neděle 1. prosince 2019

Držet zázrak ...

Před časem jsem potřebovala po delší době zase dobít ztracenou energii.
Vsadila jsem tentokrát na blízkou jistotu
a zaběhla jen kousek do údolí,
jako už miliónkrát...
Někdy stačí jen jít,
srovnávat v sobě myšlenky a přijímat všechny obrazy,
které se před očima objeví...



  Stejně jako tohle pozdní odpoledne,
kdy se slunce schovalo
a já bych touhle cestou už mohla jít snad i poslepu.




Nešla jsem poslepu, potřebovala jsem vidět všechny výjimečné obrazy
a přála si vidět třeba i znamení,
že bude líp...



Takže tohle bude možná i má odpověď všem,
které zaujala má kamená srdce na cestách,
která vždycky říkám, že nehledám,
prostě jsou pod nohou vždycky přesně v okamžiku, kdy je potřebuju vidět...



Tak možná právě i dnes,
jsem je potřebovala vidět snad i víc než jindy,
takže....



A když mě pohled na desítky srdcí pohladil,
myslela jsem, logicky, že víc nepřijde...



Na náhody v životě jsem dávno ale už přestala věřit,
protože všechno se nám děje v okamžiku,
kdy to přesně potřebujeme.
Takže i mě, téměř konec mé cesty zavedl, mnou neplánovaně,
 ještě k mrazivému potoku.


Chtěla jsem se jenom podívat na mrazivou vodu,
jen chvilku ještě uslyšet jeho zvuk...
Stála jsem tam chviličku
a v tom se mi pohled víc zaosřil na jedno místo v ledové vodě...


Hned v první okamžik mě zvláštně napadlo,
co skutečně vidím,
i když myslím, že málo by tohle tipoval.
Rozhodla jsem se, že musím tu lesklou věc uprostřed ledového koryta vytáhnout.
Netuším, jak se mi to z blátivého břehu, obyčejným kusem větve podařilo.
Snad to bylo touhou, abych viděla, pohladila,
právě dnes, kdy jsem to určitě nejvíc potřebovala...
Takže zase, jako už mockrát se mi moje přání plnila
a já mohla poprvé v životě držet tehle prochladlý, 
pro mě nadpozemský zázrak...


Já ji za okamžik držela v dlaních a z očí se mi koulely slzy...

 

Každému z vás bych takový zázrak přála vidět a určitě i držet...


Já sama jsem projela kus světa,
držela v dlaních spoustu lastur u spousty moří,
ale možnost držet a pohladit tuhle přírodní dokonalost,
už navždycky pro mě zůstane zázrakem,
který byl navíc jen pro mě a vlastně teď určitě i pro vás...


Potěšila jsem se na pár chvil,
pohladila tenhle těžký obrovský zázrak,
v duchu poděkovala za nezapomenutelné znamení
a vrátila ji zpět tam, 
kde je její místo,
aby třeba jednou...


Jako právě včera,
kdy jsem se tam prostě musela vrátit,
 toužila ji vidět znovu...


A tak jsem tam zase chvilku na konci dne stála a dívala se do vody, 
na nános spadaného listí a křišťálovou vodu
a v tom jsem uviděla...


Ano, ne jednu, ale dvě...


Můj zázrak,
co se mi zdvojil ...
Jen jsem zírala do té mrazivé běžící vody
a zase, zase děkovala, jako už mockrát,
za všechna znamení...

Tak na závěr bych vám všem chtěla říct,
ať nikdy, nikdy v životě nepřestanete věřit a snít,
protože zázraky se dějí právě těm, kdo v ně nepřestávají nikdy doufat...


Začněte poslední měsíc v roce co nejlépe,
 mějte co nejpoklidnější adventní čas
a užijte si jej přesně tak, 
jak budete chtít...

Příroda nikdy nezradí srdce,
které ji miluje...


22 komentářů:

  1. Hani, to je zase kouzelný příspěvek. A těch srdíček ..., na první fotce jsou hned dvě vedle sebe. No a lastury, to je opravdu malý zázrak. Hezky sis přála, ale to ty umíš. :o)
    Tak ať se i Tobě poslední letošní měsíc vydaří dle představ. Měj krásný adventní čas. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dášenko zlatá, moc děkuji.
      Za všechna písmenka, za sebe, za Naty...a za to, že se mnou jdeš už takovou dobu.Tak tenhle zázrak je i pro tebe.
      Měj pohodový předvánoční čas i ty.

      Vymazat
  2. Anonymní01 prosince

    Hanko, nikdy jsem neviděla škebli u nás v přírodě. Je jedno jestli se nazývá potoční nebo říční, ale pro mne by to byl malý zázrak, ze kterého bych byla dobře naladěna aspoň 3 - 4 týdny. Prožila bych velké vnitřní štěstí, protože zrezlé plechovky bych si všimla určitě dříve než škeble. Někdo si přeje miliony, super auta a domy, luxusní dovolené. Pro mne by to bylo štěstí a radost zrovna tak, jak velká radost z šípků nebo kaštánků, a nebo když jsem jen jednou jedinkát viděla v Poodří malou želvičku. Pochodujte a foťte, ať můžeme s vámi prožívat štěstí. Krásný advent přeje Iwka.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Iwko,tak přesně takové pocity jsem měla i já. Nikdy na ten pocit nezapomenu, když jsem ji držela v dlani.
      Zázraky se dějí, jen je musíme chtít vidět.
      Mějte se moc hezky, ať i každý Váš den je důvodem na něj zpětné i vzpomínat.

      Vymazat
  3. Hani, každý tvůj článek pohladí a přinese krásné fotky. Tento nebyl výjimkou. Tak ať i dál na cestách potkáváš zázraky přesně ve chvílích, kdy to budeš potřebovat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni milá, moc děkuji za další milá slova. Věř, že i tentokrát jste tam vy všichni, co sem chodíte, zase byli se mnou.
      Tohle je poděkování je tedy i za tvoji dlouhou přízeň, za to, že mě doprovázíš.
      Užij si každý den posledního měsíce v roce a měj se jen a jen dobře.

      Vymazat
  4. Hani, tvoje pokora k přírodě a citlivost, tvé vnímaní maličkostí a věcí, které jiný nevidí je prostě nádherné a těžíme z toho my všichni ostatní.
    Děkuji a moc zdravím, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, moc děkuji, i ty jsi výjimečný člověk. Moc si toho vážím, že tě znám aspoň takto.
      Celá cesta byla i pro tebe a pro všechny, co sem chodí.
      Ať všechny dny, co jsou před tebou, jsou co nejhezčí.

      Vymazat
  5. Moc krásné fotky, mají skvělou podzimní atmosféru, opravdu se povedly :) A navíc moc hezky napsáno :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc si vážím návštěvy u mě a děkuji za milé řádky.Jsem ráda, že jsem trochu vystihla, jakou srdcovou cestu jsem šla tentokrát.
      Krásné prosincové dny i k vám.

      Vymazat
  6. Ahoj Hani, zdravím a posílám přání krásného a poklidného adventu.
    Kamenné srdíčko jsem ještě nikdy nenašla (trochu závidím:-))))), ale škebli joooo.
    Měj se hezky a těším se na další toulavou reportáž.Eva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Evi. Děkuji za písmenka a milý koment.
      Moc děkuji i za Naty.❤️
      Užijte si taky co nejlépe celý adventní čas.
      A PS:tyhle srdce se nehledají, ty se zjevují, když je to nejvíc zapotřebí.
      Tak buď možná ráda, že se ti pod nohy nemotají, i to je znamení, že je vlastně nepotřebuješ ;-).

      Odpovědět

      Vymazat
  7. Haninko milá nikdy jsem nepřestala věřit a přát si.. a to už jsem velká holka 😊
    A teď už moc dobře vím,že se to vyplatí. Nikdy jsem si nepřála žádné bohatství,ani zázraky.
    To co jsem si přála by pro někoho mohlo znít jen jak fráze,ale pro mne jsou to přání srdíčková. A v ty se věřit vyplatí.
    Moc Ti děkuji za tak nádhernou procházku která se v zázrak proměnila a mnoho srdíček k tomu..
    Jsi úžasná a velikou odměnu jsi dostala. Posílám Ti mnoho 💙 pozdravů a krásný adventní čas ti přeji. Z💙

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdeninko, milá. Moc děkuji za krásná slova. Jsi skvělý a srdečný člověk. Také tobě přeji jen pohodu a klid a ať všechny přání se ti v životě vždycky splní.
      Měj se krásně v tomto předvánočním čase.

      Vymazat
  8. Hani to je opravdu zázrak najít takovou krásnou lasturu. Věřím, že tento zážitek tě bude dlouho hřát na srdíčku. Děkuji za zprostředkování této nevšední procházky a přeji ti krásné adventní dny. Iva

    OdpovědětVymazat
  9. Ivi, jsem moc ráda, že tenhle zázrak potěšil i tebe. Měj se moc a moc hezky a ať je i pro tebe tento adventní čas co nejkrásnější.

    OdpovědětVymazat
  10. Krásný, nádhera, i kamenná srdce, a hlavně velká škeble. Dík za pěkný příspěvek. Pavel

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji za nakouknutí a milá písmenka.Pohodový předvánoční čas i k vám.

      Vymazat
  11. Ahoj Hani; dívala jsem se teď na trans. účet a mám velkou radost; že se to podařilo ))))
    Přeji krásný poslední adventní víkend. Eva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, ano, máš pravdu, zázraky se dějí i díky nadělům, jako jsi ty.
      Měj se krásně a ještě jednou děkujeme.

      Vymazat

Děkuji moc za váš čas a chuť, přidat mi sem i pár řádků ...