neděle 26. května 2019

Po proudu s jinou řekou ...

Když jsem v pátek sedala opět do vlaku,
věděla jsem že spousta věcí bude určitě jinak,
ale určitě zase přesně tak, jak bude ten den důležité pro mě...
Už jen to, že jsem měla na nohou tentokrát půjčené Toulavky, 
že to byl jediný den, kdy po delší době byla předpověď bez provazů vody z nebe,
že jsem vybrala zase cestu, která bude pro mě premiérou,
prostě všechno už na začátku bylo příslibem dne, 
na který se nezapomíná...

Můj start v Náměšti byl opět pod zámkem
ke kterému mě to táhne už odmala...
Nic ze snů o kastelánce, zámecké paní ani svatbě tady, se mi sice nevyplnilo,
ale možná v minulém životě,
nebo snad kdo ví, třeba v tom příštím budu mít ještě šanci...


Zámek jsem tentokrát nechala v zádech 
a vydala jsem se s mou milovanou Oslavkou vstříc jarní divočině na jejich březích...



Všude kolem byla ta nejdokonalejší zelená, 
barva, co nejde snad ani namíchat,
dokonaly balzám na oči, ty zdravé i ty moje ...





Slunce pálilo a já šla konečně po čase zase za doprovodu té nejskvělejší říční hudby...
Šla jsem s proudem řeky,
co díky přídělu deště v minulých dnech připomínala spíš Gangu nebo Nil.
Hnědá barva obarvila vodu do neobvyklé podoby,
naplavené klády měnily její poklidný obraz...





Tahle řeka nikdy neomrzí,
ať už bude mít barvu jakoukoliv,
ať v ní vody bude málo nebo moc...


Každým pohledem bude jiná, 
už v okamžiku domáčknutí spouště...


Ta nejobyčejnější přírodní jedinečnost
co buď stihneš, nebo promarníš...



Šla jsem hodiny s proudem,
který mě nepřestával překvapovat,
s každým ohybem, s každým pohledem...





Procházela jsem úzkými cestičkami,
co vyšlapali snad jen divočáci,
kopřivy mi byly do pasu
a všemožných bylinek jsem viděla tolik, 
že kdybych jich jen zlomek nasbírala,
 mohla bych si otevřít největší apatyku na světě
a léčila bych všechny nemoci, splíny,
bolesti a trápení...




Jdu ale cestou jinou, 
všimnout si, potěšit se jejich obrazem, některé se pokusit zaznamenat...




Třeba jako tyhle dokonalé louky,
co jich taky už moc není.
Když se spojí zelené koberce plné jarních kytek
a okolní stromy,
nad hlavou je tohle dokonalé modré nebe,
kde jen pruh mraků vybízí k tipování znamení
a slunce svítí tak moc, 
že se zapomenete i nadechovat...



Tak přesně v tento okamžik necítíte nic než přání,
tohle nadlouho do sebe nasát jako lék,
 kterým všechny starosti a bolesti zmizí a i obyčejný den je výjimečně sváteční...



Když jsem se loučila s řekou, 
v duchu jsem zase děkovala za možnost vidět ji jinak,
když je konečně zase plné koryto,
když se slunce do ní noří,
když ty nejkvělejší jarní barvy tvoří kolem ten nejlepší doprovod...




A to jsem netušila, že si pro nejlepší dárek teprve dojdu...
Lesní cestou jsem vstoupila na louku,
která se mi už navždycky zapíše do paměti jako ta nejdokonalejší...




Jako malá si pamatuji louky u nás v údolí,
kde bylo kopretin spoustu, 
ale rozhodně ne takto...



Už jste někdy viděli něco podobného?
Já nikdy...



Kytky miluji, nejvíc ty luční, ty nejpřirozenější,
kde kopretiny jsou úplně nejvíc...
Snad pro jednoduchost,
snad pro tu možnost- má, nemá,
snad proto, že pro zámeckou paní se prostě hodí nejvíc...




Takže tohle byl můj narozeninový dárek před cílem.
Věřím tomu a díky zase za něj,
za možnost tohle místo vidět, neminout je,
stát tam v odpoledním slunci a navždycky jej zaznamenat....



Snad ta cesta nebyla moc dlouhá ani pro vás,
snad byla zase jiná,
 snad jste aspoň na chvilku splynuli s proudem jako já.
Děkuji za doprovod a mějte se jak jen nejlépe to půjde...

Příliš myslíme,
málo cítíme a žijeme.
Mysleme míň a prožívejme víc...



28 komentářů:

  1. Co k takovému krásnému výšlapu napsat. Díky za možnost jít s Tebou prostřednictvím Tvých krásných fotek a větiček.
    Hezké dny!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani a já děkuji za tvoji chuť se se mnou zase toulat.
      Měj se skvěle.

      Vymazat
  2. No to je krása! Hani, to jsem neviděla nikdy, tolik kopretin pohromadě. Vlastně jsem je volně v přírodě viděla poslední roky málo kde.... Nevím, už na loukách skoro nejsou. Ta tvá louka je jako zázrak :)
    Měj prima dny, Petra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Peti, přesně, zázrak to určitě je. Obyčejné louky a ještě k tomu plné těchto dokonalých kytek.
      Jsem ráda, žes se mnou zase šla.
      Měj se moc hezky.

      Vymazat
  3. Moc pěkná cesta, řeka zas trochu jiná,rozdováděná po deštích... A krásná kopretinová louka jako tečka na závěr... U nás rostly kopretiny takhle ve velkám na jedné louce u jednoho rybníka (skoro to zní jako bylo nebylo ;-)), ale jak jde čas, tak se mění i louky a už jich tam tolik není.
    Hezký den

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, děkuji za vzpomínku. Škoda, že takové parády se nedochovalo víc. Jasně, bylo- nebylo...už to bude jako pohádka.
      Přeji hezké dny i k vám.

      Vymazat
  4. Řeka se zklidní, pročistí, příště bude zase jiná...A kopretinová louka je nádherná podívaná, Hani. Děkuji za tu možnost vidět tolik kopretin pohromadě, potkávám jen malé shluky u lesních cest.
    Jindra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jindři, moc ráda jsem tě vzala s sebou a potěšila. Užívej těchto dokonalých jarních dní, jak to jen půjde.

      Vymazat
  5. Volné dny... Čekala jsem, co přijde... A je to tu:))) Nádherný výlet.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, jj.když prostě musíš, tak musíš :o). Děkuji za doprovod.
      Hezké dny i tobě.

      Vymazat
  6. Hani, dodatecne vse nej k narozeninam, hlavne zdravi a stesti preju a i mnoho podobnych dnu. Misto kolem reky je nadherne a ta louka plna kopretin! i ty ostatni, pastva pro oci. Hezky vecer, M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Marcelko, moc děkuji za přání. Jsem ráda, že jsem potěšila i tebe.
      Užívej těchto úžasných dní i u vás co nejlépe.

      Vymazat
  7. Anonymní28 května

    Tak to je opravdová krása!!! Louka plná kopretin to je prostě zázrak! Za mého mládí to bylo přirozené běhat po louce plné kytek, motýlů a včeliček! U nás se snažíme nesekat zahradu a nechat ji žít !!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji za zastavení u mě, doprovod a milé řádky. Jsem moc ráda, že ještě jsou místa, kde je to jako kdysi...
      Mějte se moc hezky.

      Vymazat
  8. blondýna28 května

    Kočko ... dodatečně vše nej k narozeninám. Budu patetická, budu i kýčovitá, ale já ti ze srdce přeji jen a jen pevné zdraví. Během tohoto roku jsem zjistila, že být zdravý, rovná se šťastný, snaživý, pilný, zamilovaný, krásný, cokoliv, protože zdraví se ve všem zrcadlí. Bez něj je to na půl cesty.
    Tolik kopretin jsem nikdy neviděla, asi to byl osobní dar Paní přírody, protože kdyby ona dávala metály za propagaci, jsi v první řadě !!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Simi, ty mě nikdy nezklameš.
      Moc děkuji za přání zdraví, ani nevíš jak tomu rozumím, došlo i na mně, moje oči,ale bude dobře, věřím tomu, co je víc...
      Každopádně ze srdce děkuji za poslední věty.Moc si toho vážím a vážně jsi mě pobavila.
      Vždyť i ty víš, co je v přírodě nejvíc.
      Měj se skvěle, jarně.

      Vymazat
  9. Hani, ty kopretiny jsou top topů. Nikdy jsem takovou nádheru neviděla a moc bych si ji přála vidět. Tak snad někdy ..., ale u nás na loukách moc barevného lučního kvítí není. Toto byl opravdu krásný narozeninový dárek.
    A co nové botky? A ještě jsem Ti nepřála k narozeninám, takže vše nej a ať Ti to stále skvěle šlape. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dáši, moc děkuji za přání a další doprovod
      Botky byly půjčené od dcery, na ty pravé Toulavky musí uzrát čas, nemám ráda nakupování :-).
      Měj se moc a moc hezky, na cestách i doma.

      Vymazat
  10. Krásně popsaný den, louka plná kopretin by se moc líbila manželce, taky je miluje. Stejně jak ty miluješ Oslavu, já jsem zamilovaný do Orlice. Už od dětství, když jsme ještě bydleli ve městě kde se zklidněná vlévá do labe, teď ji známe divočejší, bydlíme v kraji dvou Orlic, tiché a divoké

    OdpovědětVymazat
  11. Moc děkuji za návštěvu a vyznání Orlici. Tak na ni vzpomínám, trávila jsem u ní prázdniny blízko Třebechovic.Řeka nikdy nemůže zklamat, určitě žádná.Tak krásné jarní dny i k vám.

    OdpovědětVymazat
  12. Super článok! Určite budem sledovať ďalej!:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji za návštěvu, budu ráda, když se budete mít důvod vracet ;-).
      Pohodové jarní dny i k vám.

      Vymazat
  13. Haničko, řeka je krásná i zakalená, ale ta kopretinová pole, to je něco úchvatného....
    Všechno nej k narozeninám!
    Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, děkuji za hezké řádky a moc za přání.
      Měj se moc a moc hezky.

      Vymazat
  14. Anonymní02 června

    Tentokrát jsem se, milá Hanko, prošla s tebou krásnou jarní krajinou a pokochala se kopretinami, kdo by je neměl rád.
    Dodatečně vše nejlepší a pevné zdraví k narozeninám.
    My jsme byli v sobotu ve Světlé n.Sázavou a taky jsme vstřebávali tu všudypřítomnou zeleň a nenápadná kvítka.
    Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jiřinko, moc děkuji za přání.Jsem ráda, že jsi se mnou šla i tentokrát.
      Měj se co nejlépe i ty, ať brzy na výlety můžeš i ty.

      Vymazat
  15. Haní, to je zase náááádhery. Počasí vyšlo na jedničku s hvězdičkou. A ty lány pomněnek, to je rozkoš. A kopretin?! Kochám se kochám.
    Měj se, papa K.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kačenko, jsem ráda, že se ti moje narozeninová cesta líbila.
      Ale ty jdeš se mnou vždycky :-).
      Krásné jarně- letní dny i k vám.

      Vymazat

Děkuji moc za váš čas a chuť, přidat mi sem i pár řádků ...