V tuto dobu nakvétají moje nejoblíbenější růže- ty plané, šípkové...
Když jsem se snažila alespoň trochu zachytit jejich krásu,
okamžitě mně naběhly rýmy pohádky, které jsem se učila jako úplně malá.
Rýmy mi v hlavě zůstaly už napořád,
možná abych je pak učila i svoje děti,
které je recitovaly snad od tří let po mně...
Krásné rýmy z knížky Šípková Růženka staré dnes už víc než půlstoletí určitě.
Rýmy tak jednoduché, jako květy té nejkrásnější růžičky na světě:
Jednou se jednomu králi narodila panenka
a že růže rozkvétaly, říkali jí Růženka...
Dávno byla ještě malá, vyběhla si po schodech,
když si v hradní věži hrála, náhle stojí, tají dech.
Vidí síň v ní starou babku, které přede dlouhou nit,
vrčí kolo kolovrátku, slyší babku promluvit:
"Co tak dupeš? Počkej ztichneš, ztichne s tebou celý hrad,
v zahradě se o trn píchneš a budete všichni spát ! "
Všechny růže, záhon celý, král dal z parku vykopat,
jenom jednu zapomněli, rostla u rozbitých vrat.
Růženka pak vyrůstala, až jí bylo dvacet let,
jednou z hradu pospíchala, vidí u vrat růže květ.
"Růže, tu jsme neviděla",
Růženka se naklání, náhle trn se dotkl čela
a Růženka spí a spí...
Usnula tam tvrdě spící, usnul s ní i celý hrad,
král, královna, služebníci, kuchař, stráž u hradních vrat...
Čas plynul, jen šípek voní, všichni spali, spali dál,
když tu jednou, na svém bílém koni, švarný princ se ubíral.
Vidí dívku, čelo, oči, všechno šípkem obrůstá,
tu ze svého koně skočí a líbá ji na ústa.
Růženka se probudila, probudil se celý hrad,
nu a slavná svatba byla, já byl taky tancovat.
A zazvonil zvonec a pohádky je KONEC ...
Je fajn si občas vzpomenout na něco, co jste už málem zapomněli,
ale tam někde hluboko zůstalo, aby se připomnělo v ten pravý čas a na správném místě...
Ahoj Hani. To bylo hezké ;-). Vrátila si mě do dob, kdy jsem svým holkám četla pohádky a říkanky. Byly to krásné chvíle a stejně jako Tobě mi zůstaly mnohé v hlavě a ráda je ještě dnes přeříkávám. Je mi líto dnešních dětí, které sedí u televizí, počítačů nebo s tablety a ještě neumí ani pořádně mluvit. Jsem ráda, že moje dcery vyrostly v době, kdy si na PC hrály tak max. Mária, stavěly vesničky a neměly internet =0). Přeji Ti pohodový vstup do nového týdne. Ivana
OdpovědětVymazatMilá Ivi,děkuji moc za hezké povídání.Jj.bohužel dnešní doba je moc splašená,přepočítačovaná a šíleně neosobní :-(.Já jsem to s mými miláčky chytila aspoň ze začátku za minutu dvanáct.Tak fajn dny další.H
OdpovědětVymazatMoc děkuji za básničku. Mám roční vnučku a Šípkovou Růženku jí vypravuji, ale bohužel bez konce, na který jsem si nemohla vzpomenout. Opravdu moc díky
OdpovědětVymazatJé,to jsem ráda ;-)Já ji mám tak hluboko v paměti,že snad nezmizí.H.
VymazatVnučka ji recituje ve škole na recitační soutěži, ale neznáme autora. Nenašel by se někdo chytřejší než já? Dík za případný email zuza.byt@seznam.cz
Vymazatto je nadhera ☺moc dekuji...pohadka kterou mi cetla babicka...krasna vzpominka
OdpovědětVymazatJsem strašně ráda,tuhle pohádku mi taky četla babička,je to rodinný poklad.Myslím že ta knížka je tak k padesátých let.Pohádkové dny přeju.H.
OdpovědětVymazatAhoj Hani,tuhle básničku jsem se naučila ve 4letech. I v noci kdyby mě někdo vzbudil ji odrecituji nazpaměť. Vůbec mě nikdy nenapadlo, že existuje leporelo. Mohla by jsi mi poslat fotku toho leporela. Pokusila bych se ho najít v antikvariátech. Budu nesmírně vděčná. Ale co jsem se teď koukala na stránky Můj antikvariát, tak tam nic podobného nenabízejí.Prosím mohla by jsi mi poslat foto přední strany. Email: paulimar@seznam.cz facebook: pavla maršálková vyškov- blondýnka s copánkem:)
OdpovědětVymazatDobrý den Pavlo, omlouvám se za pozdní odpověď, ale i moje knížka mi zmizela z očí.
VymazatAž včera jsem ji našla. Je od Josefa Hiršala, ilustroval Václav Plátek- knížka by měla být z roku 1948... je to rodinný poklad...vyrostly na ní tři generace.
Děkuji moc za připomenutí. jmenuji se Růžena a tak mi tato knížka byla moc blízká. Neustálým stěhováním bohužel zmizela. Teď jsem si na ni vzpomněla a zadala do googlu a vyšlo to,ještě jednou díky.
OdpovědětVymazatTak tuhle pohádku mi říkala babička když jsem byla malá! A já si ji doteď pamatuju jediný co tak jsem nemohla navázat na to když usne! Děkuju moc že jste to napsala hledala jsem všude. Krásná pohádka krásná knížka! Jako malá jsem ty obrázky milovala ❤️
OdpovědětVymazatKrásná vzpomínka dodnes ji znám zpaměti
OdpovědětVymazatDobrý den, Hanko, i moje maminka tu knihu v dětství měla a já si ji jako malá vybavuji, jak mi z ní četla ona i babička. Už řadu let se ji snažím sehnat, ale bezvýsledně. Chtěla jsem zeptat, jestli bych si ji u vás nemohla nafotit a nechala bych mamince udělat alespoň reprodukovanou verzi. Myslíte, že by to šlo? Děkuji za odpověď.
OdpovědětVymazatTaké bych měla zájem, pokud by to bylo možné. Četla nám ji prababička a vyprávěla máma, když jsme byli malí. Teď bych se o ni ráda podělila s novými přírustky do rodiny, hledám už půl roku, ale nikde nic. Díky,
VymazatDobrý den. Také se přidávám k prosbě ofocení této knihy. Měla jsem ji jako dítě. Dodnes si vzpomínám na tu zvláštní vůni té knihy, když jsem ji otevírala a prohlížela si ji. Tak byla na chalupě s ostatními knihami, ale ona se ta vůně i ktomu příběhu, místy ponurému, třeba ta babice, tak hodilo. Na oplátku bych naskenovala zas něco já vám, nebo prostě něco se určitě najde. Tereza Můj email: Tereza Psenda@post.cz.
OdpovědětVymazatDobrý den, mé mamince bude brzy 80 let, a proto jít už delší dobu sháním knížku, kterou měla v dětství velmi ráda, ale někde se časem zatoulala. Já ji také znala zpaměti i mé děti. Byl by to skvělý dárek. Chtěla bych Vás poprosit, jestli byste mi ji mohla také poslat ofocenou.Moc děkuji. ptackovaivana@email.cz
OdpovědětVymazat