sobota 30. července 2022

Chvíle pro sebe ...

 
Po dlouhé době vás vezmu zase s sebou,
na místo, které mi v běhu minulých dní utkvělo v paměti,
bylo pro mě ten den tak jiné, tak výjimečné,
proto si jej musím i tady poznamenat.
Jistě znáte ten pocit,
když máte dojem, že čas a dny běží tak splašeně,
že čím víc chcete být pánem svého času,
tím víc vám protéká mezi prsty...
Nedaří se vám nic z toho, 
co si plánujete,
všechno je jinak
a čím víc chcete,
 tím víc je všechno naruby...


Tak přesně uprostřed tohoto "nenormálna",
jsem se ocitla ve městě.
Vy, co sem chodíte pravidelně víte,
že zrovna nejsem ten typ,
který se rozplývá mezi stovkami lidí,
ale vím, že jsem právě tady,
v Berouně, prostě být ten den měla...


Měla jsem za sebou jednu povinnou lékařskou prohlídku
a i když jsem si vyslechla kladný výsledek,
věděla jsem,
 že k dokonalému pocitu pohlazení tam uvnitř, mi ještě něco schází...



Nikdy jsem tady nebyla,
ale moje kroky mě přesto vedly celkem spolehlivě.
Stačilo odbočit jen pár kroků od centra největšího lidského hemžení
a já věděla, že tyhle obrázky jsou ten den přesně to,
co jsem potřebovala vidět...



No, tak jen račte vstoupit, je pro nás všechny otevřeno i teď...


Maličká zahrada,
kus ráje uprostřed města,
kde cesty hlídají andělé



i duch zahrady,


kde jsou stromy plné ptáků,
kteří nejsou slyšet,
ale nikde na světě stejné nenajdete...




Nabízím místo vedle sebe,
jen chvíli se posadit,
nic a nikoho neřešit,
jen v tichu pozorovat tenhle maličký kus zázraku a být, 
sám za sebe, pro sebe
a pro všechny, kteří mají chuť si na chvíli sednout vedle mě
a vnímat svět podobně...




Tady se nešlo mračit,
ale kdyby náhodou přece jen byste nemohli najít uvnitř sebe barevno,
stačilo si stoupnout před duhu
a svět se změnil,
aspoň pro tuto chvíli
a to přece není vůbec málo...



Někdy stačí jen najít vůli a udělat pár kroků vedle,
odbočit z prošlápnutých cest,
podívat se na zem jinak,
nebo taky vzhůru...



Všímat si maličkostí
a všeho, co dělá nás v tom našem rychlém světě,
 aspoň na chvíli šťastnější...


Proto se nikdy nezapomínejte dívat na svět aspoň občas jinak,
nikdy nezapomínejte na to,
co dělá radost vám 
a pak i třeba ten kousek radosti zkuste poslat dál.
Třeba zrovna jen kousek od vás je někdo,
kdo bude rád,
že díky vám na chvíli vnímal svět jinak,
začal vnímat zase barvy,
když před tím věřil jenom v tmu...


Děkuji vám všem,
kteří jste mi věnovali to nejcennější co máte,
tedy váš čas...
To vědomí,
že vás třeba zaujme mých pár myšlenek v řádcích tady
nebo obrázky kousku jednoho "obyčejného" města,
které lze vidět i jinak, 
jen když si to dovolíte,
je pro mě neskutečnou odměnou...

Dávejte na sebe všichni pozor,
nezapomínejte na sebe i na všechny, které máte rádi
 a věřte, že máme vždycky v životě na výběr,
že můžeme vidět věci jinak než se zdají,
že i ty barvy budou vždycky víc než tma,
 ale všechno je to jen a jen na nás...


Když nemůžeš, dej si pauzu a odpočiň si tak dlouho,
jak potřebuješ, ale když nepřestáváš věřit, nikdy to nevzdávej.
Vzdát se totiž můžeš vždycky, s tím není kam spěchat,
ale nikdy přitom nezapomeň-
 že zázraky se rády dějí až na poslední chvíli...



18 komentářů:

  1. Hani, hezké místo. Myslím, že se jich dá najít spousta. Je ale potřeba zpomalit a koukat kolem sebe. A to dneska v kvapu dní zapomínáme. Ale když se zastavíme, tak nám ty chvíle i místa zůstanou v hlavě dlouho. A je jedno, jestli jsou v Praze, na Vysočině nebo třeba v albánskému údolí Thetu...
    Krásné léto

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, jsi hodná, že jsi mi zase tady svoje řádky nechala a se mnou se prošla...přesně jak píšeš, jde o to se zastavit a chtít vnímat svět jinak, aspoň na pár chvil... měj moc hezké léto.

      Vymazat
  2. Anonymní30 července

    Haničko milá, chodím k Vám moc ráda na návštěvu a dnes jste mne vzala do míst, která znám, ale už dávno, dávno jsem tam nebyla z mnoha důvodů, především zdravotních.. Děkuji za to z celého srdce a věřím, že některý z andělů je ten Váš a čekal tam na Vás. Ať se Vám daří a mějte se pohodově a zdravě. A ať je i ta Vaše sklenice, stejně jako ta moje, pořád napůl plná a ne napůl prázdná. Přeji Vám , abyste slyšela dobré zprávy a těším se na příště. Eva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Evi, ze srdce děkuji za krásná slova, která byla i přesně mířená.
      Jsem moc ráda, že jsem Vás mohla vrátit ve vzpomínkách.
      Mějte se co nejlépe a buďte hlavně zdravá.

      Vymazat
    2. Anonymní01 srpna

      Děkuju Vám moc, cítím a vím, že Vaše přání je od srdce. :-)

      Vymazat
    3. Evi, vsechna moje přání jsou jenom od srdce...

      Vymazat
    4. Anonymní26 srpna

      Dnes jsem se k Vám zase vrátila, pokolikáté už...........díky. Mějte se zdravě a pohodově ......................

      Vymazat
    5. Vy jste zlatá, moc děkuji.

      Vymazat
  3. V Berouně jsem už delší dobu nebyla a tohle místo ani neznám. Povedené zákoutí, šikovné na odpočinek. Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jiřinka, tak to je moc fajn, že jste tedy šla aspoň se mnou. Ať se vám i další dny podaří být tam, kde máte být...

      Vymazat
  4. Moc ráda jsem s Tebou šla. Beroun jsem nikdy nenavštívila. Moc hezké fotky doplněné krásnými větičkami.
    Měj se hezky!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To já děkuji za další milý doprovod. Měj se Hani, moc a moc hezky.

      Vymazat
  5. Anonymní10 srpna

    Dobrý den. Toto město mi učarovalo a zvláště jeho okolí. Ve městě se konají na jaře a na podzim Hrnčířské trhy. Když se člověk dokáže odpoutat od davů lidí (a že jich je, zvláště v sobotu dopoledne), tak moc potěší svoji duši třeba jen pohledem na krásné výrobky šikovných lidí, ani nemusí nic kupovat. Třeba se Vám to hodí jako tip na zvláštní výlet. Přeji Vám všechno dobré. Beruška

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den. Moc si vážím Vaší návštěvy i řádků tady. Berounské trhy znám. Jde jen o to, přesně jak píšete Vy, dokázat se odpoutat a užít si je jinak...podobně jako všechno v životě.
      Mějte se moc hezky, krásné léto i k vám.

      Vymazat
  6. Hani, nerozumím, že jsi to objevila v Berouně. Tam jsme byli mockrát, ale o téhle zahradě nevíme :-) Je to prostě tak, že když se člověk nechá vést, objeví to, co souzní s jeho duší. Tak jsem se alespoň takto podívala na místo s anděli. Děkuji. Krásné dny

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, v centru Berouna. Ale je to tak, jak píšeš, taková místa se nehledají, tam prostě člověk přijde v pravý čas...

      Vymazat
  7. Anonymní07 září

    Hanko, píšu s velkým zpožděním, ale přece. Když napíšete, že jste prošla vyšetřeními u lékaře, a pak jste si šla zklidnit dušičku, tak vím co cítíte. Kousek od centra města a najednou jste v jiném, přívětivějším světě, kde čas plyne trošku pomaleji, očima vnímáme starou krásu, dech se zklidňuje, dušička se vylaďuje...... Ach, krásně jsem se prošla s vámi, poseděla v tichém zákoutí, očima i sluchem vnímala všechno, co vnímat jde, byť v Berouně jsem byla jen jednou. Krásná zacházka do oázy klidu. Zdraví Iwka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Iwko milá, jsem ráda, že jste viděla a cítila přesně to co já...mějte se co nejlépe a děkuji za chuť jít právě se mnou...

      Vymazat

Děkuji moc za váš čas a chuť, přidat mi sem i pár řádků ...