Cesta, kniha, kostel...

Tenhle zvláštní název mě napadl dneska spontánně...

Nejdřív byla cesta, můj plán- podívat se na jedno místo,

kde jsem nebyla spoustu let a věděla jsem už nějaký týden, že přesně sem prostě musím

a na jejím konci kostel...
Vůbec netuším proč zrovna sem, protože obyčejně do kostelů záměrně nechodím...

Ale včera mi i do rukou přišla navíc nenáhodně jedna kniha,

kterou jsem jako jednu z mála přečetla na jeden zátah...

Pro mě určitě jedna z nejlepších knih, které se mi kdy dostaly do rukou.

Má příznačný název-

Skvělé povídání skromného člověka se srdcem na dlani...
Skvělé čtení, skvělý pohled na svět do posledního písmenka...

Proto i můj zvláštní název tohoto povídání,

 můj plán, moje dnešní cesta neplánovaně s touto knihou, 

 do kopce, křížovou cestou, plánovaně zase sama, do ticha...

Tam kde je slunci, mrakům i něčemu, nebo Někomu mezi nebem a zemí,

prostě člověk blíž...

Až na úplný vršíček kopce, 

kde cesty končí až tam  kde už staletí stojí kostelík bílý...

Kostel Sv. Jakuba v Ivančicích...

Až sem jsem šla, dnes blízko podzimnímu slunci, abych do sebe to ticho a pokoj nasála...

 Aby jako bonus se mi pár obrázků za odměnu ukázalo

i za zamčenými kostelními dveřmi...

"Když Pánbůh nechce, abychom někam vstoupili, tak od těch dveří schová klíče."

Ale to nebyl naštěstí dnes můj případ...

Abych knížku v poledním slunci viděla,

aby ji sluneční paprsky mohly pohladit, stejně jako já...

Aby si ji nečekaný vítr mohl i beze mě prolistovat...

Abych si pár úryvků ještě jednou zapsala do paměti,

navždycky, jako tento den...
Abych mohla poděkovat, za to, že tu jsem...

"Když si dáš nějaký cíl, musíš mu věřit. Můžeš třeba pochybovat, 

zda jdeš po správné a nejkratší cestě. Stane se ti, že zabloudíš a ztratíš se...

Ale pořád si opakuj, že to co děláš, je ta nejlepší volba pro tebe."

"O štěstí se musíme podělit.Rozdávat sám sebe znamená věnovat čas, zájem a pozornost bližnímu .

Jsme-li při tom otevření a velkorysí, činíme šťastnými nejen sebe, ale i druhé.

Takže pokud toužíme po štěstí, měli bychom se pouštět především do věcí, 

které udělají radost druhým."

"Každý z nás může přece hned zítra udělat něco velkého a skvělého."  

"Obličej je jako projekční plátno, na které se promítají naše pocity a myšlenky."

"Bůh ti dává obličej, smát se musíš sám..."

"Hlavním úkolem v partnerství je vytvářet kolem sebe takové prostředí, 

aby se tam cítil šťastný ten druhý."

"Lásku poznáš, když pro tebe přestává být nejdůležitější vlastní štěstí.

Ve chvíli, kdy zatoužíš udělat šťastným svůj protějšek,

víš s jistotou, že opravdu miluješ."

"Spěchejme milovat lidi, protože velmi rychle odcházejí"

❤