Včera jsem se vrátila do minulosti...
Domluvila jsem se s kamarádkou, se kterou jsme byly jako dvojčata po celou střední,
že po čase věnujeme tentokrát celý jeden letní den jen sobě a vzpomínkám...
Naše cesty se rozdělily už před 25 lety, kdy jsme si každá zvolila jinou životní dráhu...
Ona se vdala a já si ještě chtěla počkat...
Ona se vdala a já si ještě chtěla počkat...
Začala jsem už ráno, kdy jsem zase po delší době sedla do vlaku
a vydala se na hodinovou jízdu za ní...
Uvědomila jsem si, že i taková obyčejná jízda vlakem, může být pro někoho v dnešní době,
kdy všichni brázdíme cesty hlavně autem a hlavně- pořád a pořád někam spěcháme,
malým svátkem, prázdninovým výletem,
nebo tou obyčejnou vratkou zpět...
Ale jinak, jinak se vůbec nic nezměnilo...
Konečně jsme zase měly možnost proklábosit den a to téměř celý...
A že jsme toho za těch 10 hodin, které tentokrát byly celé jen o nás dvou probraly...
Mnozí členové našich rodin škytali určitě ten den dost dlouho a mockrát...
/ Moje babička mi totiž vždycky říkala, že když člověk škytá- někdo na něj myslí :o)/
Vzhledem k tomu, že ten den bylo snad největší vedro, co jsme si mohly objednat,
útočištěm nám byly jen klimatizované místnosti, restaurace a kavárna na finále...
Ale když už jsme se vydaly jinam, než kde jsme roky bydlely,
zajely jsme se taky aspoň na skok podívat na jinou minulost...
Naším cílem byly Jaroměřice nad Rokytnou-
přesněji zámek, který je aspoň tady na Moravě, vzhledem ke svému vzhledu, dost profláklý...
ale to vážně není podstatné ...
Prožila jsem skvělý den s člověkem, o kterém vím, že se na něj můžu obrátit kdykoliv,
i po letech a pořád to bude stejné...
Bez výčitek o uplynulých letech, kdy jsme se jedna druhé v tom životním kolotoči oddálily,
ale určitě ne ztratily...
Den klidně bez telefonu, hlídání času a starostí, kde mám být za pár minut a co musím ještě stihnout,
prostě jen si užít toho pocitu spřízněné duše, která tě poslouchá, protože prostě chce
a má chuť smazat ty dlouhé roky...
Leni, děkuji, že jsi zůstala i po těch zkouškách, co ti život naložil,
tou mojí druhou půlkou, jako kdysi...
malým svátkem, prázdninovým výletem,
nebo tou obyčejnou vratkou zpět...
Setkání bylo skvělé, všechny roky se smazaly, neřešily jsme, že nám za ty roky přibyly vrásky
a samozřejmě i to, že je na nás vidět, že náct- už nám vážně bylo...Ale jinak, jinak se vůbec nic nezměnilo...
Konečně jsme zase měly možnost proklábosit den a to téměř celý...
A že jsme toho za těch 10 hodin, které tentokrát byly celé jen o nás dvou probraly...
Mnozí členové našich rodin škytali určitě ten den dost dlouho a mockrát...
/ Moje babička mi totiž vždycky říkala, že když člověk škytá- někdo na něj myslí :o)/
Vzhledem k tomu, že ten den bylo snad největší vedro, co jsme si mohly objednat,
útočištěm nám byly jen klimatizované místnosti, restaurace a kavárna na finále...
Ale když už jsme se vydaly jinam, než kde jsme roky bydlely,
zajely jsme se taky aspoň na skok podívat na jinou minulost...
Naším cílem byly Jaroměřice nad Rokytnou-
přesněji zámek, který je aspoň tady na Moravě, vzhledem ke svému vzhledu, dost profláklý...
Je vážně moc hezký, ale člověk si nesmí moc všímat zubu času,
který i tady je bohužel znát, asi jako na nás:o),ale to vážně není podstatné ...
Prožila jsem skvělý den s člověkem, o kterém vím, že se na něj můžu obrátit kdykoliv,
i po letech a pořád to bude stejné...
Bez výčitek o uplynulých letech, kdy jsme se jedna druhé v tom životním kolotoči oddálily,
ale určitě ne ztratily...
Den klidně bez telefonu, hlídání času a starostí, kde mám být za pár minut a co musím ještě stihnout,
prostě jen si užít toho pocitu spřízněné duše, která tě poslouchá, protože prostě chce
a má chuť smazat ty dlouhé roky...
Leni, děkuji, že jsi zůstala i po těch zkouškách, co ti život naložil,
tou mojí druhou půlkou, jako kdysi...
Hani, tak to jsi udělala moc dobře, že si na chvilku vrátila ten báječný čas mládí s kamarádkou. Když je pouto pevné, ani čas odloučení ho nezmění. A zámek jsme navštívili loni při návratu z Moravy, kde jsme byli u vinaře na víkendové ochutnávce :o)).
OdpovědětVymazatMěj hezké letní dny.
Jo, a o tom škytání jsem přesvědčena, že to funguje!!!
Ála
Alenko,byl to ta poslední dny jeden z nejlepších dní.
VymazatJe skvělé,když ani čas nic na vztazích nezmění.
Děkuji moc za milý konentář.Krásné letní dny i k vám.H.
Je to tak. Měla jsem kamarádku. Život nás rozdělil. Zemřel jí manžel a my najednou našly zase cestu k sobě. Jsem za to moc ráda, protože ona je ta pravá, o které vím, že jí mohu říci vše,že to nebude s nikým řešit, že když se obejmeme, jsme rády obě. Nevídáme se až tak často, ale pár dní v roce spolu strávíme na její chatičce v našem rodném městě.
OdpovědětVymazatPravé přátelství je dar!
Krásné dny, Hanko!
Hanka
Hani,přesně,tomuhle tomu se říká pravé přátelství.
VymazatTak ať nám,kdo máme to štěstí,vydrží navěky.H.
Hezký nápad a hezký výlet, co jste si užily. I když v tomto případě asi bylo důležitejší to klábosení v kavárně ;-). A připomněla jsi mi, že bych zas měla vytáhnout na kafe svou kamarádku z VŠ. Kdysi jsme se o prázdninách potkávaly pravidelněji - než nám odrostly děti, tak léto bylo (díky táborům a pobytům dětí u babiček) volnější období. Te´d jsou děti velké, my můžeme kdykoliv ... a paradoxně se vídáme méně.
OdpovědětVymazatHezký den
Tak Stáni,volej,piš,nikdy není pozdě...H.
VymazatHani, krásný příběh. Určitě zase něco vymyslíte ;-) D.
OdpovědětVymazatDanko,tak to si piš,žeto zopáknem,vždyť jsme si přece spoustu věcí ani nestihly říct :).H.
Vymazatparáda, to musím urobiť tiež!
OdpovědětVymazatPá
Dani,to každopádně!Takové návraty jsou skvělé.Držím palce.H.
VymazatHani, krásně jste si to užily, je úžasné mít takovou kamarádku. Zámek určitě stojí za návštěvu, vypadá velkolepě a zub času mu na kráse neubírá.
OdpovědětVymazatPřeji pohodové dny. D.
Dáši,máš pravdu,je to úžasné a funguje to i po letech.H
VymazatHani, krásný den s milý člověk na nádherném místě! Hotová očista duše!
OdpovědětVymazatMěj hezkou neděli, Helena
Helenko,přesně,byl to skvělý den se vším všudy.H.
VymazatHani, musel to být skvělý den. Zámek je krásný, nikdy jsem tam nebyla :-) K.
OdpovědětVymazatKarli,byl to dokonalý letní den,kdy se bohužel čas nezastavil,jen na chvíli vrátil :).H
VymazatMilá Haničko,moc zdravím z chaloupky mezi kopci.
OdpovědětVymazatTomu se říká skutečné přátelství,ryzí pouto,kterému čas dá svůj punc!
Toho si moc považujte,v dnešním světě je vzácností!!!!!!!!!!!!
Navíc udělat si výlet a spojit jej s milým setkáním,zavzpomínat...to se zapomene na všechny starosti všedních dnů a dokonce se zastaví i čas...co víc si přece přát!!
Haničko krásné dny přeji,Jana.
Milá Jani,jsem tak ráda,že zase čtu Vaše milé řádky.Pod všechna slova bych se podepsala.
VymazatJsem vděčná,že právě já mám to štěstí ;).
Mějte se co nejlépe v té vaší chaloupce a děkuji.H.
Ach, to je krásné počteníčko....musel to být opravdu nádherný den, co prozáří spoustu dalších dnů, že?
OdpovědětVymazatSdílená radost se prostě násobí, pa, Klárka.
Tenhle den vážně stál za to a přišel v ten pravý čas;).Je skvělé mít takové štěstí.H.
Vymazat