Jiný pátek ...

Je fajn, že letos poprvé "chytré hlavy" vymyslely, že by bylo bezva,

 prodloužit si svátky jara o jeden den.

Když navíc člověk chce maličko dodržet Velký pátek tím, 

že se snaží alespoň celý den neběhat s hadrem, netočit se v kuchyni od rána do večera 

a nezachraňovat svůj dobrý pocit tím, že bude viset na oknech, které nestihl umýt,

vyjde z toho buď povalování u televize, nebo se vydat ven.

My jsme volili druhou možnost, vyjet ven, do ticha, žádné supermarkety se opět nekonaly-
/mimochodem vážně nechápu lidi, kteří dobrovolně utrácí volný čas potulováním po obchodech/.

A jak říkala moje babička, nejlepší je:"spojit příjemné z užitečným",

v našem případě výlet na nedaleké torzo hradu Kraví Hora

a na vrbové proutky na pondělní "žíly"- jak se říká u nás mrskačkám, pomlázkám.

A bylo krásně ticho a klid, ale bohužel zataženo a zima na to,
 že už by mělo být pár dní jaro...

Zdi, které stojí pořád stejně už skoro 650 let, 

navzdory době a světu, který byl a je kolem jakýkoliv...

Dřínem zastíněná minulost ...

Letošní první květy Podléšky.

Modrá jarní krása uprostřed hnědého koberce loňského listí ...

A hurá k vodě, prořezat letité vrby...

Vše nachystáno, ještě umotat a může být pondělí...