středa 2. srpna 2017

Když prostě musím ...


Už jste zažili někdy ten pocit, že už pár dní dopředu víte, že musíte něco udělat jinak?
Tak přesně tenhle pocit jsem zažila...
Věděla jsem, že se musím vrátit o spoustu let zpět,
tedy samozřejmě ve vzpomínkách a zajet k tomu na místo, kde mi bylo vždycky skvěle...
A tak jsem se v jednom z největších letošních horkých dní vydala zpět...
Vydala jsem se ranním vlakem, vstříc vzpomínkám...
Věděla jsem, že musím sama, jen já a můj parťák Nikon...
A můj cíl údolí řeky Oslavy, můj milovaný Ketkovák, kde jsem trávila každé prázdniny 
a mí rodiče zde začali svoji životní cestu...


Skvělé letní ráno, zase nikam nespěchat, nehlídat čas, jen nechat kolem sebe všechno plynout...
Šla jsem mezi poli, lesem a vzpomínala, kolik je to let,
 kdy jsem tudy šla takto naposledy...

Kolik se toho od té doby změnilo... kolem mě, co jsem si odžila, čím prošla a jaká jsem dnes...
Srovnávala jsem spoustu věcí, co se změnilo i v těchto místech...


 Třeba tahle krásná vyhlídka tu jistě tehdy nebyla...
Krásné, do ticha zasazené místo nad meandrem řeky...



 

 

Ale cesta, tahle slunečná cesta ve stráni až k hradu, ta tu zůstala nezměněná...



  Ale určitě zase pár kamenů z toho mála hradu, zase ubylo...




Asi poprvé jsme si všimla, jak jsou zdejší kameny krásné...




Ale tyhle největší skalní bloky jistě jsou stejné tehdy i teď...


Jen jsem až doteď nevěděla, jak se na nich skvěle leží, 
může se vymazat čas a prostor a poslouchá jen splav dole v údolí...
 

  
Bohužel stejný nápad měla i skupinka lidí, co mě z této pohody vyrušila...
Nezbylo nic jiného, než jít zase o kus dál až k pokroucené borovici,
 která je jedinečná, jako tohle místo...




Měla jsem štěstí, že krom pár lidiček až dole u řeky, jsem šla tímto směrem úplně sama...
Tedy když nepočítám pár myšek, ještěrek, jednoho slepýše přes cestu, 


koloucha v dálce a hejna slunících se rybek na mělčinách u řeky, 
jsem snad nikoho dalšího nevyrušila...


Konečně jsem došla až k mé milované řece...



Miluji zvuk vody, co se valí přes kameny, vždycky si najde cestu a teče bez ohledu na věci kolem...
Je to zvláštní, že jsou místa, která nevidíte někdy desítky let a pak, když se vrátíte, ucítíte ten pocit, že přesně tady vám bylo a vždycky bude dobře, přesně jako mě tady...




A tak jsem i já nechala tenhle pocit v sobě, jen vnímala tu krásu kolem
 a nechala myšlenky odplavat, jako tahle voda v řece...



Moc mi tohle místo chybělo a jsem šťastná, že i v tomhle horkém dni, 
jsem prostě zase poslechla jednou jen sebe a tyhle místa jsem si v sobě oživila...



Protože člověk by se měl vracet i do minulosti, tam, kde mu bylo dobře, 
co dělal rád a možná v koloběhu na všechno zapomněl a přesně tohle, je strašná škoda...
Člověk by měl aspoň občas, myslet možná trochu sobecky, jen a jen na sebe, 
oživit třeba i vzpomínky a řídit se prostě jen srdcem a ne okolím...
A tak dneska už vím, že když prostě budu mít zase ten pocit, 
že prostě něco musím, jenom já, sama za sebe- poslechnu...





24 komentářů:

  1. Hani, to musel být parádní výlet. Tohle jsem ještě nikdy neudělala, zajet někam sama. Když jedu za vzpomínkami, beru někoho s sebou, abych mu to ukázala :-), ale pro ně to není, to co pro mě ... Máš moc hezké místo. Já bych letos ráda zajela taky na jedno mé, uvidíme ;-) Hezké letní dny D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dani,ani já to myslím ještě neudělala.Ale prostě jsem to přesně takto cítila a dobře jsem udělala;).H.

      Vymazat
  2. Krásný výlet, na místo svého dětství se vracím pravidelně a tak snad ani nemám takové, kam bych se po letech chtěla a měla vrátit. Poslední dobou vzpomínám co bylo když jsem nosila copánky, jaké jsem měla hračky....kde ty časy jsou.... díky za krásné fotečky, krajina je kouzelná a určitě stojí za pravidelné návraty. Hezké léto. Zuzana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zuzi,děkuji moc za krásný komentář.Je moc fajn se vracet a to nejen v myšlenkách.Pohodové letní dny i k vám.H.

      Vymazat
  3. Hani, moc krásné vzpomínky a ještě hezčí fotky. Nádherné místo, kde by se mi také líbilo. Mé vzpomínky patří k babičce a dědovi na ves. Ale jejich chalupu kdysi koupili Holanďané a celou ji zrekonstruovali. Přesto se tam jednou, možná, vypravím, oživit vzpomínky z dětství.
    Přeji příjemné dny. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dáši,děkuji moc,že jsi se mnou zase šla.Přeji ti,až přijde pravý čas,uděláš to tak,jak to budeš cítit,přesně tak,jako já...H.

      Vymazat
  4. Krásné fotky s moc pěkně napsaným komentářem. Díky za procházku místy, která jsou ti milá. A hezké další letní dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni,jsem moc ráda,že i tobě jsem mohla svoji "srdcovku" ukázat.Měj se hezky.H.

      Vymazat
  5. Milá Hanko,
    ráda jsem si přečetla Váš krásný příběh. Taky mám takové místo, ale každoročně ho navštěvuji o Velikonocích s mojí rodinou. Určitě je jiné než Vaše, ale je tam také řeka i zřícenina hradu. Vaše fotky mi ho připomněly.
    Krásné léto. Zdraví Míša

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Míšo,jsem ráda,že Vás určitě nenáhoda přivála ke mě.Mám radost,že jsem potěšila svými obrázky míst,které mám tolik ráda.Mějte sluníčkové letní dny.H.

      Vymazat
  6. Hani, udělala jsi to nejlepší, k čemu tě tvé srdce lákalo a vyzývalo. A ty pocity, které jsi svým cestováním v čase, získala, ty ti nikdo nevezme a zůstanou v dalších vzpomínkách. Moc hezky jsi nám fotkami, ale i slovem ukázala krásný kout. Nedivím se, že je tvému srdci tak blízký.
    Ála

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alenko,přesně stejný pocit mám i já.Dokonalé načasování výletu za minulostí,které přišlo v pravý čas.Jsem ráda,že se tam líbilo i tobě.H.

      Vymazat
  7. Mám taky místa, kam se vracím. Nejsou daleko od mého současného bydliště, ale jsou to místa mého dětství a mládí.
    Tvoje moc hezké fotky nám přiblížily Tvoje místa, kde každý kámen znáš ..............
    Měj hezké dny!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, je důležité takové místo v životě najít.Kde jde dobít chybějící energii a najít třeba i další správný směr.H.

      Vymazat
  8. Haničko, moc krásné fotky jsi nafotila a ukázala jsi nám své oblíbené místo :-)) měj krásné léto ♥ Iva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivi,jsi hodná,žes šla zase se mnou.Užívej taky léto,jak nejlépe to půjde.H.

      Vymazat
  9. Anonymní02 srpna

    Milá Haničko,moc zdravím z chaloupky mezi kopci☺
    Ten pocit..,že zkrátka musím něco udělat..moc dobře znám..a čím jsem starší,tak je tento pocit vždy silnější..nutí mě dřív "to udělat"..neodkládat..na "někdy-potom"...myslím,že je to tím,čím vším jsem si již prošla..
    Místečka milovaná těžko s Vámi může cítit,vnímat..někdo z blízkých..jsou jen Vaše..to není sobectví..prožitek vzpomínek..návraty..❤ to je kus našeho já..a touha být "sama za sebe"..,jak jste krásně napsala Haničko☺
    Moc ráda jsem si prohlédla ta Vaše místečka..doufám,že i správné nasměrování se plní!!
    Srdíčkově Vám to přeji!
    Jana❤

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Jani,já věděla,že přesně Vy mi budete rozumět ;)Tenhle můj výlet myslím přišel v pravý čas.Děkuji opět za milá slova.Mávám do chaloupky.Mějte se hezky.H.

      Vymazat
  10. Krásne foto!
    A aj ja toto poznám, musím....... na miesto, kde ma ťahá aspoň raz do roka, za spomienkami na mojich rodičov, do Terchovej :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dani,ach Těrchová,tam jsem byla jako dítě.Krásný kraj,snad se tam taky jednou vrátím.Mějte se moc hezky.H.

      Vymazat
  11. Hani, krásné fotky! Tohle místo znám, ale už jsem tam nějakou dobu nebyla, tipuji to alespoň na 5 let. Ale tenkrát jsem se kochala na nahoře na skále pohledem na řeku v úplně stejném místě, jako teď ty :-) K.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Karlo,vážně to tam znáš?Tak to musíme možná i bydlet kousek od sebe.To je zvláštní,jak je svět malý.Děkuji za návštěvu.Krásné letní dny.H.

      Vymazat
    2. Hani, znám to tam, můj otec pochází z Oslavan, kde žije babička. On teď bydlí v Ivančicích. Já sice poblíž nebydlím, ale díky prázdninám tam stráveným, znám údolí Oslavy i celé okolí a taky to tam mám moc ráda :-) K.

      Vymazat
    3. Tak to je vážně svět malý.I můj tatka se narodil v Oslavanech.Bydlim asi 15km odsud.
      Jsem ráda,že právě tobě jsem pomohla se vrátit v čase ;).
      Krásné letní dny.H.

      Vymazat

Děkuji moc za váš čas a chuť, přidat mi sem i pár řádků ...