hned hezčí.
VymazatTak ať jsou i tvoje západy stejně hezké jako tyhle východy, vlastně pro nás pro všechny.
Měj se hezky.
Nádherné fotky. Východy i západy slunce také miluju. Právě v tomto období se každý den vracíme z procházky právě ve chvíli, kdy sluníčko zapadá.
OdpovědětVymazatMilá Katko, mávám, na Šumavu. Užívejte si tam slunce co to jen půjde.
VymazatMilá Haninko.. mám chuť pokaždé jen natáhnout ruku a dotkout se té krásy.
OdpovědětVymazatMoc děkuji za tak nádherné fotky. Pokaždé mne pohladí u srdíčka.Jsem panelákové dítě z jedenáctého poschodí.. východy a západy slunka jsem si nikdy neužila. O to víc si je užívám na starý kolena 😊. Posílám srdíčkový pozdrav. Z💙
Zdění, o to větší mám radost, že dělám radost tomto ránem od nás ještě dál...ono to vážně není málo. Tak se měj hezky slunečně a užívej domečkové pohody.
VymazatAčkoli jsem obrázky již viděla, potěšila jsem se jimi znovu a ráda. Cítím i vůni probouzejícího se rána, čistoty a naděje...
OdpovědětVymazatK.
Kačenko, jsem ráda, že i tebe potěšilo svítání stejně jako mně. Myslím, že slunce není nikdy dost...
Vymazat