Určitě znáte ten pocit, když přijde den,
kdy ráno vypadá všechno slibně
a pak stačí málo a chcete popohnat čas,
nebo pár hodin zaspat
ideálně přeskočit z rána do večera,
"vyresetovat" hlavně hlavu.
Každý máme jiný způsob,
jak se s těžkými hodinami a dny vypořádat,
někdo hůře, jiný snáz,
podle toho co už má možná odžito,
ale hlavně jakou má povahu ...
Nebudu tady rozebírat, proč se ten den slunce schovalo mně,
proč bylo těžké znovu najít energii.
Chci si tady zaznamenat spíš okamžik,
který byl pro mě dalším pohlazením,
snad i znamením.
Mám ráda maličkosti, které se objeví znenadání,
vždycky ale přesně v okamžik,
když je potřebuji vidět, cítit, zažít.
Vím, že na nejlepší okamžiky a věci v životě si stojí za to počkat,
stejně jako ten okamžik,
kdy jsem na sklonku toho dne stála už po sté na našem balkoně
a v úžasu upírala oči k obloze...
Tohle se musí totiž vidět, zažít...
Když jsem se dívala na tohle nebeské divadlo
a obloha nade mnou se barvila do zlata,
nevěděla jsem, jestli se dívat,
nebo fotit...
Přesně tohle je jeden z těch okamžiků,
kdy dokážu stát, nevnímat nic kolem sebe,
svět obyčejného života kolem zmizí
a já vnímám jen obrazy kolem sebe...
Vždycky, když prvotní úžas pomine,
myslím na to,
kolik lidí takto stojí jako já s hlavou zakloněnou,
kde asi stojí jiní a jací jsou?
Jak dlouho asi takto dokážou stát,
jestli jen náhodně v tento den
nebo upínají pohled k obloze pravidelně jako já?
Co na obloze hledají a proč,
jak vnímají hru světla a stínu
nebo takto stojím v tento okamžik jenom já?
Ať je to jakkoliv,
jestli aspoň jednoho dalšího člověka tahle krása na sklonku dne potěšila,
ať už přesně v ten výjimečný okamžik jako mě,
nebo třeba teď, ode mě zprostředkovaně,
tak tohle divadlo mraků v zapadajícím slunci nebylo zbytečné...
A co vy?
Zvedáte oči k nebi?
Pravidelně, občas, sami nebo s někým
a proč?
A ještě dovětek...
Tehdy, když jsem tam stála a tuhle krásu zaznamenávala,
nevím proč, vybavilo se mi
"Tenkrát na západě"
tenhle název i úvodní skladba...
Jaké bylo moje překvapení,
když jsem ten večer četla, že zemřel ten,
díky kterému tuhle skladbu zná už pár generací
a díky naší nezapomenutelné Věrce,
určitě zůstane navždycky jedinečnou...
Takže i za mě díky,
pane Morricone...
Jsem vděčná za malá znamení,
za zázraky na dosah pro všechny.
Někdy si stačí jen spojit pár okamžiků
a pak už jenom počkat,
až skládačka do sebe zapadne...
Odpoledne ví to,
co by si ráno nikdy ani nepomyslelo ...
❤
Hani, moc jsem byla zasažená skonem paní Věry Špinarové, krátce před tím byla u nás v N. a měla koncert, na kterém jsme s kamarádkou byly. A teď autor té krásné písně a nejen její.
OdpovědětVymazatTvé fotky západu slunka skvostné. Jiřina z N.
Jirinko, moc dekuji za vzpomínky. Nikdo neni nahraditelny, ať se o tom říká cokoliv...jen neživé věci mají tu možnost, být nesmrtelné.
VymazatMěj se moc hezky.
Hani, to bylo nádherné nebeské divadlo. I na fotkách je krásné, natož "naživo". Taky ráda koukám na mraky a do mraků, zvlášť teď v létě na chalupě. Což mi připomíná, že už jsem je dlouho nefotila (kdy nepočítám páteční duhu - na těch fotkách byly i mraky ;-).
OdpovědětVymazatPřeji hezké dny bez potřeby vyresetovat hlavu
Stani, tvoji dvojitou duhu jsem uz obdivovala. Tyhle zázraky jdou moc potřeba vidět. Ten okamžik, který buď zachytíš nebo promarníš...
VymazatTak ať i další dny jsou plné takových .
Když se den "povede", nezbývá než se upnout k něčemu, co tu je navzdory všemu. Tohle, co si nafotila, to je skutečně nadpozemská krása! Nedivím se, že ti v uších zněla právě tato hudba. Byla jsem před pár lety na koncertě, který pan Morricone dirigoval. Jsem ráda, že mi byl tenhle zážitek dopřán!
OdpovědětVymazatHaničko, měj příjemné dny, Helena
Helenko, moc děkuji za zastavení u mě. Věřím, že tehdy i ty jsi koncert dostala za odměnu. Užívej letní dny a ať je jenom dobře.
VymazatNádhera ve zlatě ! Taky se často dívám na oblohu a jsem nějdy fascinovaná představením, které mi dá možnost shlédnout.
OdpovědětVymazatHezké dny, Hanko!
Hanka
Hani, tohle představení bez reprízy je stejně nejvíc ;o). Tak ať se i tobě všechny další dny povedou...
VymazatNádherně jsi nebeské divadlo zachytila. Ráda se dívám na nebe a pozoruju mraky. Je ale pravda, že to nedělám moc často, chce to svůj čas, sklidnění, vydechnutí.
OdpovědětVymazatKrásné dny přeji!
Moc děkuji za milá slova a za zastavení. Všechno má svůj čas a význam...
VymazatTak ať stojí za to si každý den zapamatovat.
Hani, koukám, že jsme obě stály ve stejnou chvíli na jiném místě s pohledem upřeným k nebi. Dnes jsem přidala pár fotek západu a je téměř totožný s tím u vás. Nikdy jsem asi nic podobného neviděla, obloha byla vybarvená do všech čtyř světových stran. Byla to neuvěřitelná podívaná a já se kochala, stejně jako Ty. Moc hezky jsi toto barevné divadlo zachytila a k tomu vše krásně popsala.
OdpovědětVymazatPřeji klidné dny a posílám pozdravy. D.
Dáši, je mi jasné, že zrovna ty jsi takové divadlo viděla taky. Díváš se často, vidíš jinak...Tak ať takovych pohledů je co nejvíc.
VymazatDrama na obloze miluji, možná daleko víc než bleděmodrou ničím nerušenou.
OdpovědětVymazatNěkdy chodím s hlavou v oblacích, jindy níž, občas jí mám kilometry pod povrchem.
Stejně jako dny, kdy má člověk úsměv na líci, jindy slzy na krajíčku.
Já tu Špinarku tak zbožňovala, byla to umělkyně, milovala život, chlapy, hudbu, sklínku a pak se z toho nádherně vyzpívala.
Díky bohu, že dostala do vínku talent, hlas a rozervanost, která dělá z člověka umělce.
Pěkný víkend.
A o tom ten život je, bez dramat by nebyla potom pohoda, bez slz by nebylo to spravné procítění radosti...
VymazatJsem vdecna za tvoje slova plná pravdy a otevřeného pohledu na zibot bez příkras...díky za ně. Měj se, Simi fajn.
Moc ráda se dívám na oblohu, ať denní nebo noční. Hra oblak se sluncem je úžasná. Nádherné fotky.
OdpovědětVymazatJsem ráda, že jsem tě potěšila a postála jsi chvíli i se mnou.
VymazatMěj se hezky.
Bože, to jsem teď tak moc potřebovala. Děkuji, děkuji, děkuji. Zázrak v pravém slova smyslu.
OdpovědětVymazatKrásné dny přeji, Klárka.
Klárko milá, tolikrat jsi pomohla a potěšila psaním ty mně...tak aspoň jednou jsem se trefila i já.
VymazatAť je lépe, dobře, skvěle, zase...
Děkuji nastotisíckrát....
Vymazat❤
VymazatHani, zažila jsi krásné nebeské představení.
OdpovědětVymazatNení nad přírodní kulturu, jsou to nejkrásnější silné zážitky. Měj se hezky tam u vás. Eva
Evi, přesně jak píšeš.
VymazatMěj se taky moc hezky.
Haničko opravdu krásné záběry a vidět je ve skutečnosti - to se určitě nedá popsat. Děkuji za sdílení.
VymazatIva
Ivi, byl to zázrak v par minutách...buď ho propásneme, nebo zaznamenáme. Já měla tu možnost navždycky si ho uchovat.
VymazatMoc děkuji, že jsi postála se mnou...
Já mám pocit, že se k tomu ani nedá nic dodat... Nádherné a děkuji .-)
OdpovědětVymazatTo já děkuji za návštěvu i milé řádky.
VymazatHezké letní dny i k vám.
Moje milá Haninko moc děkuji za tak nádherné zastavení u tebe. Moje milovaná babinka mi říkávala, že každý den je jak korálek a někdy bohužel má barvu která se nám nelíbí. Přeji ti ze 💙 jen ty nejkrásnější korálky.... a teď k tě nebeské kráse. Kdyby jsi mne viděla, není den kdy nevzhlížim k oblakům. Už to mám jak rituál . Sedím na lavičce před domem a kochám se😊 Ta chvilka zastavení a vypnutí je tak posilující 😊😊 a nebe je tak úžasné divadlo. Ještě jednou moc děkuji a věř, že jsem v myšlenkách s Tebou. 💙💙💙
OdpovědětVymazatZdeničko milá, ani nevíš, jak moc mě vždycky tvoje slova potěší, ze srdce za ně děkuji. Je dobře, že se umíš taky zastavit, což při tvé různorodé činnosti je až s podivem, že to taky stihneš;o). Přeji ti všechny dny jako duhové korálky. Ať se ti daří, ať jsi spokojená, vy všichni doma.
Vymazat