Sluncem zalitý Mikulov ...

Další zastávkou na našem dvoudenním pálavském výletě byl Mikulov.

Není nic hezčího, než když si v létě přivstanete,

 i když to vzhledem k předešlé noci strávené v autě byla spíš nutnost ...

V rámci rozcvičení strnulých zad naše první kroky v Mikulově vedly vzhůru směr Svatý kopeček, 

právě když slunce začalo pomalu probouzet vylidněné ulice.

 

Měli jsme štěstí, my tam byli úplně sami, tam, kde jinak je v létě procesí lidí

 a vyfotit cokoliv bez davu je téměř nemožné.

Tak nám byl dopřán klid, ticho, modrá obloha a bílí beránci a my dva...

Krása ...

Chvilku posedět, zapřemýšlet a vychutnat si obyčejné minuty právě tady a teď ...

K fajnovému ránu patří i fajnové kafíčko, takže bylo jasné,

 kam vedla naše cesta na náměstí...

Připadali jsme si jako o pravé dovolené- žádný spěch, vymazat hlavu, jenom sedět a nemuset nic...

Pak už jen vedle na zámek, tedy do zahrad, 

nelákaly nás ani zástupy čekající u pokladny na prohlídky,

ani strohá data ...

A co by to bylo za letní den, kdyby nebyl u vody, takže směr lom,

který se stal populární díky chytání sumce Žižky- ve Vinařích.

Kam se hrabe televize, to se musí vidět a hlavně na vlastní tělo zažít.

Navíc, když máte štěstí a aspoň na chvíli je tam málo lidí- paráda. 

Průzračná voda, vápencové skály a tyrkysová hladina, kterou znám jen z cest přes moře.

I když jsme krom pár kaprů taky žádného sumce neviděli, 

užili jsme si fajn den a poznali profláknutou Pálavu zase jinak.

Takže za mě není nutné zákonitě jet nebo letět stovky kilometrů,

 i u nás můžete mít modré nebe nad hlavou třeba i se srdcem z mraků

a načerpáte chuť do dalších všedních dní vlastně kdekoliv,

 pokud budete jen trošku chtít ...

Krásné letní dny ...