Když jsem před třemi lety zakládala tenhle blog,
vůbec jsem netušila, jestli a jak dlouho budu mít vůbec o čem psát,
aby to nebyl jen můj deník,
netušila jsem, zda vůbec mám co sdělit pár lidičkám, co ke mně zabloudí...
A světe div se,
je vás hodně, dnešním dnem už přes sto tisíc...
Co sem proklikli náhodně,
ale vím, že je vás neskutečný zástup,
co chodíte často i pravidelně,
stejně jako já, na řadu vašich blogů...
Tohle číslo mně ale bere dech,
vůbec nevím, jak moc vám poděkovat?
Vám, co sem pouze nahlédnete,
ale hlavně vám, co vás už vlastně znám...
Nikdy jsme se neviděli, ale vím, že jste,
že se vracíte.
Věnujete mi pár chvil z vašeho drahocenného času.
Znám vás z vašich řádků, co mi zde necháváte,
znám vás z vašich stránek.
Tenhle svět je možná zvláštní,
ale pořád na hony vzdálený všem instagramům, facebookům
a mně tak vyhovuje nejvíc.
Blogový svět je určitě taky mnohem těžší a více zavazující,
stojí víc času,
vymýšlet a psát sem,
o to víc si vážím těch, kteří se tomu věnují.
Blogový svět je určitě taky mnohem těžší a více zavazující,
stojí víc času,
vymýšlet a psát sem,
o to víc si vážím těch, kteří se tomu věnují.
Myslím, že je víc osobní,
snad ne tak rychlý,
myslím, že pořád je možno tady nechat kus sebe a předat ho i těm,
kteří o to budou stát.
Prostě stačí jen vlastně nenáhoda a dobře si vybrat,
kam psát, co číst a kam se vracet...
Stejně vlastně jako v životě,
máme možnost volby a cesta je vždycky jen a jen na nás...
Přeji vám všem,
kteří občas, nebo plánovaně volíte proklikem moje Štastné dny,
abyste kus svého času, který tu necháte, nikdy nelitovali,
abyste tu aspoň občas našli přesně to,
co potřebujete,
nebo abyste se většinou se mnou aspoň fajn prošli.
Děkuji ze srdce znovu,
za vaši přízeň,
za zvláštní druh blogové sounáležitosti a přátelství,
které mi mnohokrát dalo sílu i jít dál v životě,
jít dál po všech mých cestách necestách snad i jinak, lépe...
Buďte si jisti, že na vás myslím často,
minimálně na všech svých cestách
a vím, že až přijde ten správný čas,
tak se snad aspoň někteří setkáme a řeknu Vám to do očí,
že přeji i vám jen samé šťastné dny...
Děkuji, děkuji, děkuji,
je vážně to nejmíň, co vám můžu ze srdce říct teď.
Ráda bych ale někomu z vás udělala radost malým dárkem,
který mu moc ráda pošlu,
jen proto, že sem zašel,
že mi nechal pár slov,
za to, že mi věnoval kus svého času, jen tak...
Tak mi zkuste napsat,
proč chodíte zrovna sem, proč náhodně nebo schválně,
nebo cokoliv, co budete chtít právě teď a tady naťukat
a třeba ta vaše písmenka budou ta šťastná...
Zkusím vylosovat to správné ve středu 20.3.
Tak mi zkuste napsat,
proč chodíte zrovna sem, proč náhodně nebo schválně,
nebo cokoliv, co budete chtít právě teď a tady naťukat
a třeba ta vaše písmenka budou ta šťastná...
Zkusím vylosovat to správné ve středu 20.3.
Špatná zpráva je ta, že čas letí,
dobrá zpráva je to, že vy jste pilotem...
❤
Hani, moc Ti gratuluji ke 100 ..., to už je ale otevřených stránek. Ty víš, že sem chodím moc ráda a také víš, že i mé dny jsou šťastné. Ťukám ... :o) Věřím, že hodně věcí je v hlavě a jak si to nastavíme, tak to máme. (Ale vždy to nejde, já vím.) Poslední dobou se netrápím prací a ono se mi daří a za to jsem také šťastná a k tomu se hned vše nabaluje a je mi moc dobře.
OdpovědětVymazatTvé toulavé boty mám moc ráda, nikdy nevím, kam půjdou, ale cesty vybírají krásné, vždy mne baví. Chodí po podobných cestách, jako bych šla já, do přírody, kolem skal a řek. Tobě se vždy podaří vše hezky zdokumentovat a popsat. Chodím na procházky s Tebou moc ráda, hlavně v době, kdy jsem hodně na cestách a do přírody se moc nedostanu. Les máme za humny, ale voda mi tu chybí. Těším se v létě zase na Vydru.
Hani, přeji Ti do další 100 hodně krásných cestiček, spoustu čtenářů a hlavně hodně zdraví a "šťastné dny". D.
Hani gratuluju :) letí to letí a když nemám čas, anebo nemůžu kouknu k tobě a už jsem na výletu. Dík za tvoje krásné fotky a psaní. Na instagramu sice jsem, ale tam ten čas letí ještě víc, co bylo ráno už je v poledne zapomenuto. Blogů ubývá a na těch zbývajících ubývá článků, tak snad nezanikneme úplně. Na dalších sto tisíc ti přeji svižný krok :)
OdpovědětVymazatHani, připojuji se k Dášce, nemá cenu to stejné opakovat, blahopřeji.
OdpovědětVymazatNa Instagram a Twiter a Facebook nechodím, stačí mi blog.
( jsem starší model, to bude tím? )
Jiřina z N.
Hani, velká gratulace k úctyhodnému číslu:-)))
OdpovědětVymazatRáda se kochám tvými krásnými fotkami, moc pěknými slovy a nejvíc mám ráda tvoje procházky. Ty mě vždycky nahodí i bet nachozených km.
Hezký víkend. Eva
Času stráveného na tvých stránkách jsem nikdy nelitovala, naopak mám vždycky radost, když objevím nový článek. Vím, že v něm najdu milé psaní a krásné fotky. Fotky focené na cestách, po kterých bych chtěla jít taky a jsem ráda, že zatím můžu alespoň těšit tvými fotkami (i když už se mi povedlo poznat ta místa na fotografiích i v reálu). Takže spoustu dalších krásných výletů
OdpovědětVymazatBaví mne to jít s Tebou po cestách, po kterých v reálu asi nepůjdu. Tvoje doprovázející slova a bezvadné fotky mám moc ráda.
OdpovědětVymazatHanka (bavi-mne-to.blog.cz)
Když jsem poprvé na nové adrese viděla tvé srdce, pídila jsem se, kdo ho zanechal.
OdpovědětVymazatA jsem moc ráda, že jsi ho připíchla na můj blog, díky.
Mít blog bylo módní, každý se chtěl pyšnit nálepkou bloger. Já osobně spíš cítím jako přínos, když mi někdo něco předá, je mi prospěšný, potěší výrobkem, úvahou, povídkou nebo fotografií.
Samozřejmě, je to dřina, daleko větší než někam fláknout fotku a posílat k ní zdvižený ukazovák, že.
Jsem ráda, že jsme si k sobě našly cestu mi dvě a těším se na procházky s tebou. Jsou skvělé a mají jedno společné, vždy ta modrá obloha dává naději.
Krásně napsaná slova díků. Velmi ráda k Vám nakukuji na blog a očekávám nové příspěvky. Já blog nemám, ale spoustu blogerek znám virtuálně a jsem za to ráda. Jen by mě velmi zajímal váš názor, na to že k vám chodím jako anonymní uživatel... ale pod příspěvek se vždy podepíši. Krásné jarní dny i vám, já je krásné mám. Věrka
OdpovědětVymazatHaničko, moc gratuluju k takovému krásnému číslu. Já tvůj blog našla náhodně a od té doby se ráda vracím. Příspěvky tvého blogu jsou vždy tak milé, krásné, neskutečně uklidňující. Mám je moc ráda :)
OdpovědětVymazatMěj prima dny, těším se zase na další tvé fotky a slova.
Petra
Hani, moc gratuluji! Tvůj blog je místo, kde je klid, kde se člověk může zastavit, nadechnout a vnímat krásu obyčejných věcí. A to opravdu není málo!
OdpovědětVymazatPřeji krásou neděli, Helena
To je moc hezké číslo Hani :-) Chodím sem, ale vždy nekomentuji, ale to asi tušíš ;-) Je tady u Tebe moc fajn. Přeji Ti stále spokojené čtenáře a ať je o čem psát, krásné dny D.
OdpovědětVymazatZastavit se u Tebe a kochat se.. tolik se pokaždé těším...a jak číslo prozradilo je nás takových mnoho.❤️
OdpovědětVymazatZe srdíčka ti přeji milá Hani mnoho spokojených čtenářů a ať tě Toulavky vždy dovedou v pořádku do cíle. Z❤️
Haňulko, velikánská gratulace ♥
OdpovědětVymazatNedivím se, že se vracíme :o) Krásné výlety, fotečky, které potěší oko, doplněné písmenky, které pohladí duši.
Ať se i nadále daří a nacházíš nové cesty nebo se těšíš z těch známých, které ti dělají radost.
K.
Hani,
OdpovědětVymazatchodím se k Tobě projít krajinou, kterou neznám,jsem holka ze severu, hihi
Dneska jsem se ovšem přišla uklidnit, v práci jsou lidé napružení, asi nějaké erupce :-)
Přeji Ti dalších 100 000 návštěv a suchou cestu se sluncem nad hlavou ♥♥♥
Radka
Zdravím a posílám také velikou gratulaci ke šťastné "100". Často ráda nahlížím na Vaše Šťastné dny a přeji do další "100" spoustu šťastných kroků a krásných fotek a přeji ať se Vám daří všechno co děláte. HelenaK
OdpovědětVymazat