Večerní šípkování ...

Když se tak dívám na většinu mých oblíbených "čtecích " blogů,

tak tyto dny jsou ve znamení červených vitamínů skoro všude...

Já se vydala dneska taky do polí,

jen sama navečer, nasbírat tu rudou krásu na čaj,

ale hlavně jsem měla v hlavě plán, 

jak nechat do bytu vklouznout podzim...

Tak v zapadajícím slunci v zádech jsem se pokochala tichem,

modro-růžovou oblohou a zavzpomínala zase na časy dávno minulé...

Kdy sehnat šípkový keř obsypaný šípky, bylo skoro nemožné,

neb každé dítě školou povinné,

nepovinně-povinně nosilo tašky plné těchto červených plodů každé září do školy.

Přemýšlela jsem, jestli nás k tomu někdo nutil...

Nevím, myslím, že hlavní bylo zasoutěžit si o to, kdo víc vždycky v pondělí donesl...

Ted už to vidím i tak, že to byla i skvělá možnost,

jak nedělní rodinný výlet spojit navíc s něčím smysluplným

a hlavně být celá rodina konečně venku a spolu...

Tak jsem si ten dokonalý nebeský pohled nesla s sebou domů

a vytvořila si padající podzim i u nás na chodbě ...

Tak kdo ještě nemáte tyto podzimní poklady,

zítra se vydejte a ideálně s těmi,

které máte doma...

Protože není nad to, když jakýkoliv zážitek můžete s někým sdílet,

i když to má být i tak obyčejná věc, 

jako třeba pohled na červené keře v zapadajícím slunci,

nebo nebe plné osvětlených mraků...