Nejlepší věci v životě se dějí, když se neplánují
a prostě se stanou...
Přesně tohle jsem si řekla,
když jsem neplánovaně mířila tuhle středu vlakem kousek od nás,
do neznáma...
Ráno jsem se vzbudila s tím, že mi zbývá jediný den,
kdy bych měla stihnout všechny cukrářské vánoční resty
a udělat doma vše, co v jednom jediném volném dni v týdnu je možné.
Ale plány jsou od toho, aby se měnily,
takže při přečtení pár zpráv, jak Vysočinu v noci zasypal sníh,
se můj sen změnil nápad
a cesta za sněhem pak cílem na další čtyři hodiny...
Asi by ze mě neměli zastánci dodržování předsevzetí radost,
ale já prostě musela, i když u nás byl jen poprašek a nic nenasvědčovalo tomu,
že mi můj našeptávač poradil dobře.
Jediným mým přáním se ale i přesto rázem stalo vidět zasněženou pohádku,
křupající sníh pod nohou
a zase zažít tiché padající sněhové vločky do vlasů...
Takže jsem sedla na vlak a ujela dál o 15 kilometrů,
Takže jsem sedla na vlak a ujela dál o 15 kilometrů,
abych vystoupila ve sněhové pohádce jako na objednávku.
Děkovala jsem už na nádraží, protože obraz přede mnou, byl vážně sen...
Děkovala jsem už na nádraží, protože obraz přede mnou, byl vážně sen...
A cesta, kterou jsem určitě zase nenáhodně zvolila, byla prostě pohádková...
Šla jsem zase úplně sama, cestou, co ještě nikdy,
podél lesa, který byl plný "rozpůlených" stromů ...
Byla to taková nádhera,
Byla to taková nádhera,
zase jsem nevěděla, jestli fotit, nebo jen zírat do větví...
I ta obyčejná povadlá podzimní tráva byla jako výjimečnost, všechno bylo tak bílé,
tak uhlazené, tak čisté a tiché...
Jen já a bílá peřina...
Bílá cesta, která se místy úplně ztratila,
Bílá cesta, která se místy úplně ztratila,
abych se asi mohla prodírat tam, kam bych jinak nešla,
abych viděla, co bych jinak nemohla...
Abych viděla i stromy, na které zapomněl Mrazík
Abych viděla i stromy, na které zapomněl Mrazík
a já tenhle malý zázrak uprostřed bílé deky mohla zaznamenat...
Asi i proto jsem na konci své sněhové cesty vyrobila spontánně srdce,
jako poděkování, za nápad, za můj úsměv na konci cesty...
Bylo skvěle, zase...
A když jsem pak přijela zpět a u nás bylo jaro,
A když jsem pak přijela zpět a u nás bylo jaro,
usmívala jsem se spokojená,
že těchto pár hodin bylo pro mě tím nejlepším dárkem,
který mi byl dopřán.
A kdyby náhodou mé jediné přání, přání letošních bílých vánoc, nevyšlo,
mám v záloze uchované moje sólo vánoce, které jsem si vychutnala o týden dřív...
PS: a tu cukrařinu jsem nakonec stihla i tak a v rekordním čase.
A pak že zázraky se nedějí...
A pak že zázraky se nedějí...
Lepší zítřek závisí většinou na vydařeném dnešku ...
❤
Jojo krásné to je, u nás bílá pohádka a mráz už týden, ale protože se mi zlomenina pořád nějak nechce zahojit tak nic neriskuji a radši na to koukám jenom z okna :)
OdpovědětVymazatVlasti, ono je nejdůležitější vážně to zdraví. Takže nikam nespěchat a přát si...a počká, nebo napadne sníh nový.
VymazatKrásné adventní dny i k vám za okno.
Výborný nápad, který je k nezaplacení a plný zážitků;)))
OdpovědětVymazatEvi, přesně, já jsem teď takový hurá tip...ale zatím mi to vychází.
VymazatMějte se taky moc hezky v tomhle předvánočním čase.
Taková sněhová nadílka, to je nádhera. My tu po sněhu nemáme ani památky....
OdpovědětVymazatHaničko, líbí se mi tvá spontánnost :) díky které jsi vyrazila i na tento výlet.
Měj prima dny, Petra
Peti, sněhu přímo je u nás jen pocukrováno, ale mám to štěstí, že můžu přejet jen kousek a být v pohádce.
VymazatTaky k vám přeji pohodové předvánoční čekání.
Hanko, náhodě člověk musí jít naproti - a to ty umíš. A hezky si nám tu bílou krásu nafotila.
OdpovědětVymazatTaky jsem si dneska, když jsem po obědě koukala na drobně se sypají vločky, říkala, že by bylo fajn se jít jen tak někam projít. Ale na odpoledne už byl jiný plán - předvánoční setkání s mými čajovými kamarády. Už se dá říci, že tradiční - bylo letos už desáté. Vždycky příjemné zastavení v předvánočním shonu u čaje, něčeho sladkého (už asi potřetí slavila úspěch štola podle receptu od tebe ;-)) a hlavně u nových kousků do našich sbírek... Takže jsem si to odpoledne taky náramně užila.
Hezkou zítřejší adventní neděli.
Stáni, někdy si říkám, že ty moje hurá akce jsou nejlepší věcí, co jsem se v poslední době nějak naučila.
VymazatJde vážně jen o to, třeba v minutě poskládat priority jen pro mě a pak je člověku dobře. Takže věřím, že priorita bylo u tebe setkání a to je skvělá volba. Jinak mám moc velkou radost z mé štoly, je fakt dobrá.
Měj se krásně a užij si každý den aspoň jeden fajn okamžik.
Hanko,
OdpovědětVymazatnádhera děkuji za procházku.
Mám pocit , že ta místa znám - je to kousek od Brna, nebo se mýlím?
Měj hezké adventní dny
Martina
Martino, děkuji moc za návštěvu a milá písmenka. To nádraží je v Rapoticích. Jezdím tam docela často, kolem je jen kousek na skály a k řekám...
VymazatTaky se měj moc hezky, ať dny plynou co nejpomaleji.
Haničko, dobře si udělala! Tahle pomíjivá krása v nás nakonec zůstává hodně dlouho, že.
OdpovědětVymazatMěj krásnou adventní neděli, Helena
Helenko, čteš mi z duše, byla jsem potom jako elektrárna :o))... Prostě to tak mám, občas potěšit sebe abych po zbytek mohla třeba těšit ty okolo...
VymazatKrásné adventní dny i tobě.
Tohle je lék na všechny bolístky světa, z těchto chvilek člověk žije a nabíjí se energií, kterou bytostně potřebuje.
OdpovědětVymazatDozrát k takovému rozhodnutí každý neumí, pak je uštvaný s prázdným pohledem, duše je to, co nás živí, nikoliv cukrátka.
Krásnou adventní neděli a děkuji za porci nefalšované zimy.
Simi, přesně. Všechno bych podepsala. Člověk musí k určitým rozhodnutím a postojům dojít a díky za to, že už vím...
VymazatTaky tobě přeji pohodovou třetí adventní neděli i všechny další dny.
Krásná procházka a skvělý nápad Hani. Ono to doma neuteče, že? Hezkou adventní neděli D.
OdpovědětVymazatDanko, je to tak. Všechno se stihne, když člověk chce.
VymazatTaky tobě a Bertíkovi pohodovou neděli o třech svíčkách...
Krása, krása, krása. Neočekávanost je klíčem ke štěstí... a tomu jdeš, Haní, vzorově naproti.
OdpovědětVymazatJá to mám tak - zírám, zírám, fotím, zírám :o)
Prima třetí adventní neděli
K.
Přesně, přesně, přesně...:o)
VymazatJen musím ještě vypilovat a změnit to moje- fotím, fotím, zírám, fotím...Strašně málo toho pak ujdu :o).
Pohodovou neděli i k vám.
Haní, ještě jsem nezmínila, že při tom zírám, zírám, fotím, zírám stojím dost často na místě. Takže toho taky zas tak moc neujdu :o)))
VymazatJinak teď to mám - píšu, píšu, nevařím, píšu. Rodina začíná být krapet nervózní :o) A já jen odpovídám: "Neboj sa!" :o)))
VymazatTak ti tak přemýšlím, jestli nejsme náhodou z jednoho těsta :o))))
VymazatPohádka! Dobře jsi udělala.
OdpovědětVymazatHanka
Hani, jsem ráda, že se ti se mnou zase líbilo.
VymazatKrásnou třetí adventní neděli.
Hani, tak krásne si to popísala! Ďakujem za biele fotky a za malé zastavenie aj pre mňa...je to naprostá pravda, že sú v živote dôležitejšie veci, než to, čo si nalinajkujeme a predsavzáme a nakoniec sme radi, že sme si uprostred povinností utrhli kúsok času pre seba...Krásnu tretiu adventnú nedeľu...
OdpovědětVymazatJe to naprostá pravda, všechno Je jen na nás, jak se rozhodneme,teď a tady...
VymazatMoc děkuji za návštěvu a přeji pohodové dny předvánoční.
Děkuji za bílou pohádku. Tu se teprve učím vidět.
OdpovědětVymazatPeti, každá snaha se počítá...
VymazatMěj se moc hezky, měj stále dobté světlo a chuť vidět to, co ostatní nevidí.
Hani, nádherné zimní fotky. U nás je to stejné, doma nic a stačí popojet několik desítek kilometrů a hned se ocitneme v zimním království. Vidím to i na svých cestách, kdy během jednoho dne míjím úseky, ve kterých je přímo pohádkově a za pár kilometrů je všude zeleno - hnědo. Je to až neuvěřitelné.
OdpovědětVymazatPřeji Ti krásný týden.
Dáši, na tom je právě skvělé, když můžeš denně cestovat.
VymazatKaždý den můžeš tak zažít několik ročních období...
Tak ať tě následující cesty zavedou šťastně do cíle Vánoc.
Hanko, přeji krásný advent, u tvých fotek a krásného čtení je to příjemnější
OdpovědětVymazatIvi, také k vám přeji pohodové čekání na Vánoce a moc děkuji za doprovod.
VymazatMilá Haničko.
OdpovědětVymazatnádherná zimní pohádka !
Nebudeš mi to možná věřit, ale v pátek máme s mužem jeden poslední den dovolené v tomto roce.
A přesto, že nevím co dřív, mám naprosto stejný pocit, že bych nejraději vyjela přesně do takové pohádky :-)
A tu cukrařinu a vše ostatní udělám v tom rekordním čase jako ty !
A zázraky se dějí!
Ilonko milá.Čtu tvůj plán a přeji si i za tebe. Aby se tvůj sen stal skutečností, abys překročila zaběhnuté, abys dokázala překvapit sebe...Věř,že na to budeš vzpomínat. A věř, že to všechno kolem, co jinak musíš, pak uděláš rychleji a ještě víc s přehledem.
VymazatPlň si svoje sny, nikdo jiný to za tebe udělat nemůže.
Krásné předvánoční dny plné splněných přání...
Milá Hani jak já tě obdivuji.. sama samotinká se vydáváš a takovou nádheru nacházíš. Až jsem zapomněla dýchat při pohledu na bílou krásu. U nás nespadla zatím ani jediná vločka a tak se kochám u Tebe. Moc za to děkuji.
OdpovědětVymazatI já jsem to letos pojala trošku jinak a ono to jde taky.. klídek a pohodička to jsou teď naši spolubydlící 😉.. Takže klidné a pohodové dny ti přeji.Z🖤
Zdeničko milá.A já jsem šťastná, že jsi šla se mnou a tuhle krásu viděla taky. Já šlapu sama, ale nikdy sama nejsem ...;-)
VymazatI já mám letošní předvánoční dny jiné a jsem ráda, že jsem si je takové dokázala udělat.Klídek, pohoda a jen tak čas nechat plynout...dokonalost...
Měj se moc a moc hezky a ať klid a pohoda zůstanou napořád...