Pár přátel stačí mít ....

Tuhle úvahu už mám v sobě dlouho...

Snad každý z nás má v okolí nějakého člověka,

který o nás ví možná víc, než jsme mu kdy dokázali říct...

Je zvláštní, že stejně jako se mění naše životní cesta, 

mění se mnohdy tihle přátelé ve smíchu i bolesti...

O spoustu skvělých lidí jsem i já v životě takto přišla,

když se naše cesty rozdělily, najednou zmizely...

Ať už vlivem změny cesty, po které jsme každý dál pak jinak pokračovali,

nebo prostě proto, že někdy vám už nestačí být tou vrbou,

ale mnohdy se vám aspoň občas nedostává té zpětné vazby,

co staví přátelství asi nad všechny životní svazky...

Je spoustu lidí, kteří mají to štěstí,

a opravdové přátelství si opatrují třeba od dětství,

myslím si, že to je potom jedno z největších štěstí,

které může člověk mít...

Hlavně v dnešní době, kdy jsou jakákoliv pouta vzácná,

kdy spousta lidí myslí jen na sebe,

kdy jsme pohlceni v materiálním světě,

kdy najít spřízněnou duši,

která je ochotna třeba jen naslouchat 

a nečekat nic, za cokoliv zpět,

je pak tím opravdovým štěstím...

Já sama mám to štěstí, že mým životem takových lidí prošla řádka...

Nemyslím známé, kteří si mnohdy na přátele jen hrají

a nejsou těmi opravdovými majáky v bouři a parťáky ve štěstí...

Mám to pravé štěstí, že mám přátele, 

kteří jsou ochotni mě vyslechnout, pochopit, podpořit, vybrečet se

i zasmát se spolu se mnou a vůbec nic při tom nečekat zpět...

Jsem životu vděčná, že mi s nimi proťal cestu,

jsem vděčná za to, že mám v nich jistotu, když vím-

Že přítel je ten, který přichází,

když celý svět odejde...

Chraňte si a buďte vděčni za své přátele,

jsou jednou z nejdůležitějších věcí v životě,

které můžete mít navíc úplně zadarmo...

Chci poděkovat ze srdce vám všem, mí zlatí parťáci v životě,

za všechno co od vás dostávám, bez nároku na vrácení zpět...

Děkuji

❤❤❤❤