sobota 21. července 2018

Vodou suchou nohou ...


Tak jsem zase prchla...
Do ticha lesa, daleko od lidí,
vydala jsem se lesní cestou podél říčky,
co jí okolní les dal jméno-
zvu vás na cestu podél Chvojnice...


Říčka, co se klikatí údolím
a stín letnímu slunci mi spolehlivě dělaly okolní hluboké lesy.
Ještě že sluníčko svítilo a moje myšlenky tak nebyly tak temné...


Při pohledu na téměř vyschlé koryto, co spíš připomínalo louže po větším dešti,
mi moc optimismu do mysli nepřinášelo...


Přemýšlela jsem nad tím, jak se všechno kolem nás za poslední roky mění,
na můj vkus až příliš rychle...


Co všechno mizí, spoustu věcí třeba i napořád,
že možná za pár let, tu nebude voda žádná a s ní zmizí i dokonalé lesy kolem...



Že už nebude jistota ani tady, že tu třeba odnepaměti rostou každé léto bramboříky,
tyhle dokonalé fialkové kvítky, co vykvétají z ničeho mezi sutí rozeklaných skal jen tady...


Právě proto jsem se rozhodla, že o to víc si musím tuhle krásu užít a ještě víc chodit tam,
kde jsem nebyla nikdy, nebo jako tady třeba desítky let...


Abych si uchovala v mysli i v obrázcích tuhle krásu,
jedinečnost téhle doby,
sílu okamžiku právě tady, v úplné pustině, daleko od civilizace,
 tam, kde ani signál ničeho a nikoho nedosahuje...


Jednou, třeba v příštím životě bych chtěla stejnou chatu,
v úplném tichu, bez elektřiny,
daleko od civilizace, cesta k ní povede po nekonečných loukách,
všude kolem budou jen vysoké smrky a bublající říčka kousek odsud...
Bude tam ticho a klid,
přesně jako tady...
Tohle místo mám ráda už od dětství, nevím proč, ale tady mi vždycky bylo dobře,
stejně jako v tento den,
kdy jsem tudy procházela...
Nikdy v životě jsem tady nikoho nepotkala, stejně jako letos,
snad proto, aby mi krom trampolíny tenhle obraz dokonalého místa ještě někdo nepošramotil...


Postála jsem a zasnila se a pak jsem se vydala po loukách dál
a na jednu dokonalou jsem si uprostřed lehla...


Abych nechala čas plynout a koukala na nebe... to byla krása...
Tak schválně, kdy naposledy jste to udělali vy?


A pak už mě čekala cesta nad řekou,
těsně kolem skal...




Až do údolí,
kde končívají asi nenáhodně moje poslední cesty hodně často,
v údolí řeky Oslavy, v ráji trampů a milovníků ticha...


Skvělé místo, uprostřed skal,
kde se řeka klikatí a ticho ruší jen šumějící voda...


Kéž se tohle místo v budoucnu moc nezmění a nikdy nezmizí...
Ať se máme v životě vždycky kam vracet, na místa která pohladí i za desítky let
a i když kolem proteče spousta vody v řece
budeme na tom stejném místě stát šťastní dnes, stejně jako kdysi...



Neopouštějte své sny, možná budete existovat, ale přestanete žít ...


18 komentářů:

  1. Ráda se s tebou toulám po tak krásných místech, také by se mi líbila chaloupka na samotě, ten božský klid. Měj se hezky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji moc za milá slova a doprovod.
      Pohodové prazdninové dny i k vám.

      Vymazat
  2. Cesty kolem vody mají svůj nesporný půvab a ty ho navíc umíš krásně nafotit. Musím říci, že mne tvé fotky lákají, abychom se k Oslavě a Chvojnici někdy vypravili. Třeba na to někdy dojde.
    Pravda, teď by do koryt řek neškodilo trochu vody navíc, ale snad na nás příroda pohlédne vlídným okem (byť se k ní někdy chováme macešsky) a nějaký (rozumný) déšť přijde.
    Hezké léto

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, nikdy neříkej nikdy.Třeba přijde den a ty budeš vidět naživo to, co já už mockrát.
      Kéž by se počasí aspoň občas nad přírodou smilovalo...
      Měj se tak moc fajn.

      Vymazat
  3. Chvojnica ... tak sa volá dedina u nás nedďaleko ... :) Hanka, krásne fotky, prekrásna, ešte zachovalá príroda ... rada som sa s tebou prešla a prečítala si tvoje úprimné vyznania ...
    Maj krásne dni ... L.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsi byla jenom kousek;-).
      Je tolik krásných míst jen kousek od míst, kde jsme denně...jen je chtít vidět.
      Moc pozdravů i k vám.

      Vymazat
  4. Hani, opět nádherné místo a úžasné fotky. Lehnout si jen tak na louku, to ani nevím, kdy naposled se mi povedlo. Ale mraky pozoruji často a ráda. Ty Tvé jsou jako obraz, stále si je prohlížím.
    Měj krásné dny a spoustu takto příjemných výletů, užívám si je s Tebou. Pa D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dáši, děkuji moc.Jsem ráda, že ses dívala na nebe vleže aspoň díky mně.Měla bys to brzy napravit a udělat si vlastní obraz.
      Krásné letní dny i tobě.

      Vymazat
  5. Hani, tyhle chvíle jsou blízké i mně :)))
    Jsou hodně nabíjecí a čistí parádně hlavu.
    Krásné dny přeji. Eva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, přesně jak píšeš, je to neskutečná dobíjecí elektrárna.
      Tak ať i tvoje další letní dny jsou co nejhezčí.

      Vymazat
  6. Haničko, procházky s tebou jsou moc krásné, vždycky si je moc užívám!
    Ale abych si lehla do trávy - to už jsem opravdu hodně dlouho neudělala...
    Měj krásný večer, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko,jsem moc ráda, že se ti kousek od nás zase líbilo.
      A co se týká louky, až nějakou brzy potkáš, vzpomeň si na mě.
      Tak ať jsou i další dny jen letně pohodové...

      Vymazat
  7. Moje milá Hami..posledni dobou trávím téměř všechen svůj čas v práci.. bohužel.A tolik mi chybí les a odpočinek.Ale já to vydržím a dovolené se v září dočkáme.A o to víc jsem vděčná za tvé úžasné fotky a procházky. Moc dekuji ❤❤❤ Měj se moc krásně, paa Z ❤

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdeni, měla jsem to podobně.Ale krásu si čas na úkor všemu když jsem doma.Hold někde tu energii na to lidské mraveniště brát musím.
      Tak ať i tobě se daří být aspoň chvilku jen tam, kde to máš ráda a dělat to, co tě těší.

      Vymazat
  8. Tento příspěvek jsem potřebovala. Včera jsem říkala manželovi, že mi moc chybí procházka někde v přírodě, bez lidí.Už dlouho jsem takhle nikde nebyla. Moc děkuju, že jsem alespoň takhle virtuálně mohla s tebou vyrazit!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem moc ráda, že jsem kus toho ticha a pohody dokázala přenést až k vám aspoň virtuálně.
      Přeju moc, aby už brzy se sen stane skutečností...

      Vymazat
  9. Haničko, tvoje fotky jsou naprosto dokonalé. Kouzlo přírody, řeka, ticho.....prostě ráj. A kdy jsem si lehla na louku? Já zrovna v pátek. Na jednu krásnou, šumavskou. Bylo to božské.
    Měj se moc krásně, Petra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Petro, moc děkuji, ale k dokonalosti mají daleko, bohužel poslední dobou nechci vláčet foťák, tak to šidím telefonem.
      Ale snad to až tak moc nevadí.
      Je skvělé, že na louky se ještě někdo rád v dnešní uspěchané době lehne...
      Ách Šumava, tam jsem se taky povalovala ráda.
      Tak ať jsou i další dny skvělé.

      Vymazat

Děkuji moc za váš čas a chuť, přidat mi sem i pár řádků ...