Údolím zázračné řeky a podél skal...

Dnes vás zavedu na místo,

na které jsem narazila v době,

kdy jsem plánovala místa, která mi do teď byla na Vysočině skryta...

   

Zvu vás do divokého údolí, kde kameny a skály jsou hlavním poznávacím znamením.

Račte vstoupit- vítá vás Údolí řeky Doubravy...

Hned když jsem uviděla tyhle první obrázky, tak jsem věděla, 

že tohle bude pro mě zase další cesta za odměnu.

Nespoutaná divočina kolem,

kameny v řece i mimo ní, hra světla a stínu v jednom horkém letním dni...

Je mi jen strašně líto toho, že i tady si letošní vedro a sucho vybralo svoji daň

a v době, kdy je vody tolik, kolik běžně být má i tady, 

tohle údolí by bylo určitě ještě krásnější,

protože hučící voda je jeden z nejhezčích zvuků, co znám...

Tentokrát šla všechna místa v pohodě přejít tam a zase zpátky na druhý břeh,

stát uprostřed říčky, nechat na sebe dopadat paprsky slunce a hledat zázraky...

No vážně, kdo si přeje a umí se dívat,

tak je uvidí i tady...

Uprostřed skoro vyschlé říčky jsme uviděli zázrak v dnešní době



a nebyl jeden, napočítali jsme jich rovných deset, přesně tolik jich děti toužily vidět.
A pak už jsme nehledali a jen se kochali...
Nádhera neskutečná, že jsou u nás ještě místa,
kde tento ukazatel čistoty ještě žije a odolává všemu a všem...





A tak jsem si tam zavzpomínala na dobu,
kdy i u nás v údolí byla raků plná koryta v potocích.
Ale je to už dávno, víc než třicet let a dnes z jednoho potoka je už jen vyschlá strouha
a raci už tu taky nikdy nebudou....





Takže i pro mě tohle místo navždycky zůstane zázrakem,
najít v dnešní době místo, čistější než čisté,
kousek nespoutané přírody, co odolává okolnímu zrychlenému světu,
nepřejícím výkyvům počasí a hlavně lidem bez vděčnosti...





Nezbývá než si přát, ať tohle místo zůstane co nejdéle aspoň takové,
jaké jsem ho měla možnost vidět já.
Vám všem díky za to, že jste mě měli zase chuť doprovodit
a jestli budete mít někdy cestu kolem, zajeďte si k Chotěboři,
tohle místo je sen a kdo ví, jak dlouho ještě zůstane...



Teprve až porozumíš, co ti říká šumící řeka,
pak teprve porozumíš životu...

❤