úterý 16. srpna 2016

Na valašských kopcách ...

Tam, kde jste k slunci blíž a nebe se jde skoro dotknout ...
A večer je koncert cvrčků ta nejkrásnější hudba...


Kde mají třeba rozhledny, co jsou jako z pohádky ...


Tam, kde víc než na solární panely, narazíte na dokonalé louky plné pasoucích se krav ...
A v každé druhé chalupě na samotách, 
uvidíte ovečky nebo kozy pasoucí se na voňavé trávě plné modrých zvonků a kopretin ...
Kde jsou ještě místa, kde se skoro zastavil čas a měří se hlavně podle klekání ...

Kde na zahradě vyroste zelenina i bez chemických hnojiv ...
Kde mají vodu ve studní lepší než tu z kohoutku ...


Tam, kde zůstali lidé ještě přívětiví a můžou se ještě spolehnout i na pomoc "súseda" od vedle ...


Váží si práce rukou a ví, že všechno se v obchodě prostě koupit nedá...
                                                      Tak tam jsem zase mohla na čas být,
abych si srovnala myšlenky a tu krásu si v sobě zase na chvilku pozdržela ...


Jsem šťastná, že mám v těchto místech část rodiny a můžu být párkrát v roce na dosah těchto míst, kde tohle všechno ještě je ...

PS: A navíc mám zase další vyhlídlý kopec, kde bych tu svoji dřevěnici na důchod viděla i já ...

2 komentáře:

  1. Nádherné... pro mě jsou takovou krajinou zase Orlické hory
    užívej léta, Pavel

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A mně je to vlastně jedno,kde ty kopečky jsou.Hlavně všude tam,kde se stromy dotýkají nebe...Tady máme všude tak krásně,jen se stači dobře dívat...Děkuji moc za návštěvu a milý komentář.H

      Vymazat

Děkuji moc za váš čas a chuť, přidat mi sem i pár řádků ...